AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Syndrom hubnutí, onemocnění způsobené organizmem zvaným Megabakterie

Nový vědecký název původce tzv. "going light" syndromu zní Macrorhabdos ornitogaster. V tomto článku budu používat původní název Megabakterie. Onemocnění se týká především kanárů, andulek a papoušíčků, ale bylo popsáno i u jiných ptačích druhů. Jak napovídá název nemoci, projevuje se zejména ztrátou hmotnosti postižených ptáků. Dalšími příznaky jsou regurgitace (vyvrhování potravy z volete anebo žláznatého žaludku), objemnější výkaly s obsahem nestrávených částic zrní, abnormální žravost.

Původce se množí ve sliznici, která tvoří výstelku přechodu žláznatého a svalnatého žaludku a v koilinové vrstvě svalnatého žaludku. Způsobuje jejich zánět a posléze i zánět střev. Postižené orgány ztrácejí schopnost trávení a živiny se nedostanou do tkání. Proto ptáci hubnou i přes nadměrný příjem potravy. Sliznice střev zánětem zbytní a zejména u kanárů můžeme často pozorovat prosvítání takto změněných střev břišní stěnou.

Nemocní ptáci vylučují Megabakterie trusem a mohou tak nakazit své sousedy. Vylučování původce je intermitentní – to znamená, že u klinicky nemocného ptáka nacházíme Megabakterie v trusu jen občas. Proto v případě podezření odebíráme několik vzorků z celého chovu. K vyšetření potřebujeme velmi čerstvý trus ze kterého si veterinář připraví jednak tzv. mokrý nátěr, jednak klasický nátěr k obarvení. Pod mikroskopem pak hledá původce, který na první pohled připomíná obrovskou bakterii. Ostatní vlastnosti bakterie mu však chybí a proto byl zařazen spíše k plísním a kvasinkám.

Zdaleka ne všichni infikovaní ptáci onemocní. S Megabakterií se setkáváme často jako s náhodným nálezem v trusu zcela zdravých jedinců. Zdá se, že existuje několik typů Megabakterií, které se vzájemně liší schopností vyvolávat onemocnění. Často také dochází k chybné interpretaci vyšetření- nestrávená rostlinná vlákna jsou zaměňována s Megabakterií.

Nemoc probíhá chronicky a uhyne pouze malá část postižených ptáků. Jedná se především o barevné mutace, výstavní andulky, u kanárů uměle dobarvované ptáky. Tato skupina je riziková i z hlediska jiných nemocí – jsou to ptáci, u kterých se dá předpokládat horší funkce imunitního systému.

Syndrom hubnutí postihuje zejména chovy s větším počtem ptáků – Megabakterie má možnost šíření a pasážování na velkém počtu jedinců. U těch odolnějších zůstává infekce bez klinických příznaků nemoci, imunitního systém nedovolí Megabakteriím aby se rozmnožily. Tak vzniká bezpříznakové nosičství a tito na první pohled zdraví ptáci mohou nepozorovaně roznášet nemoc. Dostane-li se Megabakterie do trávícího traktu vnímavého ptáka, rozmnoží se v žaludku a způsobí onemocnění, případně smrt. Při pitvě uhynulých jedinců nacházíme původce ve sliznici přechodu obou žaludků i v případě, že postižený jedinec Megabakterie v trusu nevylučoval.

Megabakterie často komplikuje průběh jiných chorob, např. zánětů střev bakteriálního původu a virových onemocnění.

Léčba megabakteriózy je ještě obtížnější než její diagnostika a prevence. Vzhledem k tomu, že se nejedná o bakterii jsou antibiotika neúčinná. Zabírají pouze některá antimykotika, tj. léky proti plísňovým chorobám. Většina těchto léků působí negativně na funkci jater a při předávkování může dojít k otravě. Byl zaznamenán i výskyt kmenů megabakterií, které odolávají jakékoliv léčbě.

Přes tyto skutečnosti lze terapii doporučit, ale pouze po konzultaci s veterinářem – specialistou. Ten určí diagnózu a lék, který se má v daném případě použít. Také způsob a délka podávání závisí na typu původce a druhu ptáků.

Prevence spočívá v pravidelné kontrole trusu – jednak chovatelem, jednak veterinářem. Neméně důležité je i pravidelné čištění klecí – Megabakterie se šíří trusem. Příznivě působí mírné okyselování pitné vody. K okyselování můžeme použít celou řadu komerčně vyráběných přípravků a nebo jablečný ocet. U komerčních výrobků se při dávkování řídíme pokyny výrobce, jablečný ocet přidáváme v takovém množství aby byla voda „příjemně“ kyselá. Příjmem vody s kyselým pH se příznivě ovlivňuje prostředí v trávící trubici ptáků. Většina choroboplodných zárodků totiž kyselé prostředí nesnáší.

Pokud bylo v chovu diagnostikováno onemocnění Megabakterií, zahájíme léčbu některým z účinných přípravků. V neléčených chovech nemoc koluje, slabší jedinci hynou a rodiče předávají původce svým mláďatům.

autor: MVDr. Ľubica Nečasová otisknuto v časopise Nová Exota č. 1/2004