Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Agapornis - papoušci - ptáci « Forum « Poslední příspěvky
Stran: 1 ... 7 8 [9] 10
 81 
 dne:: 01.05.2016 | 19:36:41  
Založil carduelis - Poslední příspěvek od Mino
Ja som kupil PERLE Morbide na burze v apríli v Nitre.
Predávali ho v hale v jednom stánku s krmivom deli nature.
Som s ním spokojný.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 82 
 dne:: 25.04.2016 | 22:06:47  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Bylo by ode mne do jisté míry neodpovědné, abych se po zveřejnění dosavadních stěžejních informací p. Waltra Wienera o genetice barev kanárů, tedy jeho knize a následně článku s příklady páření odmlčel a považoval informaci za hotovou nebo vyčerpávající. Ne, tak tomu není. Nemám v úmyslu sice z toho udělat obsáhlou publikaci, ale doplnit stávající ještě o další informace, které mnozí asi ještě postrádáte.

První věc tedy je, podle možností si pořiďte Standard barevných kanárů, myslím že velmi dobře vyhoví naše česká verze,  kterou pro ČSCH vypracoval náš renomovaný chovatel Jiří Tichý v r. 2008. Měl by být k dispozici prostřednictvím ÚOK ČSCH OP. Detaily nevím, ale provedení brožurek na obrázku shora je moje vlastní, ČSCH Standardy distribuuje na křídovém papíře, pravděpodobně se Vám ta investice nebude příliš zamlouvat. Každého věc – připravíte se o popisy jednotlivých rázů a další potřebné věci. V tom případě Vám nabídnu alespoň tabulku nomenklatury barevných kanárů, je sice zkopírovaná ze zmíněného našeho Standardu, ale je to v podstatě obecná informace, kterou spousta chovatelů je schopna vysypat z hlavy třeba o půlnoci. Tudíž nelze hovořit o nějakém zneužití autorského práva.







Následně si tabulku můžete porovnat i se španělskou verzí. Vlastně je totožná, ta španělská je novější, je tam už nově uznané plemeno nebo melanin (jaspis). Je dobře si při téhle příležitosti rozšířit slovní zásobu o často používané termíny i v jiných jazycích. Pro neintenzívní nebo plísňový se užívá často také Schimmel (něm.), Nevado (špaň.), Brinato (it.).
Marfil je slonová kost, naše Phaeo je ve Španělsku Rubino, zatímco my máme jiné rubino mezi doplňkovými faktory. Negro Bruno je černý (přírodní).To jsou v podstatě okrajové záležitosti.
Důležité informace jsou, že barvy tzv. klasického melaninu (tedy serie nebo po našem řady) disponují dědičností recesivní vázanou na pohlaví. Jejich dominance je uvedena ve sloupci odshora dolů s výjimkou achátu a hnědé, které jsou vzájemně rovnocené. To znamená, že při páření hnědého ptáka s achátovým získáme samečky v přírodní (černé) barvě štěpitelné na achát a hnědou. Samičky potom budou v barvě otce. (hnědé nebo achátové). Stejnou dědičnost vlastní potom už jen dále uvedené barvy kanárů ze sloupce tzv. neklasických melaninů. Není to vyjádřeno přesně ten první ve sloupci (normální) jsme právě probrali (černý, achát, hnědý a isabel). K výčtu dalších recesivních melaninů vázaných na pohlaví patří - pastel, šedokřídlý a satén. Pastel je míněn určitě melaninový, ačkoliv v našich podmínkách je užíván také termín lipochromový pastel a jsou tím míněny lipochromy slonovinová kost žlutý a slonovinová kost červený (růžový). Podle p. Wienera však i tyto lipochromové pastely jsou vůči normálním lipochromům (žlutý a červený) recesivní a vazané na pohlaví. Samému se mi to nepodařilo ověřit, někteří ptáci v našich podmínkách nejsou běžně dostupní a u mne tehdy růžový sameček uhynul dříve, než jsem se o tom mohl sám přesvědčit. Rovněž mozaiková kresba se dědí recesivně a vázaně na pohlaví. Zde je to míněno ovšem ve vztahu vůči příslušnému lipochromu.
Ostatní neklasické melaniny - opál, phaeo, topas, eumo, onyx a kobalt jsou příklady tzv. autosomálně recesivní dědičnosti. To je míněno ve vztahu vůči klasickým melaninům. V praxi chovu kanárů se pro tuhle dědičnost v našich podmínkách užívá běžně termín - volně recesívní. V případě onyxu jde z mé strany jen o odhad, konkrétní informaci o tom jsem nikdy nikde napsanou neviděl a ani jsem neměl možnost takového ptáka mít v chovu.
Páření lipochromových ptáků v případě žlutého s červeným podléhá tzv.intermediární dědičnosti, to znamená, že obě barvy se u všeho potomstva promíchají. Dědičnost recesivně bílých kanárů je ve výsledku už podle názvu samotného recesivní, takovýto bílý pták v kombinaci s kterýmkoliv jiným lipochromem se vizuálně vytratí, všechno potomstvo bude na bílé však štěpitelné.
Dominantně bílý kanár při páření s jinými lipochromy dává podle dominantní dědičnosti polovinu všeho potomstva (bez ohledu na pohlaví rodičů) bílou a druhou polovinu v barvě druhého partnera. Tuhle dominanci přináší i nové plemeno jaspis, sice vizuálně v poněkud méně atraktivní barvě, na druhou stranu však v důsledku tzv. neúplné dominantní dědičnost je tu možnost při páření dvou jedinců tzv. jednofaktorových (heterozygotů) získat též ptáky dvoufaktorové (homozygoty). Ti jsou ve srovnání od předchozích výrazně světlejší a tedy vizuálně odlišní. Průběh některých dědičností může být specifický, např. v případě dominantně bílého kanára existují jen heterozygoti, při páření dvou stejných nezískáme dvoufaktorového bílého a to z důvodu, že tito už v zárodku hynou v důsledku letálního faktoru. Sám to odzkoušené nemám. Je ovšem třeba při podobných experimentech vzít na zřetel, že třeba v tomto případě by se jednalo o 25 % z odchovu, což se ve skutečnosti nemusí vůbec projevit.
To by mohlo být zhruba asi vše v takovém obecném obrysu, o kterém si myslím, že je možno jej co do chápání zvládnout a v praxi užívat. Je samozřejmě spousta dalších konkrétních informací, které jsou z velké části uvedeny třeba konkrétně v textech jednotlivých plemen vzpomenutého Standardu, ale to už nemám v úmyslu opisovat.
Že výrazem lipochromoví ptáci jsou míněni světlí ptáci a melaninoví naopak zase tmaví, snad je zbytečné uvádět. Určitě jste se ale setkali s tím, že jeden pták je nositelem více faktorů. Například: lipochromově žlutý intensívní, žlutoachátový pastel, červenočerný šedokřídlý mozaikový. Je přitom třeba respektovat některé zásady. Lipochrom můžeme přenášet vzájemně buďto mezi lipochromovými ptáky nebo mezi ptáky melaninovými. Nemůžeme však ale třeba červený lipochrom ani mozaikovou kresbu z lipochromového ptáka chtít přenést na jakéhokoliv ptáka melaninového. Ve výsledku by byli odchovaní ptáci strakatí. Ani obráceně nemůžeme chtít přenést žádný melanin na ptáka lipochromového, ačkoliv třeba máme k dispozici lipochromového ptáka růžového (slonovinově červeného) a spojení třeba s achátovým nebo isabelovým melaninem si představujeme jako líbivé. Výsledek by byl bohužel stejně nežádoucí jako v předchozím případě. Lipochromové ptáky s melaninovými s ohledem na vznik strakatého potomstva prostě nepáříme. Co s čím
je vhodné nebo možné vzájemně pářit, se lze z velké části dozvědět opět v popisech jednotlivých barev nebo v seznamu výstavních tříd barevných kanárů Standardu. Zpravidla se vyhýbáme vzájemnému páření neklasických melaninů, které jsou vlastně charakteristické už samy o sobě zeslabením tmavých faktorů (melaninů) a vzájemným spojením dochází potom k výsledkům, kdy identifikace vlastně není ani možná. Takže rozhodně je nevhodné pářit např. phaeo x satén, odchovy jsou navíc červenooké, tzv. nepravé Ino. V popisech konkrétních kanářích melaninů se dozvíme více konkrétního. Např. v případě saténových ptáků se achátoví a černí kvůli silnému potlačení melaninu nevystavují a tudíž ani nechovají. Naopak třeba zase phaeo potlačuje achátový a isabelový melanin a proto ani s těmito se nesetkáme.
Vlastně vůbec získání přehledu o existujících uznaných barevných rázech (nebo podle Standardu výstavních třídách barevných kanárů) je asi nejlépe mít k dispozici ve vlastním Standardu.
NeÚplný přehled průběhů konkrétních dědičností, především vztahy různých barev či neklasických melaninů mezi sebou a nejen vůči klasickému melaninu je nejen nad možný rozsah tohoto příspěvku, ale i záměr. Je to naopak doposud ne úplně jasné a dokončené téma, a je tedy na chovatelích nadále v tomhle směru co doplňovat a ověřovat. Je ale asi zbytečné si dělat iluzi o výsledcích jakéhokoliv nahodilého křížení, těžko by se asi našla kombinace, která nebyla už vyzkoušena. Navíc, určitě je vhodné jakékoliv experimentování stavět na znalostech dědičností a genetiky.

Možná, že jsem zas ještě na něco zapomněl nebo udělal nějakou chybu, snad ne úplně fatální, když tak to časem opravím. Uvítám upozornění. Opravte si nahoře text o nyní doplněnou větu - červeně - vyznačeno. Omlouvám se za nepozornost stejně jako v případě chyby ve vyjádření Neúplný - úplný. Těší mne vzestup návštěvnosti, nicméně mrzí mne, že na nedostatky nikdo neupozorní nebo se nezeptá.

Tuhle mne potěšil v Nové Exotě článek kolegy Radka Veselého o barevných kanárech. Nevím, co má za lubem dál, zatím je text očíslován číslem 1 a je nazván jako Obecný úvod sportovního kanárkářství. Nevím, může z toho být dlouhý (kéž by) až nekonečný seriál o kanárech. Stejně tak se může druhá část jmenovat Závěr úvah o chovu kanárů. Tak jako tak, informace to jsou velmi věcné a užitečné, vřele doporučuji si okopírovat a uložit v papírové podobě s texty v tomto příspěvku. I za cenu ne příliš ideálního grafického uspořádání máte šanci přece jen mít hromadu užitečných informací, které se vám vejdou do nějaké složky, do níž budete moci kdykoliv nahlédnout, bez ohledu na pomíjivost internetových stránek.



  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 83 
 dne:: 24.04.2016 | 20:34:59  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Problematika dědičnosti barevných kanárů zůstává po dlouhou dobu pro mnohé neujasněnou záležitostí. Pan Walter Wiener  cca před dvaceti lety publikoval ve Fauně dlouhý článek sestávající   z jednotlivých vybraných příkladů dědičnosti při různých kombinacích rodičů. Na výsledcích příkladů pak následovně vysvětluje nebo uvádí principy dědičnosti. Nejde tedy o teoretickou studii jako        v případě knihy Kanáři a jejich kříženci, kterou vydal ještě několik let předtím. Obě díla jsou pak    z dnešního pohledu přece jen trochu nedokonalá, obsahují některé nepřesnosti, ale i tak i dnešním chovatelům mohou výrazně pomoct objasnit některé principy a následně podle nich svůj chov pozitivně usměrňovat.




Kniha z r. 1981






Na stránce nahoře (předmluva) mi ujely odstavce, text ve Wordu bohužel už není, zůstal mi jen text - jpg. obrázek. Funkční nedostatek to není, omlouvám se.




















Celý článek je zkopírován na devíti stránkách (jsou však ve formátu obrázků - jpg). Jinak jsem nebyl schopen se s tím technicky vypořádat. Tomu předchází ještě úvodní obrázek (obálka) a ještě na dalším pak moje předmluva nebo komentář.
Pracovat s texty na obrázcích on-line je skoro nesmyslné, předpokládám, že jako případní uživatelé si jednotlivé obrázky vytisknete a následně seřadíte do nějaké složky nebo sešijete. Stránky nejsou očíslovány ale k orientaci jejich pořadí lze použít číslování jednotlivých případů páření ptáků.
Kvalita je pochopitelně také nedostačující, ovšem běžnou domácí tiskárnou nevykouzlíte nic mimořádného, skener je svéhlavý a nerespektuje původní pravoúhlé tvary stránek i když se pokoušíte ho obelstít, prostě to neumí. Navzdory tomu, záleží-li Vám to mít k používání trochu v kultivovanější podobě než jen poskládané stránky A4, nikdo vás neomezuje a nebrání vám aby jste si vyhráli a stránky seřadili do brožury, jako jsem si to pro svou potřebu udělal sám.






  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 84 
 dne:: 21.04.2016 | 18:54:26  
Založil Tomáš - Poslední příspěvek od Tomáš
Ahoj chci se zeptat je vhodny agapornis nebo si mam poridit roselu nebo jinačího a když tak jakeho agapornise
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 85 
 dne:: 21.04.2016 | 18:52:11  
Založil Nevím - Poslední příspěvek od Nevím
Dobrý den chci se zeptat jakeho Agapornise vybrat, nevim si rady peníze nejsou problém
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 86 
 dne:: 13.04.2016 | 17:15:40  
Založil Káťa - Poslední příspěvek od David
Dobry den... Já mám taky Agapornise ze zverimexu ale má už půl rok a mám ho 3 dny.... mám ho ochočeného do jednoho dne.... musíte dát ruku do klece a nechat ho jest z vaší ruky, potom ho nechte alespoň každý den mimo klec (zavřené okna, všechno) a max 5 hodin. Já ho nechávám celý den a nevšímám si ho chvili, a potom už na mě léta atd... Prvně jsem dal k němu ruku a už si za  30 minut stoupl na moji ruku ale potom uletěl, ale chce to na něj větší pozornost snažit se... Já jsem se na to chvilku vykašlal ale potom jsem pokračoval dál a už se nechává ale furt to musím cvičit aby si zvykl. Chce to trpělivost  Smiley mrknout Hodně štěstí.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 87 
 dne:: 03.04.2016 | 12:34:42  
Založil Táňa - Poslední příspěvek od Táňa
Prosím, věděl by někdo, kdo nabízel na burze v Kladně  3.4. voliery pro velké papoušky?
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 88 
 dne:: 02.04.2016 | 17:16:30  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od H.R.
Většinou je znáte, občas při troše štěstí můžete nějakého vidět už z podzimu - v říjnu (nebo zaslechnout), ti ovšem zas ještě zmizí. V zimě taky nejsou úplně pravidelnými hosty, ale vzácní nejsou. Sám jsem jednou měl štěstí, že jsem zažil něco, co asi ještě nebylo úplně invaze, přesto přes ně nebylo vidět oblohu. Skutečnou invazi přímí účastníci však líčí zas ještě jinak. Jenom si dovolím poznámku, pták je u nás chráněný jako všichni ostatní, tudíž pro chov byrokraticky nedostupný stejně jako třeba červenka, ne že bych jim přál osud blbouna nejapného, ovšem ta nesmyslnost ochrany něčeho, co se u nás ani nenarodí, ani nežije a jen se objeví je vlastně v tomto případě důkazem blbosti našich předpisů.
Letos jsem je přes zimu pozoroval jen sporadicky, výrazně jich přibylo teď k jaru.







Občas se u nás také odchovali, myslím podvakrát to bylo u př. Košty v České Třebové, myslím že také v Praze u př. Kefurta, ale nejsem si stoprocentně jist, jestli se nepletu tak je to stejně už cca před dvaceti lety, rovněž i u mne se úspěšné vyhnízdění v minulosti dokonce podvakrát podařilo. S fotografováním to tenkrát ještě bylo horší, ale přece jen jsem o tom jakýs dokument udělal.



Pamatuji se s jistotou, že v periodicích o něm psával téměř pravidelně pan R. Vít a to ve Fauně, bohužel vždy se jednalo o překlady z německých zdrojů.

Zmíněný autor už dnes mezi námi není a i kdyby byl, za svá počínání a rozhodnutí je odpovědný každý sám, mne však do jisté míry skoro šokovalo sdělení hned v úvodu posledního z podobných článků z následujícího odkazu.

http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/5264/nekolik-zajimavosti-o-jikavcich/

Nemám pochopitelně dostupnou kompletní historii příspěvků p. Víta o jikavcích ve Fauně, určitě ale i tenhle je z jeho pera.

http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/760/jikavec-ve-spolecne-voliere/

Variabilita tzv. svatebního šatu samců je  dost velká, nesouhlasil bych ani, že je nějak přímo úměrná nebo související s věkem jedince. Těžko prokázat, není to náš hnízdič. Jednou jsem měl v ruce takového:



Ne, nenechal jsem si jej, vím, že  v následujícím roce by z něj byl pták jako většina jiných.



Následující obrázek už je převzatý, v případě zvědavosti na You Tube určitě záběr skutečné invaze dohledáte sami.



Poslední obrázek je taky převzatý, trochu kuriozita, zkuste si jej sami převrátit vzhůru nohama, sám jsem chvíli váhal, jestli Vám jej nemám naservírovat jako hádanku.... Snad někdy jindy, mám celou sérii obdobných - a trochu se bojím, když podobné soutěžení spískám, že sem třeba vtrhne fůra nekultivovaných diskutérů, kteří by mi radost asi víc pokazili než udělali.




Dovolim si celkom s Vasim nazorom nesuhlasit. Zato, ze to nie je hniezdic v nasich zem.sirkach, este nemusi byt povolena cizba tych druhov. Lov, chytanie do sieti, na lep atd.sa vyrazne podpisuje pod stavy mnohych AJ nasich hniezdicov, alarmujuca je situacia najma zo severnej Afriky, casti Blizkeho vychodu, strelba na Malte, casti juznej Europy. Ja chapem, ze pre chovatelske ucely sa toho u nas, teda v statoch neodchyti, ale u juzanov to uz neplati...Chovat ich mozete, treba dolozit povod (nie inak je tomu u dalsich divozijucich druhov, ktore pane chovate...).

R.Holy
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 89 
 dne:: 02.04.2016 | 06:43:51  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od H.R.
Tak tu prikladam ofotenu str.zo spominaneho Hudeca:

https://picasaweb.google.com/116081559585152805652/HudecAKolPtaci#6268828295019463234
Cize obrusenim tych koncekov krycieho peria vznika to syte,  lesklo cierne zafarbenie u samca.

S pozdravom,

R.H.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 90 
 dne:: 01.04.2016 | 20:32:40  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od H.R.
Citace: cecetka link=topic=1135.msg6020#msg60266096
Ano, traduje se to tak. Když už jste se rozhodl tuhle poznámku vložit, nebylo by asi bez zajímavosti (i pro ostatní, nejen pro mne), kdyby jste dokázal nebo se pokusil nám nějak blíže vysvětlit či zdokumentovat, jakým způsobem k tomu zřejmě mechanickému oděru peří v partiích na hlavě doopravdy dochází. Děkuji - moderátor.

Pan Brazdil, o tomto pisu zakladne ornitologicke prirucky s ohladom na biologiu druhu. Obdobne je to i u cecetiek, konopok a inych spevavcov.
Mozem sem odcitovat dost lit., iba som si nie isty, ci je v sucasnosti v CR dostupna. Skuste Hudec a kol. To sa netraduje, to je realita vyzistena obruckovanim!
K mechanickemu oderu dochadza v prirodzenom prostredi. Ako myslite, ze na jar maju cecetky ci konopky jasne cervene ci karminove prsia? Staci im v zime rozhrnut to krycie perie, a mate odpoved...

S pozdravom,

R.Holy
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


Stran: 1 ... 7 8 [9] 10

CZIN.eu TOPlist