Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Agapornis - papoušci - ptáci « Forum « Poslední příspěvky
Stran: 1 ... 8 9 [10]
 91 
 dne:: 11.08.2016 | 23:24:30  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Tomu nadpisu úplně věřte a vůbec si nikdy nemyslete, že něco takového se vám přihodit nemůže.
Už to mám napsané a nachystané dost dlouho, jen jako blbec a jako obvykle pořád nějak naivně doufám, že toho snad není třeba abych zase začínal nějakou vojnu a že to snad dopadne a vyvrbí se samo a zůstane pak už jen vzpomínka. Chyba!

Letos mám od začátku problém. Ptáci, a ne že jich mám málo stejně jako s nimi nejsem první rok - ačkoliv vše řádně nachystáno, nějak ne a ne nasednout. Nechtějí stavět hnízda, nebo dost ledabyle. Pokud postaví, nechtějí snášet anebo zase jen tak ledabyle, třeba dvě vejce a dost, nebo třetí s přestávkou či dokonce na zem. S nasednutím totéž, koukají a nic jim to neříká. Mimochodem, někteří taky klidně zničeho nic po vpuštění do připravené čisté klece bez zjevných příznaků ze dne na den, respektive tedy zvečera do rána na podlaze mrtví. Už jsem vyzkoušel leccos, vloni na jaře megabakterie, tady jsem v první řadě usuzoval na čmelíky, ačkoliv si myslím, že proti nim už jsem obrněný. Tedy ošetření všech ptáků na krční tepně kapkou přípravku obsahujícího ivermectin, což je reálně odzkoušené účinná látka. Navíc potom od časného jara podle návodu prodejce (Iframix) do vody Acariflash. Už to docele fungovalo. Tedy s ohledem na stávající podmínky. Natrapoval jsem je vloni během léta třikrát, ale nikdy to nebyla invaze, která by mne vyvedla z míry. Jen vím, že to nebezpečí tu mám permanentně a prevenci v žádném případě nemůžu podceňovat. Tedy, se sousedy nevycházím, dá se říct, že mne to mrzí, jenže co nadělám? Už kvůli mým nesympatiím vůči volně se toulajícím kočičkám a hlavně pak přibývajícím koťátkům, sousedka vztah vyřešila pragmaticky tím, že mne nezdraví, nevidí. No jo, takových sousedských vztahů je fůra, nesednu si kvůli tomu na zadek. Jenže to nic neřeší. Kočky naštěstí nějak vymřely, prý jsem je trávil, no ale jsou tu zas slepice. Sousedka si je pravidelně doplňuje nákupem v blízké drůbežárně z nabídky těch vynešených. Na letáku pro malochovatele drůbeže z Iframixu je poznámka, že právě tyhle jsou bezpečnou zárukou zavlečení čmelíka. Zmíněná drůbežářská firma jinak je problémy s čmelíky vcelku proslulá, takže problém vidím vcelku jednoznačně.
Za sousedy jsem došel a informoval je, že vnímám ve svém chovu dost velký problém, o němž se domnívám, že může mít souvislost s jejich slepicemi. Dodal jsem k tomu fůru textů o čmelících  a taky právě nějaký ten návod na asanaci kurníku podle Iframixu. Věděl jsem předem že je to zbytečné, ale neodpustil jsem si ani argumentaci o konkrétně možném vyčíslení škody zatím uhynulých ptáků. Jenže, komu by se chtělo, ten kurník neviděl vápno od doby, kdy ho někdo z předků postavil, proč najednou cosi uklízet a ještě utrácet za nějaké další drahé přípravky a preparáty. My s tím problém nemáme a basta!
Žádná možnost není, zkoušet obecní nebo městský úřad s nějakým žalováním není pro mne, ostatně už jsem tam dost špatně zapsaný jako kritik pokácených stromů atd, dokud se vysloveně neděje něco závažného a nejde o život, úřad hygienika nebo epidemiologa volat nebude. Ne pro jistotu, tu totiž nemám a nemůžu mít ale pro zajímavost jsem si od plotu ze svého pozemku bez vědomí sousedů tzv. welfare výběhu jejich slepic vyfotografoval. A tak asi nic, ve skutečnosti jsem vlastně čmelíka u svých ptáků nenašel, ale pro jistotu mi znovu všichni prošli rukama, znovu ivermectin samozřejmě ve všech případech vizuální prohlídka pod křídly, naprosto v negativní. Jenže co s nimi?  Po různých konzultacích se známými a nakonec i s veterinárním lékařem, jsem se rozhodl, že si vlastně nevím rady a moc toho dělat systematicky nebo účelně dělat nemohu. Zahájil jsem krátkodobý (koncentrovanější) přísun vitaminů, který dle mého úsudku by snad mohl povzbudivě zapůsobit na vitalitu i imunitu ptáků. Použil jsem nejdříve přípravek Promotor, který jsem následně zaměnil podle doporučení lékaře na Viusid.
Navíc celou dobu sdílím problémy i já sám. Ve dveřích mezi jednotlivými kójemi v uličce zadní části kójí mám zavěšeny odshora do výše asi mých ramen tmavou jemnou síťovinu proti zabránění nežádoucímu přeletu ptáků z jedné kóje do druhé.
Přijdu domů a cítím, že ve vlasech mi něco leze. Pak to občas sleze na čelo, do obočí, na skráně i tváře, kolem nosu, po uších.  Zmínil jsem to ing. Dohnalovi z Iframixu, uchlácholil mne, že o podobných pocitech při jeho přednáškách na drůbežárnách se prakticky vždy některá zaměstnankyně s podobnými pocity hlásí také….  Děkuju pěkně za radu. Takže pochvala pro firmu Iframix tentokrát žádná. Naopak.
O něčem podobném ve vláknu o čmelících se zmínil taky Rudolf Fiala, píše že cítí jak po něm něco leze ale nevidí to. Sám jsem ho z toho vyváděl a dnes jsem v situaci, že se omlouvám. Ty potvůrky opravdu po mně lezou. Nepozoruji sice na ptácích, že by byli neklidní a bezdůvodně si probírali peří, ale zatím jsem nevypátral pravou příčinu neúspěchu chovu. Jsem přesvědčen, že to, co po mně leze, nejsou čmelíci, ty už moc dobře poznám. Tyhle potvůrky jsou podstatně menší. Evidentně cítím když se mi dostane třeba do obočí, jenže to je právě místo, kde je v zrcadle ani s led baterkou není šance najít. Občas jakoby propadnou na tvář nebo zboku na nos. Jejich pohyb po tváři vnímám skoro naprosto přesně a je velmi nepříjemný. Skoro hororové se bude zdát, když řeknu, že často jich zaútočí nebo tedy spíše se ohlásí současně několik. Průšvih je ten, že v naprosté většině případů ačkoliv je konkrétně cítím, nejsem schopen je uvidět. Nicméně snad v jedné desetině případů, kdy se vydám k zrcadlu a pátrám, přece jen jsem úspěšný a zahlédnu malinkou tečku, která rozhodně není o moc větší než jedna desetina milimetru hbitě a klikatě se pohybovat po dráze, kterou velmi nepříjemně na  pokožce cítím. To je bohužel vše, obvykle propadnu už netrpělivosti a svědící místo si promnu, umyju nebo si (věřte nevěřte) obličej se zavřenýma očima zdálky opatrně postříkám sprejem s biokillem. Ta biokillová aplikace je proti vodě z kohoutku docela osvěžující a hlavně účinnější.
V jednom případě se mi záškodníka podařilo sklepat na bílý papír jenže je dost hbitý, přesto jsem stihl kolem něj udělat z jakési masti rychle ohrádku, kterou jsem postupně zmenšil až na průměr asi 7 mm, tedy plochu cca půl cm čtverečního. Ubožák nešťastně nesystematicky pobíhal klikatě od jednoho okraje k druhému, dávaje najevo nevoli vůči mastnému oplocení. I za těchto okolností s brýlemi bylo pro mne namáhavé jej po přerušení pohledu znovu najít nebo vlastně nepřerušit jeho sledování. Nakonec se ztratil, zřejmě se vrhl na překážku a spáchal sebevraždu. Rozměry jsou ovšem tak malé, že jsem jej už nebyl schopen najít a nevím si rady, jak jej identifikovat. Ani na koho se obrátit a co dělat. Přežijí zimu nebo nepřežijí? Nevím nic, samozřejmě, že se jedná o roztoče. Dělat si iluzi, že jeho přítomnost u mne a sousedovy slepice jsou bez souvislosti, považuji za bláhové, byť to dokázat nemohu. Samozřejmě, že pořádek u mých ptáků a kurník u sousedů co do pořádku nelze srovnávat a příčiny podobných patálií nepadají obvykle jen tak z nebe, ale pokud se postupuje systematicky, je potřebí začít tam, kde je zjevný nepořádek.
Docela bych uvítal radu.

Bude to chtít i nějaký obrázek s komentářem. Určitě brzy doplním.





Šelmičky - rády pozorují ptáčky.




Většina věcí má i druhou stránku, kocourci si ještě navíc značí svá teritoria, nejraděj sousedům na dveře.




Tomuhle se dnes nově říká welfare. Znamená to něco jako pohoda v souvislosti s péčí o chované miláčky. Bohužel, zpoza mého plotu to vypadá takhle. Tedy, patří to slepičkám, schovaly se.





Nevím, křivdit nechci, o příslušnosti k nějaké sociálně slabší vrstvě bych mluvit nechtěl, ačkoliv - opravdu nevím. Vím, že sousedy si nevybíráme, ale vzájemně vůči sobě bychom odpovědní být měli. Informace Iframixu uvádějí, že 75% chovů drůbeže v Evropě je přítomnstí čmelíka postiženo. Přece jen se mi zdá trochu absurdní, že mezi těch 25 % šťastných by patřili zrovna lidé, kteří nejsou schopni si pořídit normální konve na zalévání zahrady, nové utěrky do kuchyně, košík na prádlo atd. Ačkoliv se domnívám, že u mne nejde o čmelíka, ale rozhodně o roztoče a zatím je pro mne jakýkoliv obtížný roztoč prakticky totéž co čmelík. A slepice je taky pták stejně jako moji ptáci. Kdo je primární hostitel, to se zatím teprve pokouším zjistit, a nezbývá mi než u toho být do jisté míry třeba protivný a nepříjemný. Nemohu se spolehnout, že někdo jiný to vyřeší za mne. Škoda sousedů, pokud vůbec nějaká je, je vlastně pakatel. Oni nevědí, kolik vlastně standartně každá slípka snese, ani nevědí které vejce je od které, pokud dojde ke snížení snůšky vlivem oslabení imunity v souvislosti s čmelíkem, výsledek je stejný, jako když bude třeba jen jedna ze slípeček nemocná a ostatní budou úplně zdravé. Takže majitel slepic když vidět nechce, ani mu taková malicherná škoda nevadí a nevnímá ji.

Konec exkurze. Trpělivost mi došla. Moje výsledky jsou: letos žádný kanár od cca 15 kanářic, čížci - jeden pár hnízdí dvakrát, celkem 8 čistých vajec, druhý pár ze dvou hnízdění 9 vajec, jedno oplozené ale pochopitelně nedochované. Oba páry hnízdí naprosto nestandartně potřetí, samozřejmě opět s čistými snůškami. Stehlíci jedno vejce čisté, konopky 4 vejce čistá, mexičan žádný, kanár žádný, z čížků u dalších 3 párů odchované 4 ks, od 3 párů zvonků jedno mládě. S největší ododlností to zvládají čečetky, ale i zde standartně třeba dvě mláďata ze snůšky 4 vajec apod. Nepochopitelně nehnízdící zjevně zdraví ptáci, fůra čistých vajec, mnoho odumřelých zárodků před líhnutím, minimum ptáků vylíhlých při opožděné inkubaci. Mohl bych pokračovat, na konci pro úplnost ještě zmínit zbytečně vyhozené peníze za nákup kroužků, vlastně celá sezóna jen krmení a efekt nikde.

Na druhé straně ale slepičky údajně nesou, je jich celkem 5, v zimě byly jen tři, (ono se někdy taky stane že některá si nějak zdřímne pod rybízem a potom tam čeká a čeká). Pak přibyly 4 opelichané vyřazené z velkochovu, ale najednou zase dvě chybí.
Vidím, že samo se nestane nic, dál mi dochází, že vystavovat se letos nic nebude, (není prakticky co a taky by to odporovalo veterinárním pravidlům i mé mentalitě). Odcházím na okresní hygienu. Pan epidemiolog mne přijal s vlídností i pochopením. Bohužel, tohle není jeho parketa, jsou dovolené a paní doktorka, která k tomu asi bude mít co říct, momentálně není nevadí. Vydržím. Mezitím stále náruživě na internetu hledám a pokouším se identifikovat škůdce. Pořád samá voda. Najednou úplně jako bych facku dostal. To mě nenapadlo. Tedy text nijak na výši a ani už nevím o čem, ale průhledná izolepa. Funguje to a mám prvního zalepeného v sarkofágu. Mikroskop nemám, jen takovou vypůjčenou zvětšovací tužku. Vypadá skoro jako čmelík - až na tu velikost.
Přesto vím, čeká mne fůra radosti. Čistit, uklízet, stříkat, sířit. Ruda na Sázavě se toho zbavil vystříkáním voliéry Arpalitem. To moje chovatelské zařízení je poněkud rozsáhlejší, to by bylo prázdných Arpalitů jak flašek od piva.
Mám-li to říct velmi slušně, zatím nebo k dnešku mě skoro moc vadí, že něco takového prostě existuje, škodí to ptákům i lidem a nikde o tom ani ťuk. Jsem zvědav, jestli se podaří tvorečka druhově určit. Fůra blbé literatury o chovu a všem možném. Copak musím i takové věci objevovat zas já?

18.srpna 2016
Možná se mnozí domníváte, že tady zase formou vlastního monologu a memorování řeším nějaký osobní problém. Ano, můj problém to současně je a je dost velký, nikomu z vás bych nepřál jej prožít. Nicméně, věřím, že jej vyřeším, zatím nemohu udělat jistý závěr ale krůček po krůčku se mi zdá, že přece jen postupuji. Ostatně nejde mi jen o sebe, u sebe to určitě zvládnu nějakými postřiky, vysířením. Něco zničit, není takový problém, k tomu existuje dost prostředků. Přesto, samo se to neudělá a určitě bych byl schopen si najít nějakou práci užitečnější. Jde mi současně i o osvětu. Já chci vědět, kdo je protivník, jak se mu bránit preventivně apod. Jsem stále přesvědčen, že o čmelíka se nejedná. Několik jedinců mám k dispozici zalepených v průhledné izolepě, zatím disponuji jen lupou. Přesto mě  vzezření zajatců nekoresponduje s vyobrazeními čmelíka ani s mou vlastní nebo osobní zkušeností  s jejich setkáním. Čmeliky jsem objevil vždy prakticky buď v kolonii nebo alespoň ve skupině více kusů, tenhle je jakýsi nomád, byť vnímám, že současně jich mám ve vlasech více než jen jednoho, na obličeji jej zastihnu vždycky jen individuálně. Taky žádný ulovený nebyl ani náhodou nasáklý krví, mají asi jen zálibu protivně kousat a to je ptákům asi už úplně jedno. Myslím, že jako člověk jsem jeho hostitelem spíše z nouze, moje vina že lezu do voliéry, tedy prostředí, kde se on vyskytuje. Všechno se časem pohne, nakonec třeba dosáhnu i na fotografii. A hlavně, budu schopen zaujmout nějaké vysvětlení.



Teda, jen mimochodem, nic mě po tom není ale význam takového prádla v domácnosti mě opravdu uniká.




Tohle je kresba čmelíka.
Pořídil jsem si nějaký tzv. dětský mikroskop, zvětšuje však 20 - 40 x a pro daný účel mi teď vyhovuje. Někdo z vnuků ho zdědí. Navíc má osvětlení led žárovkou seshora a já tak mohu úlovek na izolepě nalípnout na bílý papír a hotovo. Dokonce jsem vzal foťák a samozžejmě, nic moc ale přece. Musím kapitulovat, to co po mě leze jsou skutečně čmelíci.
Těch obrázků mám mnoho, několik jsem jich dodal paní Dr. (parazitopložce) na okresní hygieně, ale ve skutečnosti jsem se angažoval v podstatě zbytečně a nijak přínosné pro mě jednání na tomto úřadu nebylo. Dozvěděl jsem se, že existují i jiné méně časté druhy čmelíků parazitující na savcích (křeček), že nymfa čmelíka má jen 6 noh na rozdíl od dospělce, ten jich má 8.




Na dolením obrázku je v mikroskopu milimetrové měřítko, pro porovnání velikostí.




  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 92 
 dne:: 11.08.2016 | 08:45:07  
Založil Petr T. - Poslední příspěvek od Petr T.
Dobrý den,
hledá se modrý papoušek agapornis, který se ztratil v obci Kanice u Bílovic nad Svitavou. Kdyby k někomu doletěl, děkuji za zprávu. Nemá kroužek, poměrně krotký.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 93 
 dne:: 06.08.2016 | 13:02:14  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od abogado
Zdravím.

 Tak ta knižka o eurofaune a krížencoch, tak to by bolo konečne dobre čítanie.
 Zatiaľ tieto knihy poznám len zo zahraničia.

 
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 94 
 dne:: 03.08.2016 | 22:12:11  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Zatím nabídnu něco jiného. Podle návštěvnosti soudím bez nadsázky že dost velký zájem získat v problematice jasno tu je. Dál ale netuším nic. Chcete-li kdo tedy zkusit nebo ověřit, nakolik se vám zdařilo co nastudovat, nabízím prověrku.  Bohužel, pokud budete mít zájem, pak trvám na osobním kontaktu - nekonečné komunikování s anonymním stádem pro mne není inspirativní. Pokud máte problém tady z diskuse získat kontakt přímo na mne, tak jej sděluji následovně: cecetka13@gmail.com
Maturita to nebude, ani nebudu vystavovat písemná vysvědčení. Jen mám za to, že chovatelé, kteří se o sobě domnívají, že mají dobrý nebo kvalitní chov a nestydí se o tom zmínit v inzerci, by tohle měli zvládnout. Všem, kdo najdete odvahu a rozhodnete se mi napsat, jsem ochoten poslat zadání (nemám to zatím nachystané) řekněme cca 5 příkladů páření různě barevných partnerů. Na oplátku osobního kontaktu eventuelní vyhodnocení zašlu rovněž jen každému konkrétnímu soutěžícímu. Tady na diskusi pak ani dodatečně řešená zadání ani odpovědi k nim zveřejňovat nebudu, už jsem se tu nablbnul a nasnažil dost. Prostě kdo odvahu nebo dokonce jistotu o sobě má, tomu nabízím příležitost si to prověřit a dát to tímto na vědomí i ostatním, jména těch, kteří se toho dokážou zhostit na výbornou, jsem ochoten vyjmenovat, ti co se testu bojí, ty je třeba brát s rezervou a jejich jména pochopitelně nemíním nikde publikovat, jde spíše o ty první, kteří si mohou získat nějaké dobrozdání o zvládnuté odbornosti, aby začínající chovatelé měli opravdu možnost se mezi chovateli trochu rozhodnout a orientovat, s kým se chtějí o chovu radit a pod.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 95 
 dne:: 03.08.2016 | 22:04:46  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Udivuje mne, že se nikdo na nic nezeptá. Na druhou stranu mne přece jen trochu těší, jak se zvýšil počet návštěv. Jsem rád, že k publikaci těchto informací nemusím používat i-Faunu, tam jsem se kdysi vyjádřil podobně a hned jsem dostal zpátky pohlavek, že mne nemá co udivovat. Asi od někoho, komu je vždycky všechno jasné.
Takhle, navzdory věku, kdy někteří z mých vrstevníků už vydali svá moudra v knihách, jsem stále časově natolik zaneprázdněn, že si prostě nemohu dovolit cokoliv. Je třeba přitom vzít na vědomí i skutečnost, že musím pečovat o nemocnou invalidní manželku. A vydat knihu pro mne není prioritou. Mám o ní představu. To žvanění bych po sobě musel trochu líp slohově uspořádat, namísto převzatých příkladů páření vytvořit v návaznosti na dnešní stav poznatků o barvách kanárů a zohlednění všeho důležitého podle systematického řazení kombinace jiné - nové. Není to pro mne problém, až na ten nedostatek času.  Konečně bych tu informaci měl  v ucelené a použitelné podobě, třeba ve Wordu, tedy s možností zveřejnění nejen v knize. Vyobrazení barevných rázů bych se ale v případě kanárů určitě musel vzdát. Navíc bych však skoro jistě byl schopen se zhostit i problematiky týkající se mutací a dědičností většiny našich pěnkavovitých ptáků, kde na rozdíl od kanárů bych byl schopen přispět nezanedbatelným dílem i vyobrazeními. Zmiňuji se o tom jen tak, prostě nemít co na práci, bavilo by mne to udělat. Uvidí se.

  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 96 
 dne:: 23.07.2016 | 07:47:51  
Založil Jiří - Poslední příspěvek od smajli
Úhyn samice, tam těch příčin může být mnoho a pokud nebyly žádné známky nemoci, tak příčinu by určil jen veterinář.
Pořídit si jinou? To záleží jen na vás a pokud znáte někoho kdo je schopen rozeznat pohlaví, jen dobře. Je jedno odkud si ji pořídíte, sourozence bych nedoporučoval.
Pokud si ji pořídíte, je skoro jisté, že se se samcem neshodnou, ale prostě to chce pak čas a spraví se to.
Pokud by samec měl zůstat sám, bude to vyžadovat, aby jste mu dělal společnost sám.  Smiley
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 97 
 dne:: 22.07.2016 | 14:13:10  
Založil Jiří - Poslední příspěvek od Jiří
Dobrý den,
měl jsem samici agapornise fischeri, která bez kroužku přiletěla kamarádovi na chalupu před cca 4 roky. Obecní rozhlas ji vyhlašoval, nikdo se neozval. Tak jsem se ji ujal. Od jiného kamaráda ji opatřil samečka. Od té doby snášela jedno vejce za druhým, dvakrát se podařilo i odchovat mladé. Nevím, jak byla stará ale po návratu z týdenní dovolené ležela mrtvá na podlaze voliéry. Jídlo i pití bylo zajištěno. Je pravda, že za poslední 3/4 roku vejce nesnesla, je to nějaká indikace problému? Od té doby je samec zcela vyřízeneý. Chtěl bych radu. Shánět novou samici? Kde je záruka, že to samice bude a budou si rozumnět..? Jít za kamarádem do stejného rodu je hloupost. Zverimex mi také moc nevoní. Jak by to řešil odborník?
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 98 
 dne:: 12.07.2016 | 20:17:48  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Jsem přinejmenším rozladěný. Ať hledám o čmelíkovi cokoliv, celkově je prezentováno, že boj s čmelíkem není zas tak strašný. Rozhodně s tím nesouhlasím. Všechno se bagatelizuje, problémy s běžnými parazity v ubytovnách, v nájemních bytech, rovněž ale problémy s lidmi - tedy normálůně řečeno s problematickými skupinami (tedy cikáni nebo kdochce tak romy), stejně jako se navozuje atmosféra lásky a vstřícnosti vůči migrantům, které ještě ani neznáme. Vložím následně stávající článek z Iframixu o čmelících, ten který je v začátku diskuse a můžete jej shlédnout jen on-line byl konkrétnější a reálnější, především tam byly obrázky z reality.

K dispozici mám od p. ing. Dohnala z Iframixu ještě další dva texty o čmelících, jeden se týká postupu likvidace v malochovech a druhý pdf soubor pak je nabídka těch materiálů (repelent Acariflash, prášek na bílení stěn a všeho Acaritec a pudr M-poux nebo dříve M.mite. Bohužel oba texty přesahují velikostí 600 kb a tudíž je sem bez úpravy nejsem schopen vložit. Sám tu úpravu nesvedu - pamatuju se ale, že už jednou jste někdo s podobným problémem pomohli. (Dušan Jaeger) Takže případně předem díky za ozvání.

Pro doložení toho co zmiňuji lze porovnat třeba jen úvody obou textů p. ing. Dohnala z Iframixu, tenhle starší článek odkazuji už v úvodním příspěvku, je tam zmínka o konkrétní škodě vyčíslené v EU na 130 miliard ročně. Odkaz uvádím níže znovu. Nový text téhož autora pdf, následuje hned níže. Podle stylu úvodu nové verze textu se zdá, jako by se jednalo především o nějaký momentální a spíše lokální, než opravdu vážný a světový problém. To je prostě politika a lobování EU - tedy aspoň podle mne, ve skutečnosti politice asi moc nerozumím, ale připadá mi to úplně stejné jako situace s migranty, žádný problém není, posílejte nové další. My to zvládnem.

http://docplayer.cz/4154142-130-0-43-eur-0-29-eur-0-14-eur.html
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 99 
 dne:: 05.06.2016 | 17:07:57  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Pokračování článku př. Radka Veselého mne nezklamalo, sice jsem zaregistroval i hodnocení, že se tam nepíše nic nového, s čímž ovšem nemohu souhlasit, proč o tom tedy někdo nenapsal už dávno, když to nic není. Vždyť právě články o chovu kanárů v odborných časopisech jsou popelkou. Imponuje mi, že se autor vyjadřuje i k morálce a odsuzuje tzv. anonymitu chovů. Jsem rovněž zastáncem podobného myšlení a pamatuji si už z dřívějška, jak v nějakém kvízu kde šlo o poznávání barevných plemen kanárů podle fotografie Radek brilantně opáčil jednomu takovému „mistru světa” na jeho odpověď otázkou, jak poznal že dotyčný barevně správně určený kanár je i štěpitelný na opál.

Diskuse o kanárech tu rozhodně zakázána není, k tomu vyjádření jsem se uchýlil, když někteří diskutanti byli spíš na obtíž než přínosem.
Doplním ještě obrázek ukradený z belgického blogu o kanárech, pro úplnost o barvách kanárů.



  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 100 
 dne:: 05.06.2016 | 15:28:29  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Jen opatrně si dovolím poznamenat svůj dojem na reakce k vlastnímu příspěvku. Několik let jsem odebíral anglický časopis Cage & Aviary Birds. Navzdory tomu, že se tomuto národu přisuzuje výrazný patriotismus, mnozí z nich přispívali a reagovali na problematiky chovu docela se zájmem a svižně. Taky jsem se díky tomu i sám leccos dozvěděl.

Pokud bych se měl vyjádřit o vás, krajanech, a charakterizovat stávající chování, raději to nechtějte ani vědět. Nabízím tu informaci která je pro chov našeho drobného ptactva prakticky stěžejní, sice skoro třista lidí se na to koukne, ale nikdo se nepotřebuje ani na nic zeptat, natož je zbytečné doufat, že někdo nabídne vlastní zkušenost. Prostě asi je to přijímáno, proč se s tím trápit, jako by nebylo dost práce se samotným standartním ošetřováním ptáků a krmením. Jenže jinak to nejde a ve vašich telefonátech nebo soukromých emailech se vám každému zvlášť opravdu k vašim dotazům vyjadřovat nebudu, takový způsob je nad moje možnosti.

A třetí skupina chovatelů, Italové - nevím nevládnu jí tolik abych souběžně tohle téma podsunul i na tamější diskusi, ale jsem si jist, že odezva by byla naprosto jiná. Nevím, kdo tenhle chov odkud vlastně přitáhnul, ale z Itálie to skoro určitě nepřišlo, to by od nich bylo k dispozici s podrobnějšími informacemi. Spíše z opčné strany.
Jinak pro úplnost, moje hodnocení mšic coby krmiva je 100 bodů podle očekávání. Trochu je zapotřebí vychytat tu technologii, aby bylo nejen dnes čím krmit ale zároveň i založit další násadu a zajistit dostatek po celou potřebnou dobu odchovů. To jsem právě trochu očekával, že někteří přispějete s vlastními nápady a zlepšováčky - bohužel.
Jen jedno tedy zmíním, hrášek z PENNY Marketu - bohužel je nepoužitelný.

  Odpověď  |  Odpověď s citací  


Stran: 1 ... 8 9 [10]

CZIN.eu TOPlist