Už to mám napsané a nachystané dost dlouho, jen jako blbec a jako obvykle pořád nějak naivně doufám, že toho snad není třeba abych zase začínal nějakou vojnu a že to snad dopadne a vyvrbí se samo a zůstane pak už jen vzpomínka. Chyba!
Letos mám od začátku problém. Ptáci, a ne že jich mám málo stejně jako s nimi nejsem první rok - ačkoliv vše řádně nachystáno, nějak ne a ne nasednout. Nechtějí stavět hnízda, nebo dost ledabyle. Pokud postaví, nechtějí snášet anebo zase jen tak ledabyle, třeba dvě vejce a dost, nebo třetí s přestávkou či dokonce na zem. S nasednutím totéž, koukají a nic jim to neříká. Mimochodem, někteří taky klidně zničeho nic po vpuštění do připravené čisté klece bez zjevných příznaků ze dne na den, respektive tedy zvečera do rána na podlaze mrtví. Už jsem vyzkoušel leccos, vloni na jaře megabakterie, tady jsem v první řadě usuzoval na čmelíky, ačkoliv si myslím, že proti nim už jsem obrněný. Tedy ošetření všech ptáků na krční tepně kapkou přípravku obsahujícího ivermectin, což je reálně odzkoušené účinná látka. Navíc potom od časného jara podle návodu prodejce (Iframix) do vody Acariflash. Už to docele fungovalo. Tedy s ohledem na stávající podmínky. Natrapoval jsem je vloni během léta třikrát, ale nikdy to nebyla invaze, která by mne vyvedla z míry. Jen vím, že to nebezpečí tu mám permanentně a prevenci v žádném případě nemůžu podceňovat. Tedy, se sousedy nevycházím, dá se říct, že mne to mrzí, jenže co nadělám? Už kvůli mým nesympatiím vůči volně se toulajícím kočičkám a hlavně pak přibývajícím koťátkům, sousedka vztah vyřešila pragmaticky tím, že mne nezdraví, nevidí. No jo, takových sousedských vztahů je fůra, nesednu si kvůli tomu na zadek. Jenže to nic neřeší. Kočky naštěstí nějak vymřely, prý jsem je trávil, no ale jsou tu zas slepice. Sousedka si je pravidelně doplňuje nákupem v blízké drůbežárně z nabídky těch vynešených. Na letáku pro malochovatele drůbeže z Iframixu je poznámka, že právě tyhle jsou bezpečnou zárukou zavlečení čmelíka. Zmíněná drůbežářská firma jinak je problémy s čmelíky vcelku proslulá, takže problém vidím vcelku jednoznačně.
Za sousedy jsem došel a informoval je, že vnímám ve svém chovu dost velký problém, o němž se domnívám, že může mít souvislost s jejich slepicemi. Dodal jsem k tomu fůru textů o čmelících a taky právě nějaký ten návod na asanaci kurníku podle Iframixu. Věděl jsem předem že je to zbytečné, ale neodpustil jsem si ani argumentaci o konkrétně možném vyčíslení škody zatím uhynulých ptáků. Jenže, komu by se chtělo, ten kurník neviděl vápno od doby, kdy ho někdo z předků postavil, proč najednou cosi uklízet a ještě utrácet za nějaké další drahé přípravky a preparáty. My s tím problém nemáme a basta!
Žádná možnost není, zkoušet obecní nebo městský úřad s nějakým žalováním není pro mne, ostatně už jsem tam dost špatně zapsaný jako kritik pokácených stromů atd, dokud se vysloveně neděje něco závažného a nejde o život, úřad hygienika nebo epidemiologa volat nebude. Ne pro jistotu, tu totiž nemám a nemůžu mít ale pro zajímavost jsem si od plotu ze svého pozemku bez vědomí sousedů tzv. welfare výběhu jejich slepic vyfotografoval. A tak asi nic, ve skutečnosti jsem vlastně čmelíka u svých ptáků nenašel, ale pro jistotu mi znovu všichni prošli rukama, znovu ivermectin samozřejmě ve všech případech vizuální prohlídka pod křídly, naprosto v negativní. Jenže co s nimi? Po různých konzultacích se známými a nakonec i s veterinárním lékařem, jsem se rozhodl, že si vlastně nevím rady a moc toho dělat systematicky nebo účelně dělat nemohu. Zahájil jsem krátkodobý (koncentrovanější) přísun vitaminů, který dle mého úsudku by snad mohl povzbudivě zapůsobit na vitalitu i imunitu ptáků. Použil jsem nejdříve přípravek Promotor, který jsem následně zaměnil podle doporučení lékaře na Viusid.
Navíc celou dobu sdílím problémy i já sám. Ve dveřích mezi jednotlivými kójemi v uličce zadní části kójí mám zavěšeny odshora do výše asi mých ramen tmavou jemnou síťovinu proti zabránění nežádoucímu přeletu ptáků z jedné kóje do druhé.
Přijdu domů a cítím, že ve vlasech mi něco leze. Pak to občas sleze na čelo, do obočí, na skráně i tváře, kolem nosu, po uších. Zmínil jsem to ing. Dohnalovi z Iframixu, uchlácholil mne, že o podobných pocitech při jeho přednáškách na drůbežárnách se prakticky vždy některá zaměstnankyně s podobnými pocity hlásí také…. Děkuju pěkně za radu. Takže pochvala pro firmu Iframix tentokrát žádná. Naopak.
O něčem podobném ve vláknu o čmelících se zmínil taky Rudolf Fiala, píše že cítí jak po něm něco leze ale nevidí to. Sám jsem ho z toho vyváděl a dnes jsem v situaci, že se omlouvám. Ty potvůrky opravdu po mně lezou. Nepozoruji sice na ptácích, že by byli neklidní a bezdůvodně si probírali peří, ale zatím jsem nevypátral pravou příčinu neúspěchu chovu. Jsem přesvědčen, že to, co po mně leze, nejsou čmelíci, ty už moc dobře poznám. Tyhle potvůrky jsou podstatně menší. Evidentně cítím když se mi dostane třeba do obočí, jenže to je právě místo, kde je v zrcadle ani s led baterkou není šance najít. Občas jakoby propadnou na tvář nebo zboku na nos. Jejich pohyb po tváři vnímám skoro naprosto přesně a je velmi nepříjemný. Skoro hororové se bude zdát, když řeknu, že často jich zaútočí nebo tedy spíše se ohlásí současně několik. Průšvih je ten, že v naprosté většině případů ačkoliv je konkrétně cítím, nejsem schopen je uvidět. Nicméně snad v jedné desetině případů, kdy se vydám k zrcadlu a pátrám, přece jen jsem úspěšný a zahlédnu malinkou tečku, která rozhodně není o moc větší než jedna desetina milimetru hbitě a klikatě se pohybovat po dráze, kterou velmi nepříjemně na pokožce cítím. To je bohužel vše, obvykle propadnu už netrpělivosti a svědící místo si promnu, umyju nebo si (věřte nevěřte) obličej se zavřenýma očima zdálky opatrně postříkám sprejem s biokillem. Ta biokillová aplikace je proti vodě z kohoutku docela osvěžující a hlavně účinnější.
V jednom případě se mi záškodníka podařilo sklepat na bílý papír jenže je dost hbitý, přesto jsem stihl kolem něj udělat z jakési masti rychle ohrádku, kterou jsem postupně zmenšil až na průměr asi 7 mm, tedy plochu cca půl cm čtverečního. Ubožák nešťastně nesystematicky pobíhal klikatě od jednoho okraje k druhému, dávaje najevo nevoli vůči mastnému oplocení. I za těchto okolností s brýlemi bylo pro mne namáhavé jej po přerušení pohledu znovu najít nebo vlastně nepřerušit jeho sledování. Nakonec se ztratil, zřejmě se vrhl na překážku a spáchal sebevraždu. Rozměry jsou ovšem tak malé, že jsem jej už nebyl schopen najít a nevím si rady, jak jej identifikovat. Ani na koho se obrátit a co dělat. Přežijí zimu nebo nepřežijí? Nevím nic, samozřejmě, že se jedná o roztoče. Dělat si iluzi, že jeho přítomnost u mne a sousedovy slepice jsou bez souvislosti, považuji za bláhové, byť to dokázat nemohu. Samozřejmě, že pořádek u mých ptáků a kurník u sousedů co do pořádku nelze srovnávat a příčiny podobných patálií nepadají obvykle jen tak z nebe, ale pokud se postupuje systematicky, je potřebí začít tam, kde je zjevný nepořádek.
Docela bych uvítal radu.
Bude to chtít i nějaký obrázek s komentářem. Určitě brzy doplním.
Šelmičky - rády pozorují ptáčky.
Většina věcí má i druhou stránku, kocourci si ještě navíc značí svá teritoria, nejraděj sousedům na dveře.
Tomuhle se dnes nově říká welfare. Znamená to něco jako pohoda v souvislosti s péčí o chované miláčky. Bohužel, zpoza mého plotu to vypadá takhle. Tedy, patří to slepičkám, schovaly se.
Nevím, křivdit nechci, o příslušnosti k nějaké sociálně slabší vrstvě bych mluvit nechtěl, ačkoliv - opravdu nevím. Vím, že sousedy si nevybíráme, ale vzájemně vůči sobě bychom odpovědní být měli. Informace Iframixu uvádějí, že 75% chovů drůbeže v Evropě je přítomnstí čmelíka postiženo. Přece jen se mi zdá trochu absurdní, že mezi těch 25 % šťastných by patřili zrovna lidé, kteří nejsou schopni si pořídit normální konve na zalévání zahrady, nové utěrky do kuchyně, košík na prádlo atd. Ačkoliv se domnívám, že u mne nejde o čmelíka, ale rozhodně o roztoče a zatím je pro mne jakýkoliv obtížný roztoč prakticky totéž co čmelík. A slepice je taky pták stejně jako moji ptáci. Kdo je primární hostitel, to se zatím teprve pokouším zjistit, a nezbývá mi než u toho být do jisté míry třeba protivný a nepříjemný. Nemohu se spolehnout, že někdo jiný to vyřeší za mne. Škoda sousedů, pokud vůbec nějaká je, je vlastně pakatel. Oni nevědí, kolik vlastně standartně každá slípka snese, ani nevědí které vejce je od které, pokud dojde ke snížení snůšky vlivem oslabení imunity v souvislosti s čmelíkem, výsledek je stejný, jako když bude třeba jen jedna ze slípeček nemocná a ostatní budou úplně zdravé. Takže majitel slepic když vidět nechce, ani mu taková malicherná škoda nevadí a nevnímá ji.
Konec exkurze. Trpělivost mi došla. Moje výsledky jsou: letos žádný kanár od cca 15 kanářic, čížci - jeden pár hnízdí dvakrát, celkem 8 čistých vajec, druhý pár ze dvou hnízdění 9 vajec, jedno oplozené ale pochopitelně nedochované. Oba páry hnízdí naprosto nestandartně potřetí, samozřejmě opět s čistými snůškami. Stehlíci jedno vejce čisté, konopky 4 vejce čistá, mexičan žádný, kanár žádný, z čížků u dalších 3 párů odchované 4 ks, od 3 párů zvonků jedno mládě. S největší ododlností to zvládají čečetky, ale i zde standartně třeba dvě mláďata ze snůšky 4 vajec apod. Nepochopitelně nehnízdící zjevně zdraví ptáci, fůra čistých vajec, mnoho odumřelých zárodků před líhnutím, minimum ptáků vylíhlých při opožděné inkubaci. Mohl bych pokračovat, na konci pro úplnost ještě zmínit zbytečně vyhozené peníze za nákup kroužků, vlastně celá sezóna jen krmení a efekt nikde.
Na druhé straně ale slepičky údajně nesou, je jich celkem 5, v zimě byly jen tři, (ono se někdy taky stane že některá si nějak zdřímne pod rybízem a potom tam čeká a čeká). Pak přibyly 4 opelichané vyřazené z velkochovu, ale najednou zase dvě chybí.
Vidím, že samo se nestane nic, dál mi dochází, že vystavovat se letos nic nebude, (není prakticky co a taky by to odporovalo veterinárním pravidlům i mé mentalitě). Odcházím na okresní hygienu. Pan epidemiolog mne přijal s vlídností i pochopením. Bohužel, tohle není jeho parketa, jsou do.....né a paní doktorka, která k tomu asi bude mít co říct, momentálně není nevadí. Vydržím. Mezitím stále náruživě na internetu hledám a pokouším se identifikovat škůdce. Pořád samá voda. Najednou úplně jako bych facku dostal. To mě nenapadlo. Tedy text nijak na výši a ani už nevím o čem, ale průhledná izolepa. Funguje to a mám prvního zalepeného v sarkofágu. Mikroskop nemám, jen takovou vypůjčenou zvětšovací tužku. Vypadá skoro jako čmelík - až na tu velikost.
Přesto vím, čeká mne fůra radosti. Čistit, uklízet, stříkat, sířit. Ruda na Sázavě se toho zbavil vystříkáním voliéry Arpalitem. To moje chovatelské zařízení je poněkud rozsáhlejší, to by bylo prázdných Arpalitů jak flašek od piva.
Mám-li to říct velmi slušně, zatím nebo k dnešku mě skoro moc vadí, že něco takového prostě existuje, škodí to ptákům i lidem a nikde o tom ani ťuk. Jsem zvědav, jestli se podaří tvorečka druhově určit. Fůra blbé literatury o chovu a všem možném. Copak musím i takové věci objevovat zas já?
18.srpna 2016
Možná se mnozí domníváte, že tady zase formou vlastního monologu a memorování řeším nějaký osobní problém. Ano, můj problém to současně je a je dost velký, nikomu z vás bych nepřál jej prožít. Nicméně, věřím, že jej vyřeším, zatím nemohu udělat jistý závěr ale krůček po krůčku se mi zdá, že přece jen postupuji. Ostatně nejde mi jen o sebe, u sebe to určitě zvládnu nějakými postřiky, vysířením. Něco zničit, není takový problém, k tomu existuje dost prostředků. Přesto, samo se to neudělá a určitě bych byl schopen si najít nějakou práci užitečnější. Jde mi současně i o osvětu. Já chci vědět, kdo je protivník, jak se mu bránit preventivně apod. Jsem stále přesvědčen, že o čmelíka se nejedná. Několik jedinců mám k dispozici zalepených v průhledné izolepě, zatím disponuji jen lupou. Přesto mě vzezření zajatců nekoresponduje s vyobrazeními čmelíka ani s mou vlastní nebo osobní zkušeností s jejich setkáním. Čmeliky jsem objevil vždy prakticky buď v kolonii nebo alespoň ve skupině více kusů, tenhle je jakýsi nomád, byť vnímám, že současně jich mám ve vlasech více než jen jednoho, na obličeji jej zastihnu vždycky jen individuálně. Taky žádný ulovený nebyl ani náhodou nasáklý krví, mají asi jen zálibu protivně kousat a to je ptákům asi už úplně jedno. Myslím, že jako člověk jsem jeho hostitelem spíše z nouze, moje vina že lezu do voliéry, tedy prostředí, kde se on vyskytuje. Všechno se časem pohne, nakonec třeba dosáhnu i na fotografii. A hlavně, budu schopen zaujmout nějaké vysvětlení.
Teda, jen mimochodem, nic mě po tom není ale význam takového prádla v domácnosti mě opravdu uniká.
Tohle je kresba čmelíka.
Pořídil jsem si nějaký tzv. dětský mikroskop, zvětšuje však 20 - 40 x a pro daný účel mi teď vyhovuje. Někdo z vnuků ho zdědí. Navíc má osvětlení led žárovkou seshora a já tak mohu úlovek na izolepě nalípnout na bílý papír a hotovo. Dokonce jsem vzal foťák a samozžejmě, nic moc ale přece. Musím kapitulovat, to co po mě leze jsou skutečně čmelíci.
Těch obrázků mám mnoho, několik jsem jich dodal paní Dr. (parazitopložce) na okresní hygieně, ale ve skutečnosti jsem se angažoval v podstatě zbytečně a nijak přínosné pro mě jednání na tomto úřadu nebylo. Dozvěděl jsem se, že existují i jiné méně časté druhy čmelíků parazitující na savcích (křeček), že nymfa čmelíka má jen 6 noh na rozdíl od dospělce, ten jich má 8.
Na dolením obrázku je v mikroskopu milimetrové měřítko, pro porovnání velikostí.
