DĚDIČNOST BAREV ANDULEK
Vznik dědičných vlastností záleží vždy na vlohách.
Modrá a žlutá barva dává zelenou, nemá-li pták vlohu pro modrou barvu, je žlutý, nemá-li pro žlutou barvu, je modrý, a nemá-li ani jednu vlohu, je bílý.
Abychom nauce o dědičnosti porozuměli,musíme si ujasnit některé základní pojmy.
Při pohlavním rozmnožování vzniká nový organismus z oplozeného vajíčka, tedy jediné buňky, která vzniká spojením zárodečných buněk rodičů.
Je tedy zřejmé, že vlastnosti nového organismu musí být uloženy v těchto zárodečných buňkách. Zárodečná buňka každého pohlaví obsahuje mnoho malých tělísek, které
Splynutím samčí a samičí buňky se počet chromozómů zdvojnásobí, a tak se budoucímu tvoru předávají vlastnosti obou rodičů. Při tomto aktu se chromozómy nesoucí
stejné vlivy spojují ( velikost k velikosti,barva k barvě atd.).
Semenná buňka samce i vaječná buňka samice nesou pouze dočasně polovinu skladby chromozómového páru rodičů. V oplozené vaječné buňce se tedy vytvoří úplně nová skladba Chromozómů.
Chromozómy jsou sídlem genů (dědičný faktor,vloha apod.). Gen je schopnost určitých částí Chromozómů vytvořit konkrétní vlastnost. K jejímu vzniku a vývoji jsou však třeba příznivé vnější podmínky (např.teplo,světlo,výživa atd.), v nepříznivém prostředí se vlastnost vyvine pouze částečně anebo se nevyvine vůbec, i když vloha pro ni v organismu je.
Je důležité vytvořit optimální podmínky pro dokonalé vyvinutí určité vlastnosti (zbarvení,velikost apod.). Dědičné jsou tedy pouze vlohy (geny), nikoli znaky ( vlastnosti ) organismu, které se na jejich základě vytvářejí teprve za příznivých okolností.
Dědičný faktor se vyskytuje vždy dvojnásobně, jeden od otce a jeden od matky.
V chromozómech jsou otcovské a mateřské geny vždy proti sobě, každá živá bytost má tedy pro každou vlastnost dva dědičné faktory.
Souhrn genů, tj.dědičných vlastností určitého jedince, nazýváme genotyp, přitom nepřihlížíme k tomu, zda se všechny tyto vlohy vyvinuly ve vlastnosti či nikoli.
Souhrn zjevných (viditelných) vlastností nazýváme fenotyp. Je výsledkem vzájemného působení genů a vnějších činitelů.
Soubor jedinců stejného genotypu se nazývá čistá linie.
Barva, která se při spojení rodičů různých barev objeví v první generaci u všech potomků, je dominantní. U andulek např. zelená barva je dominantní nad modrou.
Barva, která se objeví až v následující generaci, je recesivní, u andulek je modrá barva recesivní vůči zelené.
Dědičnost střídavá je charakterizována tím, že potomci v první generaci ukazují znaky pouze jednoho z rodičů. Znaky druhého rodiče však nemizí, nýbrž vyskytnou se opět v dalších generacích.
Zelené ptáky od zelených štěpících na modrou podle viditelných vlastností nerozeznáváme, zjistíme je teprve pomocí kontrolního hnízdění.
Zcela jiná je dědičnost smíšená, která spočívá v tom,že potomci v první generaci nemají barvu ani jednoho z rodičů, nýbrž novou,smíšenou. Příkladem je spojení andulek světle modré se šedomodrou, kdy všechna mláďata jsou tmavomodrá, avšak štěpí na barvy obou rodičů.