Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Agapornis - papoušci - ptáci « Forum « Poslední příspěvky
Stran: 1 ... 7 8 [9] 10
 81 
 dne:: 29.03.2016 | 21:04:46  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Tohle je asi přitažlivé a očekávané téma. Ano, dnes nabídnu velkou část návodu k úspěchu. Je to však jen část. Celý úspěch je vždy soubor více faktorů. A je už na chovateli, aby věděl kterých a vlastně i které jsou poměrně problematické. Nedávno se na iFauně objevil inzerát prodeje mšic, kyjatky hrachové. Vím o tomto druhu už mnoho let, že do jisté míry naplňuje předpoklady chovu v domácích podmínkách, nebyl jsem však schopen se dopátrat konkrétní identifikace tohoto druhu v přírodě ani jiné možné dostupnosti.Takže, poměrně stručně, asi nejnáročnější z našich drobných pěnkavovitých ptáků v prvních dnech vylíhnutí jsou čížci, snad následují stehlíci, hýli, čečetky. Možná s tím pořadím nebudete úplně souhlasit, ale ve všech případech z uvedených druhů možnost podávání dostatečného množství mšic tohoto druhu může být jakousi revolucí v úspěšnosti chovu. Vím, že krmit hnízdo hýlů jen mšicemi je trochu nadsázka, pamatuji se však, že při mém odchovu křivek rodiče mšice příjímali s výrazným nadšením.

http://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/inzerce/r/detail/2705469/msice/

http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-379

Pokud máte k mé informaci důvěru, doporučuji pokud možno neprodleně si násadu pořídit, prostudovat podle článku v odkazu technologii chovu a ověřit a upravit si kapacitu a možnosti rozmnožování podle konkrétní vlastní potřeby, aby jste informaci mohli v chovu využít ještě od začátku letošní chovné sezóny.


Sám pravidelně ve velkém množství vylíhlým mláďatům nabízím (kromě jiného) předevší nelétavé mušky octomilek, zatím nabývám dojmu že octomilky budu moct omezit a množství krmiva v podobě mšic budu moci při menší pracnosti zvýšit. Octomilky se navíc při podávání rychle rozbíhají, schovávají se pod misky a ptáci byť se snaží. nedokáží je sesbírat beze ztrát. Poslední otázkou zůstává, zda zájem dospělých rodičů o tento druh mšice bude trvalý anebo jde momentálně jen o jev přechodný vzhledem k současnému zimnímu období spojenému téměř s naprostým nedostatkem živé potravy. Věřím, že se nezklamu.

Tohle je krátké video s krmením octomilkami, snad se vám načte, průběžně to ještě pohlídám nebo v případě problémů pořídím vhodnější úložiště a odkaz.

https://drive.google.com/drive/search


Vypěstované mšice kyjatky hrachové




Na následujících obrázcích jsou druhy mšic už z přírody (taky včetně housenek zavíječe voskového):












  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 82 
 dne:: 29.03.2016 | 07:28:07  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od solium
Ta intezita ciernej sa zvysuje na jar obdretim koncov krycieho peria, preto vtaky v zime ci v skorej jari este nemaju tak vyrazne cierne zafarbenie.
H.R.r
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 83 
 dne:: 28.03.2016 | 21:06:28  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Většinou je znáte, občas při troše štěstí můžete nějakého vidět už z podzimu - v říjnu (nebo zaslechnout), ti ovšem zas ještě zmizí. V zimě taky nejsou úplně pravidelnými hosty, ale vzácní nejsou. Sám jsem jednou měl štěstí, že jsem zažil něco, co asi ještě nebylo úplně invaze, přesto přes ně nebylo vidět oblohu. Skutečnou invazi přímí účastníci však líčí zas ještě jinak. Jenom si dovolím poznámku, pták je u nás chráněný jako všichni ostatní, tudíž pro chov byrokraticky nedostupný stejně jako třeba červenka, ne že bych jim přál osud blbouna nejapného, ovšem ta nesmyslnost ochrany něčeho, co se u nás ani nenarodí, ani nežije a jen se objeví je vlastně v tomto případě důkazem blbosti našich předpisů.
Letos jsem je přes zimu pozoroval jen sporadicky, výrazně jich přibylo teď k jaru.







Občas se u nás také odchovali, myslím podvakrát to bylo u př. Košty v České Třebové, myslím že také v Praze u př. Kefurta, ale nejsem si stoprocentně jist, jestli se nepletu tak je to stejně už cca před dvaceti lety, rovněž i u mne se úspěšné vyhnízdění v minulosti dokonce podvakrát podařilo. S fotografováním to tenkrát ještě bylo horší, ale přece jen jsem o tom jakýs dokument udělal.



Pamatuji se s jistotou, že v periodicích o něm psával téměř pravidelně pan R. Vít a to ve Fauně, bohužel vždy se jednalo o překlady z německých zdrojů.

Zmíněný autor už dnes mezi námi není a i kdyby byl, za svá počínání a rozhodnutí je odpovědný každý sám, mne však do jisté míry skoro šokovalo sdělení hned v úvodu posledního z podobných článků z následujícího odkazu.

http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/5264/nekolik-zajimavosti-o-jikavcich/

Nemám pochopitelně dostupnou kompletní historii příspěvků p. Víta o jikavcích ve Fauně, určitě ale i tenhle je z jeho pera.

http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/760/jikavec-ve-spolecne-voliere/

Variabilita tzv. svatebního šatu samců je  dost velká, nesouhlasil bych ani, že je nějak přímo úměrná nebo související s věkem jedince. Těžko prokázat, není to náš hnízdič. Jednou jsem měl v ruce takového:



Ne, nenechal jsem si jej, vím, že  v následujícím roce by z něj byl pták jako většina jiných.



Následující obrázek už je převzatý, v případě zvědavosti na You Tube určitě záběr skutečné invaze dohledáte sami.



Poslední obrázek je taky převzatý, trochu kuriozita, zkuste si jej sami převrátit vzhůru nohama, sám jsem chvíli váhal, jestli Vám jej nemám naservírovat jako hádanku.... Snad někdy jindy, mám celou sérii obdobných - a trochu se bojím, když podobné soutěžení spískám, že sem třeba vtrhne fůra nekultivovaných diskutérů, kteří by mi radost asi víc pokazili než udělali.

  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 84 
 dne:: 21.03.2016 | 20:37:09  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka

http://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=1161489

 Šibalský smích Šibalský smích
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 85 
 dne:: 21.03.2016 | 15:24:33  
Založil Venca - Poslední příspěvek od cecetka
Vidím, vidím. Věřím. Nicméně, ta informace je podobně věrohodná jako když oznámím, že jsem sám včera viděl UFO. Chtělo by to když už fotografii, tak s vloženým datem ( já vím, že i to se dá našvindlovat přestavením ve fotoaparátu ale lze předpokládat, že asi by se kvůli tomu někdo jen tak netrápil.)

Jinak celý ten server Birds.cz bytostně nemám rád, je špatně funkční a vlastníkům to zřejmě nevadí nebo se tváří, že o tom nevědí. Zkuste sami vložit nějaké pozorování s obrázkem jestli mou kritiku potvrdíte nebo vyvrátíte. Jinak samotné stránky s pozorováními se načítají jako zpomalený film,  jednotlivá pozorování nemají zobrazené pořadové číslo,takže jsem vlastně tenhle příspěvek s mladou křivkou pod uvedeným datem ani nenašel nebo přehlédl, ačkoliv jsem projížděl dvakrát, tam i zpět. No nic, kolpíci, krkavci a čápi mne zajímají stejně jen okrajově. Přílet prvního zvonohlíka 21. března je pro mne mnohem zajímavější, protože jsem zvyklý na datum na přelomu března a dubna, za mého dětství přilétali dokonce až obvykle kolem 10. dubna.

Nechci po vás, abyste věřili tomu UFU, ale pokud sám něco vnímám jako zajímavost, o níž se domnívám, že stojí za to o ní informovat i ostatní, představuji si to následovně. To mohlo být i na tom obrázku s křivkou.




Jestli se ten vyplněný formulář pro Birds.cz podaří nějakým zázračným kliknutím odeslat, dám toho zvonohlíčka i tam ale nemůžu pro to udělat už moc víc, než jsem zkusil.

  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 86 
 dne:: 20.03.2016 | 12:59:30  
Založil Venca - Poslední příspěvek od Honza
Křivky v přírodě už letos vyvedly mladé:

http://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=1158185

  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 87 
 dne:: 17.03.2016 | 22:37:30  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
No tak ty scházející obrázky mě odpusťte, opravdu je to nad moje časové možnosti i síly to dát do pořádku. O křížencích jsem tuhle psal v Nové Exotě, pro ty, kdo dost dobře nechápou, o čem mluvím když zmiňuji mutační křížence nové generace, jsou tu kromě Abelánových obrázků ještě další příklady.

https://www.youtube.com/watch?v=P_9PX4vI6fA

https://www.youtube.com/watch?v=1VF7XIeY7_o
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 88 
 dne:: 17.03.2016 | 22:21:48  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Nemám v úmyslu provokovat odpůrce karotenu nebo barvení, naopak.







Ibridi dal Campionato Italiano di Pesaro ORGANETTO X CROCIERE FASCIATO (Čečetka x křivka bělokřídlá )
Piercarlo Rossi
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 89 
 dne:: 13.03.2016 | 11:27:11  
Založil Rudolf - Poslední příspěvek od Rudolf
Zdravím.

Mám dotaz. To bílé peří je ovlivněno krmením ? Díky za odpověď. Rudolf
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 90 
 dne:: 02.03.2016 | 23:01:03  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Je to trochu divné, chovatelům pěnkavovitých můžou být důlky v budkách ukradené. Nicméně, už jsem to mnoha zvědavcům, kteří si pod pojmem „přípravek” představují něco zázračného posílal a tady to bude vždy snadněji k dohledání než na iFauně.

Přípravek na zhotovení důlku v budce pro papoušky.

   Především, nevím co si chovatelé dnešní mladší generace představují pod pojmem přípravek, mám obavu, že to může být zaměňováno i nějakým obráběcím CNC centrem nebo zařízením, což je sice moderní a pěkná představa něčeho,odkud vypadávají kompletně dokončené hotové díly zadané výkresem prostřednictvím počítače, ovšem pro potřeby stávajících výrobců přece jen těžko reálná.  
        Nemíním se zabývat přednáškou o přípravcích potřebných nebo používaných v nábytkářství a v truhlářství. Při jejich konstrukci je nutné dbát na bezpečnost. Jiné požadavky platí pro každodenní používání v sériové výrobě a zase jiné, jde li o přípravek či pomůcku k zhotovení několika málo kousků. Prostě uřezaný prst už nikdy nový nenaroste a na to je potřeba myslet, pokud si přípravek vyrábíte sami. Já sám jsem tu celoživotní skoro každodenní štrapaci u frézy a podobných zařízení prožil bez zmiňované újmy a přeji to i Vám. Pokud si nejste jisti, radši  ani nezačínejte.
        Po prohlédnutí a krátké úvaze Vám pravděpodobně dojde, že tímto způsobem nevyrobíte za hodinu dvacet nebo třicet důlků, na druhou stranu po řádné přípravě a seřízení budete mít důlky podle potřeby rozměrné, hluboké a celkově kvalitní.    
        Na fotografiích je jako materiál pro dno použita přiměřeně silná MDF deska, je vhodná z pohledu homogenních vlastností ve všech směrech, práce s ní však není příjemná, vyplatí se kvůli prašnosti nedělat jen jeden kousek a trochu péče věnovat utěsnění celého přípravku proti úniku prachu. Dno však může být i z masivního (spíše listnatého) materiálu, ačkoliv je trochu otázka, zda spárovka je vhodná a nelepený materiál z jednoho kusu v takové šíři taky není obvykle běžně k dispozici. Jistě by vyhověla i dostatečně silná překližka, tedy asi spíše několik na sebe slepených kvůli potřebné síle. Sám jsem však neměl důvod dělat experimenty.
       Na dalším obrázku vidíte přípravek seshora - spuštěný do řezu. Vzadu panty, vprostřed čep umožňující otáčení kruhové desky s upnutým dnem, vpředu pevná úchytka na zvedání a spouštění do řezu. Dostatečně tuhá konstrukce připevnění zadní lišty (na mém obrázku s modrým ztužidlem je dost odvážná) jakož i spojení vyndávacího dna s hoření přiklápěcí deskou je na odpovědnosti tvůrce. (Omlouvám se a upozorňuji, kvůli fotografování jsem přípravek vlastně jen nedbale skoro položil než přišrouboval a na pravé straně dole je vidět nedostatečné upevnění, naostro by to takhle opravdu nešlo).
       Další dva obrázky jsou pohledem do „žraločí tlamy”, pod nadzvednutou desku s upnutým dnem. Na jedno spuštění dolů se ve dnu vyřízne jen jeden řez v podobě segmentového tvaru, po zvednutí je třeba kruhem o malý úhel pootočit a udělat řez další atd., - mnohokrát po sobě. Nejen hloubku důlku ale i ostatní rozměry lze měnit především výškou zarážky v přední části pod úchytkou zvedané části přípravku ale i vystředěním nebo posunutím celého přípravku.
   Na posledním obrázku je dostatečně patrný výsledek snažení.

















  Odpověď  |  Odpověď s citací  


Stran: 1 ... 7 8 [9] 10

CZIN.eu TOPlist