Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Agapornis - papoušci - ptáci « Forum « Poslední příspěvky
Stran: 1 ... 6 7 [8] 9 10
 71 
 dne:: 21.04.2016 | 18:54:26  
Založil Tomáš - Poslední příspěvek od Tomáš
Ahoj chci se zeptat je vhodny agapornis nebo si mam poridit roselu nebo jinačího a když tak jakeho agapornise
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 72 
 dne:: 21.04.2016 | 18:52:11  
Založil Nevím - Poslední příspěvek od Nevím
Dobrý den chci se zeptat jakeho Agapornise vybrat, nevim si rady peníze nejsou problém
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 73 
 dne:: 13.04.2016 | 17:15:40  
Založil Káťa - Poslední příspěvek od David
Dobry den... Já mám taky Agapornise ze zverimexu ale má už půl rok a mám ho 3 dny.... mám ho ochočeného do jednoho dne.... musíte dát ruku do klece a nechat ho jest z vaší ruky, potom ho nechte alespoň každý den mimo klec (zavřené okna, všechno) a max 5 hodin. Já ho nechávám celý den a nevšímám si ho chvili, a potom už na mě léta atd... Prvně jsem dal k němu ruku a už si za  30 minut stoupl na moji ruku ale potom uletěl, ale chce to na něj větší pozornost snažit se... Já jsem se na to chvilku vykašlal ale potom jsem pokračoval dál a už se nechává ale furt to musím cvičit aby si zvykl. Chce to trpělivost  Smiley mrknout Hodně štěstí.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 74 
 dne:: 03.04.2016 | 12:34:42  
Založil Táňa - Poslední příspěvek od Táňa
Prosím, věděl by někdo, kdo nabízel na burze v Kladně  3.4. voliery pro velké papoušky?
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 75 
 dne:: 02.04.2016 | 17:16:30  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od H.R.
Většinou je znáte, občas při troše štěstí můžete nějakého vidět už z podzimu - v říjnu (nebo zaslechnout), ti ovšem zas ještě zmizí. V zimě taky nejsou úplně pravidelnými hosty, ale vzácní nejsou. Sám jsem jednou měl štěstí, že jsem zažil něco, co asi ještě nebylo úplně invaze, přesto přes ně nebylo vidět oblohu. Skutečnou invazi přímí účastníci však líčí zas ještě jinak. Jenom si dovolím poznámku, pták je u nás chráněný jako všichni ostatní, tudíž pro chov byrokraticky nedostupný stejně jako třeba červenka, ne že bych jim přál osud blbouna nejapného, ovšem ta nesmyslnost ochrany něčeho, co se u nás ani nenarodí, ani nežije a jen se objeví je vlastně v tomto případě důkazem blbosti našich předpisů.
Letos jsem je přes zimu pozoroval jen sporadicky, výrazně jich přibylo teď k jaru.







Občas se u nás také odchovali, myslím podvakrát to bylo u př. Košty v České Třebové, myslím že také v Praze u př. Kefurta, ale nejsem si stoprocentně jist, jestli se nepletu tak je to stejně už cca před dvaceti lety, rovněž i u mne se úspěšné vyhnízdění v minulosti dokonce podvakrát podařilo. S fotografováním to tenkrát ještě bylo horší, ale přece jen jsem o tom jakýs dokument udělal.



Pamatuji se s jistotou, že v periodicích o něm psával téměř pravidelně pan R. Vít a to ve Fauně, bohužel vždy se jednalo o překlady z německých zdrojů.

Zmíněný autor už dnes mezi námi není a i kdyby byl, za svá počínání a rozhodnutí je odpovědný každý sám, mne však do jisté míry skoro šokovalo sdělení hned v úvodu posledního z podobných článků z následujícího odkazu.

http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/5264/nekolik-zajimavosti-o-jikavcich/

Nemám pochopitelně dostupnou kompletní historii příspěvků p. Víta o jikavcích ve Fauně, určitě ale i tenhle je z jeho pera.

http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/760/jikavec-ve-spolecne-voliere/

Variabilita tzv. svatebního šatu samců je  dost velká, nesouhlasil bych ani, že je nějak přímo úměrná nebo související s věkem jedince. Těžko prokázat, není to náš hnízdič. Jednou jsem měl v ruce takového:



Ne, nenechal jsem si jej, vím, že  v následujícím roce by z něj byl pták jako většina jiných.



Následující obrázek už je převzatý, v případě zvědavosti na You Tube určitě záběr skutečné invaze dohledáte sami.



Poslední obrázek je taky převzatý, trochu kuriozita, zkuste si jej sami převrátit vzhůru nohama, sám jsem chvíli váhal, jestli Vám jej nemám naservírovat jako hádanku.... Snad někdy jindy, mám celou sérii obdobných - a trochu se bojím, když podobné soutěžení spískám, že sem třeba vtrhne fůra nekultivovaných diskutérů, kteří by mi radost asi víc pokazili než udělali.




Dovolim si celkom s Vasim nazorom nesuhlasit. Zato, ze to nie je hniezdic v nasich zem.sirkach, este nemusi byt povolena cizba tych druhov. Lov, chytanie do sieti, na lep atd.sa vyrazne podpisuje pod stavy mnohych AJ nasich hniezdicov, alarmujuca je situacia najma zo severnej Afriky, casti Blizkeho vychodu, strelba na Malte, casti juznej Europy. Ja chapem, ze pre chovatelske ucely sa toho u nas, teda v statoch neodchyti, ale u juzanov to uz neplati...Chovat ich mozete, treba dolozit povod (nie inak je tomu u dalsich divozijucich druhov, ktore pane chovate...).

R.Holy
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 76 
 dne:: 02.04.2016 | 06:43:51  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od H.R.
Tak tu prikladam ofotenu str.zo spominaneho Hudeca:

https://picasaweb.google.com/116081559585152805652/HudecAKolPtaci#6268828295019463234
Cize obrusenim tych koncekov krycieho peria vznika to syte,  lesklo cierne zafarbenie u samca.

S pozdravom,

R.H.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 77 
 dne:: 01.04.2016 | 20:32:40  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od H.R.
Citace: cecetka link=topic=1135.msg6020#msg60266096
Ano, traduje se to tak. Když už jste se rozhodl tuhle poznámku vložit, nebylo by asi bez zajímavosti (i pro ostatní, nejen pro mne), kdyby jste dokázal nebo se pokusil nám nějak blíže vysvětlit či zdokumentovat, jakým způsobem k tomu zřejmě mechanickému oděru peří v partiích na hlavě doopravdy dochází. Děkuji - moderátor.

Pan Brazdil, o tomto pisu zakladne ornitologicke prirucky s ohladom na biologiu druhu. Obdobne je to i u cecetiek, konopok a inych spevavcov.
Mozem sem odcitovat dost lit., iba som si nie isty, ci je v sucasnosti v CR dostupna. Skuste Hudec a kol. To sa netraduje, to je realita vyzistena obruckovanim!
K mechanickemu oderu dochadza v prirodzenom prostredi. Ako myslite, ze na jar maju cecetky ci konopky jasne cervene ci karminove prsia? Staci im v zime rozhrnut to krycie perie, a mate odpoved...

S pozdravom,

R.Holy
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 78 
 dne:: 30.03.2016 | 20:40:43  
Založil Rudolf - Poslední příspěvek od cecetka
Příčiny anomálních zjevů jsou obvykle souhrnem více faktorů, ačkoliv někdy  i samotné změny stravy (nedostatek či přebytek něčeho) můžoue zjev ovlivnit. Nejen u ptačího peří.

O hýlech toho na přednášku nemám jen pro osvěžení pár obrázků z posledních dnů.







Otvírání zobáku hýlů překvapených odchytem je jejich typickým znakem nebo projevem, i když  stejně jako všichni ostatní ptáci se občas dovedou bránit i nějakým štípnutím.







  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 79 
 dne:: 30.03.2016 | 20:28:16  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Ano, traduje se to tak. Když už jste se rozhodl tuhle poznámku vložit, nebylo by asi bez zajímavosti (i pro ostatní, nejen pro mne), kdyby jste dokázal nebo se pokusil nám nějak blíže vysvětlit či zdokumentovat, jakým způsobem k tomu zřejmě mechanickému oděru peří v partiích na hlavě doopravdy dochází. Děkuji - moderátor.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 80 
 dne:: 29.03.2016 | 21:04:46  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Tohle je asi přitažlivé a očekávané téma. Ano, dnes nabídnu velkou část návodu k úspěchu. Je to však jen část. Celý úspěch je vždy soubor více faktorů. A je už na chovateli, aby věděl kterých a vlastně i které jsou poměrně problematické. Nedávno se na iFauně objevil inzerát prodeje mšic, kyjatky hrachové. Vím o tomto druhu už mnoho let, že do jisté míry naplňuje předpoklady chovu v domácích podmínkách, nebyl jsem však schopen se dopátrat konkrétní identifikace tohoto druhu v přírodě ani jiné možné dostupnosti.Takže, poměrně stručně, asi nejnáročnější z našich drobných pěnkavovitých ptáků v prvních dnech vylíhnutí jsou čížci, snad následují stehlíci, hýli, čečetky. Možná s tím pořadím nebudete úplně souhlasit, ale ve všech případech z uvedených druhů možnost podávání dostatečného množství mšic tohoto druhu může být jakousi revolucí v úspěšnosti chovu. Vím, že krmit hnízdo hýlů jen mšicemi je trochu nadsázka, pamatuji se však, že při mém odchovu křivek rodiče mšice příjímali s výrazným nadšením.

http://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/inzerce/r/detail/2705469/msice/

http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-379

Pokud máte k mé informaci důvěru, doporučuji pokud možno neprodleně si násadu pořídit, prostudovat podle článku v odkazu technologii chovu a ověřit a upravit si kapacitu a možnosti rozmnožování podle konkrétní vlastní potřeby, aby jste informaci mohli v chovu využít ještě od začátku letošní chovné sezóny.


Sám pravidelně ve velkém množství vylíhlým mláďatům nabízím (kromě jiného) předevší nelétavé mušky octomilek, zatím nabývám dojmu že octomilky budu moct omezit a množství krmiva v podobě mšic budu moci při menší pracnosti zvýšit. Octomilky se navíc při podávání rychle rozbíhají, schovávají se pod misky a ptáci byť se snaží. nedokáží je sesbírat beze ztrát. Poslední otázkou zůstává, zda zájem dospělých rodičů o tento druh mšice bude trvalý anebo jde momentálně jen o jev přechodný vzhledem k současnému zimnímu období spojenému téměř s naprostým nedostatkem živé potravy. Věřím, že se nezklamu.

Tohle je krátké video s krmením octomilkami, snad se vám načte, průběžně to ještě pohlídám nebo v případě problémů pořídím vhodnější úložiště a odkaz.

https://drive.google.com/drive/search


Vypěstované mšice kyjatky hrachové




Na následujících obrázcích jsou druhy mšic už z přírody (taky včetně housenek zavíječe voskového):












  Odpověď  |  Odpověď s citací  


Stran: 1 ... 6 7 [8] 9 10

CZIN.eu TOPlist