Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Agapornis - papoušci - ptáci « Forum « Poslední příspěvky
Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 10
 21 
 dne:: 07.04.2018 | 05:00:10  
Založil Petra - Poslední příspěvek od smajli
Pokud máte dost času se mu věnovat, a to myslím hodně času, být s ním několik hodin denně tak si zvykne na vás. Pokud mu pořídíte partnera, tak si zvykne na něj. Co se týká pohlaví, v jeho věku je to již jedno.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 22 
 dne:: 06.04.2018 | 18:40:00  
Založil Petra - Poslední příspěvek od Petra
Je to spíš projev zájmu, nebo obrana teritoria?
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 23 
 dne:: 06.04.2018 | 18:26:41  
Založil Petra - Poslední příspěvek od Petra
Dobrý den,
zdědila jsem starší samičku agapornise (cca 10 let). Byla chována po celou dobu sama. Bylo by vhodné pořídit dalšího papouška? Je nějaká šance, že si zvykne? Pokud ano, spíše samce nebo samičku?
Děkuji
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 24 
 dne:: 20.02.2018 | 22:26:13  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
V podstatě pokud se týče dědičnosti melaninů kanárů, považuji odpověď z mé strany za vyčerpávající. Takže už jen jakýsi bonus. Doporučuji (taky ne poprvé) aby každý chovatel barevných kanárů se to nabifloval tak, aby si na to vzpomněl třeba o půlnoci.
Celá problematika dědičnosti barev kanárů je ovšem obsáhlejší a složitější ale to vnímám, jako nemožné vysvětlovat tímto způsobem nebo na této diskusi.

Vedle klasického melaninu existují také další barevné faktory, tedy především neklasické melaniny, různé barvy lipochromů, ale hlavně různé průběhy dědičností (odlišných od dědičnosti vázané na pohlaví, která je typická pro shora popisovaný klasický melanin.) Vezme-li se v spousta nebo nevypočitatelný počet různých kombinací, mám pro to jediné vyjádření. Jedná se v podstatě o skoro nekonečné hraní si s barvami kanárů. Protože podobné situace jsou i u jednotlivých mutací pěnkavovitých ptáků, které v těch mutacích lze křížit třeba i mezi sebou nebo s různě zbarvenými kanáry, není rozhodně možné pokoušet se nějak vyčíslit nebo vyjádřit nějaká omezení této činnosti. Takže s nějakými obrázky - na nějakou knížku by to asi dalo.


 

Jinak ovšem opravdu beru jako zásadní, že to poznané a skutečné je třeba respektovat, i za cenu toho, že každý sám u sebe se musíme smířit a přiznat s tím, že ne vždy jsme měli pravdu a že ani nyní jsme nedospěli k vševědoucnosti.
Máme to dnes už trochu snadnější, spolehlivý Standard pro barevné kanáry tu máme a nevím o žádných jeho zásadních nedostatcích.
Nahoře jsem vložil Standardem prezentovanou tabulku nomenklatury barev kanárů. Jednoznačně ve druhém sloupci jsou uvedeny čtyři klasické melaniny. Říka se jim vlastně řada a podle toho jsou ptáci pojmenováváni jako kanáři černé, achátové, hnědé a isabelové řady. Přiznávám, že pokud by tento sloupec byl rozšířen i o satén, nestalo by se asi tolik moc, než jako to, že bychom museli snídat z jiného hrníčku než je ten náš a na nějž jsme zvyklí. Ale asi bych se přikláněl nechat to v klidu protože nejsem ani přítelem častých změn. Za chvíli přijde někdo jiný a zas to bude chtít vrátit. Argumentů je vždycky dost pro obě strany. Standart vedle této tabulky a podrobných charakteristik jednotlivých faktorů uvedených v této tabulce uvádí také seznam výstavních tříd. Což je vlastně seznam možných barev kanárů, uznaných k bodování na výstavách. Nové přepisovaní a změny by asi nebyly zrovna přínosem, buďmě rádi, že je to zpracované jak to je, posuzovat se podle toho dá a příčiny ke sporům v tom hledat není třeba. Myslím, že pořád je dost chovatelů, kteří svou odbornost nehodlají zvýšit nějakou námahou a něco studovat a často dost dobře nevědí, co chovají. Kupují často především to co se jim líbí (méně časté neklasické ale líbivé melaniny jako opál, topas, pastel, phaeo, aniž by si s nimi následně věděli rady.

Pro mnohé z vás možná informace, jak se pojmenovávají barevní kanáři:
I když budete mít (lidově řečeno kanára obyčejně oranžového) tak to nikdy není dostatečné. Standard dnes oranžovou barvu sice už nerespektuje, ale protože takoví ptáci existují, je na místě je pojmenovávat nejspíš pravdivě, nemá cenu si vymýšlet že jednou se jedná o ptáka červenožlutého a podruhé o žlutočerveného. Takže nazvěme ho pravým názvem, ale abych nevybíral příklad odporující Standardu, tak zvolím ptáka jiného. Název se tvoří podle sloupců uvedené tabulky zleva doprava.

Začne se tedy lipochromem - např. žlutý
Druhé slovo názvu barvy kanára je jeho klasický melanin - např. achátový
dále součástí názvu může být i přídavný neklasický melanin - např. opál (neklasický melanin není pro barevného kanára povinností, pokud tam není , nenechte se vyvést z míry a nesnažte se jej hledat). Opačně ale neklasický melanin je přítomen vždy v souvislosti s melaninem klasickým, nemíním za to dávat ruku do ohně, např. satén je u nás považován, že se vyskytuje u hnědých a izabelových, což je v souladu s tím, co tu zastávám, ale nemusí být vždy jednoznačně rozeznatelné a p. Molčán v článku zmiňuje odkaz, že satén je uvažován jako další z klasických melaninů. Ono to není až tak podstatné, záleží jak se k tomu kdo postaví nebo taky i jak se stanoví výstavní třídy - ani podle C.O.M. ani pro ČR pro saténové ptáky se neuvádí jejich melanin, pouze lipochrom. Jak jsem už naznačil shora. Kdysi jsem se kolem toho ptal Jirky Tichého a dozvěděl jsem se, že ačkoliv hnědá a isabelová jsou v zásadě jednoznačně definované, tak pokud je to kombinované se saténem, může být rozlišení trochu obtížnější.

další znak je dnes pojmenováván jako kategorie - např. CII, což je samčí kresba mozaikového ptáka
někdy můžou mít ptáci ještě doplňkový faktor ino - např. lutino, rubino (což je dost zvláštnost.)

Když podle tohoto napíšu barvu popsaného kanára na jeden řádek, pak to bude vypadat následovně:

Žluto achátový opál  CII mozaikový   (Ia4)    
Celý název lze zapsat také zkráceně jen ve znacích uvedených v té tabulce (římské číslice, malá písmena, normální číslice – s čímž se setkáte v popisech ptáků na bodovacích kartách na výstavách. V tomhle zkráceném zápisu se už příslušnost ze řtvrtého sloupečku neuvádí, nevím proč, nebo si to nepamatuju)

Jo a pro úplnost, pokut ty oranžové třeba přece máte a chcete je nabízet v inzerci, pak je vhodné uvést ten název pokud možno vyčerpávajícím způsobem, tedy zase podle sloupců tabulky odleva - lipochromově oranžoví.

Úplně na závěr poznamenávám, že ani já nevím ohledně dědičnosti kanárů vše. Nejsou mojí specialitou a vlastně to tak u mne bylo vždycky, že byli jen někde na okraji, ani dnes nejsem schopen si opatřit jednotlivé variety podle přání abych si ověřoval některé teorie nebo předpoklady. Ale vřele doporučuji komukoliv, protože to je spojeno s nutnou trpělivostí čekat vždy od jedné sezóny k druhé a mnohdy nevyhnutelností některý materiál (barevné variety si opatřovat sám, což se ne vždy z roku na rok podaří), může to být zábava opravdu na celý život.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 25 
 dne:: 18.02.2018 | 21:48:42  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Dobrý večer !

V předchozím včerejším příspěvku jsou ode mne k dispozici dvě tabulky v programu Word a jeden obrázek, podle zpracování lze usuzovat na tři různé zdroje nebo autory, i když samozřejmě nelze vyloučit (ale ani zazlívat) že všechny tři zdroje mohly čerpat z nějakého původního oroginálu.

Dnes Vám sem dodám několik příkladů křížení melaninů dokazujících totéž, navíc s podrobným značením pohlavních chromozomů, alel pro konkrétní zbarvení, a také označení ptáků nově narozených - především v případech průběhu crossing-over.







Tyhle dvě tabulky dokládají vznik ptáků štěpitelných na dvě barvy. Jak už jsem uváděl, tento děj je nazýván jako Helderův passepartout a odchovaní samci jsou totožní bez ohledu na záměnu rodičů. Proto jsou tu tabulky obou případů..




Tahle tabulka je větší. Kromě odchovu v obou barvách, (Achát a hnědá)a které štěpí otec, najdete v dolní polovině tabulky pravděpodobné výsledky, tzv. crossing over při páření ptáků passepartout. Objevuje se tu najednou další - nová barva (isabel).




Tahle tabulka předvádí ten opačný jev crossing-over, kdy černý pták štěpitelný na isabel v důsledku průběhu crossing-over má potomstvo kromě barvy rodičů (isabel a přírodní) také achát a hnědé. Nikoliv tedy, že takový pták štěpí na tři barvy.


Mohl bych dodat další tabulky pro analogické kombinace (hnědý x lutino, isabel x lutino, nebo i další, ale to už asi příliš nic nevyřeší. Když si vzpomenu na poslední expozici kanárů na olomoucké Exotě, mám pocit, že tam byl jen jeden jediný kanár lutino, stejně jako ptáky s hnědým faktorem podobné expozice příliš neoplývají. Věřím, že ten, kdo právě v takových méně tradičních barvách zálibu najde, dokáže si najít nebo odvodit potřební informace i ohledně jeich genetiky. Já sám ty informace mám spíše s ohledem na svoje zájmy o mutace jiných ptáků, kde jsou podobná páření prakticky nedmyslitelně pravidelná. Ale díky tomu i prakticky odzkoušená.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 26 
 dne:: 17.02.2018 | 23:07:02  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Asi nebude nikomu vadit, když tu svou odpověď trochu rozdrobím, možná i pro přehlednost to bude vhodnější.




Všechny tři dokumenty (2 x Word a jednou obrázek jsou o tom samém, obrázek pak už je verze pro ty, kteří to nemají rádi „příliš vědecky”. Je v něm grafická chyba - na konci čtvrtého řádku týkajícího se černého kanára štěpitelného na achát (a/b) v posledním sloupečku (páření s isab. samičkou text úplně na konci okénka nahoře 50% b/d má být na modrém podkladě, omylem je zelený.

(příště si to budu muset ještě pročíst, eventuelně se omlouvám jestli jsem si neuhlídal sám nějakou chybu nebo překlep.)Jestli přijdu na to jak, asi by bylo dobré přeřadit příspěvky aby ten poslední z vlákna se zobrazoval úplně nahoře. Majitel diskuzního fóra nás už delší dobu zanedbává.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 27 
 dne:: 17.02.2018 | 22:37:52  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Dobrý den !

Navzdory tomu, že jsem si vymezil nějaký čas na přípravu, musím se přiznat, že je to na mne příliš složité. Vlastně už v prosinci při prvním zběžném náhledu na článek, jsem si sám pro sebe řekl něco podobného a otočil jsem list. Neurážejte se prosím, myslím, že doba cca 7 let od diskuse, na niž se v úvodu odvoláváte, byla poměrně dostatečná, abyste si udělal jasno i beze mne. Podobná rozpačitost na mne dolehá i v dalších případech, např. když se mi dostala do ruky kniha Vašich krajanů Pavliše a Iža. S ohledem ale na moji orientaci chovu v tehdejší době i vůbec na časový odstup, který musíme i v odbornosti chovu kanárů vnímat s citem a respektem, nemám úmysl se tím zabývat detailně. Samozřejmě, bylo více zdrojů, zmiňuji kriticky i leccos v díle p. W. Wienera. Před 7 lety se o výklad genetiky na stránkách nové Exoty pokoušel také Váš krajan, M. Vojník, ani on mne nenadchnul, jeho texty prozrazovaly jakousi nepřiznanou spolupráci či použití dalších nezmíněných zdrojů. Nicméně díky tomu se tu přece jen objevila jakási shoda se současnou terminologií (obecné označování pohlavních chromozómů XX a XY, u barevných ptáků potom snaha respektovat označení alel písmeny podle barev). I tak jsem zaznamenal výraznou nelibost chovatelů, že to je vysvětlení „příliš vědecké". Co si tihle chovatelé budou myslet o Vašem vysvětlení probíhajícím při syntéze černého melaninu, nebo nakolik jim budou podobné informace přínosné, to pak je jejich věc a můžou to sdělit třeba zde.

                                                                                                                                              

    

    

pasáž týkající se definic pojmů podle zmíněného textu př. Vojníka


Omlouvám se, že nemíním v diskusi a vysvětlování pokračovat tak, aby Vás to opravdu uspokojilo, obávám se, že by to mohlo trvat dalších 7 let. Zkuste iFaunu, nebo se obraťte na redakci nové Exoty, mají sice výhradu že za texty článků je odpovědný autor, nicméně při nedávném rozhovoru na tohle téma mne př. Sojka ujistil, že korekce nebo kontroly správnosti textů garanti odborností provádějí.

Nyní sem vložím text o genetice kanárů, který jsem si v průběhu týdne k tomuto účelu připravil, včetně obrázků nebo tabulek. Nebude to vše naráz, dokončím to příště - i já tu mám nějakou nechtěnou změnu a připojení k diskusi mám časově limitované, po 60 minutách bych mohl o napsané informace přijít.

Určitě nejednou jsem nabádal k prozíravosti, pokud se tu objeví informace v podobě dokladu zřeba o dědičnosti, ať už podobě Word souboru či jiného, a máte-li zájem si ji uchovat, doporučuji si ji zkopírovat buď do vlastního počítače nebo si ji vytisknout. Obzvlášť v případě, kdy nejsem schopen text předvést jinak než v podobě obrázku (jpg) Ty tu mizí pravidelně a pokud je i sám k dispozizi pořád ještě mám, není v mých silách je pravidelně obnovovat.
Platí to také k dnešní informaci. Přikládám celkem tři soubory z různých zdrojů (předpokládám, že i různých autorů) týkající se stejného tématu.
Jsou v podstatě odpovědí pro předchozího tazatele, stejně jako pro všechny další chovatele kanárů, kteří během sedmi let od zmiňované diskuse na i-Fauně pořád a pořád hledají a nenacházejí. Můj komentář k tomu je celkem stručný. Jsou věci, které je potřeba přijmout jako axiom (nevíš-li co to je, viz Wikipedie). Může to být Punnetův čtverec znázorňující Mendelovy výsledky v různých situacích, ale i fůra dalších skutečností - např. že výsledkem nulté mocniny jakéhokoliv čísla je vždy jedna, pamatuji se, že se nám coby studentům tohle dokazovalo výpočtem mocniny obecného čísla, tedy „a” na nultou = 1  a že jsem to ve svém adolescentním věku uměl u tabule vysypat z rukávu. Stejný axiom je Ludolfovo číslo pí, jehož správnost dnes už také nikdo neověřuje.


Myslím, že neomylně platí:


Posloupnost barev podle vzájemné dominance (recesivní dědičnosti vázané na pohlaví) je:

Černý (klasický)
Achát
Hnědý
Isabel
Lutino
Satén

Štěpitelnost kanárů (nebo dalších druhů) na jednu barvu se dějě v závislosti:

        1.)  na barvě partnerky
        2.)  na genotypu (štěpitelnosti) otce

Štěpitelnost na dvě barvy.

Protože ve skutečnosti hnědá a achátová barva jsou rovnocené, pak v důsledku tohoto při páření achátového partnera s hnědým bez ohledu na poměr, kdo z nich je otec a kdo matka, získáme samečky vždy černé (nebo přírodní - platnost pravidla není omezena jen na kanáry), přičemž samičky zdědí barvu po otci z rodičovského páru, samci štěpí na dvě barvy.
Význam termínu Helderův (podle jména pravděpodobně hol. původu) passepartout pro tento jev mi není znám, možná že nevzniknul ani v souvislosti s genetikou ale s výtvarným stylem nebo technikou.

K obdobně analogické situaci štěpitelnosti na dvě barvy dochází při páření partnerů hnědých s lutinem, nebo isabelových s lutinem. Jenže to je do jisté míry opravdu analogie s dalšími pěnkavovitými (respektive moje ověřené zkušenosti s mutacemi zvonků) Obdobné situace existují i v dalších kombinacích při páření méně obvyklých mutací stehlíků.
Kolega mne upozornil (takže doplňuji) na nepříliš vhodné prezentování kombinace hnědý x lutino - opravdu jde spíše jen o analogii kvůli prokázání, že princip dokazovaný na vztahu hnědý x achát funguje obecně.

Jsou dvě podoby Crossing - over. První jsem právě popsal v souvislosti dědičnosti na dvě barvy - vedle hnědého a achátového potomstva narozeného v důsledku této štěpitelnosti může dojít ke vzniku třetí barvy - v tomto případě isabel. Tyto barvy jsou nazývány jako kombinované, sám tomu příliš nerozumím. Italové používají termín „bigenica” (ale s překladem podle slovníku neuspějete.)

Druhý typ ptáků s vlastností nebo schopností předvádět Crossing - over jsou černí ptáci štěpitelní na isabel. U těch v případě tohoto jevu múže vzniknout potomstvo achátové nebo hnědé (samičky) nebo štěpitelné na achát a hnědé.


Na tři barvy pták štěpit nemůže. Pokud k narození potomka třetí barvy dojde, není to už štěpitelnost děje se to v důsledku zmíněného tzv. Crossing-over, což  v důsledku nestandartní výměna alel mezi chromozómy. (Crossing-over - mimoúrovňová nebo nad úrovňová křižovatka, pokus o překlad anglického výrazu). Není ovšem důvod považovat za fatální chybu, že naši předchůdci používali tohle vysvětlení. S ohledem na výpočty barev odchovů to tam ale tropilo potíže, takhle je to z matematického pohledu možné exaktně řešit. (Často se řešení označuje kvůli přehlednosti červenými písmeny).



Příště doložím tabulky charakterizující zmíněné neobvyklé průběhy, o nichž jsem se shora dnes jenom zmínil.      
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 28 
 dne:: 15.02.2018 | 06:51:22  
Založil solium - Poslední příspěvek od Solium
Toto uz cizik je Smiley:
https://m.facebook.com/groups/1514382108887973?view=permalink&id=2140878206238357
H.R.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 29 
 dne:: 10.02.2018 | 21:14:29  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Letos se jich tu objevilo opravdu hodně. Zkraje mezi nima byly i ty hnědé, nyní jsou to jen ty světlejší a spolu s nima jsou v hejnech čížci. Hejna cca po až 50 - 60 ks, přeletují nad obytnými zónami a navštěvují krmítka na balkonech, často i ve vyšších patrech, pokud není sníh, můžete je krmit zbytky od ptáků a drobnou slunečnicí také na zemi.

Pro Vás, kteří nemáte takové štěstí nebo příležitost si je prohlédnout zblízka, aspoň pár obrázků.
Jsou to milí ptáčci.


    
        
Čečetka tmavá (Carduelis flammea cabaret) a čečetka zimní (Carduelis f. flammea)


    

    



           


Carduelis f. flammea, samci
Vybarvení samečci mívají narůžovělý i kostřec.






 Carduelis f. flammea, samičky


    







  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 30 
 dne:: 08.02.2018 | 21:41:21  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Pane Molčan,

pokusím se Vám uspokojivě odpovědět, jen se omlouvám, že to časově nejsem schopen zvládnout obratem. Jsem dost zaneprázdněn péčí o trvale nemocnou manželku, takže zatím díky za trpělivost.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 10

CZIN.eu TOPlist