AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Jirko, zdravím a děkuji za uvedení na správnou míru. Podobnou diskusi jako je předchozí příspěvek tu s nikým vést nemíním, proto jsem se rozhodl nereagovat vůbec a i nadále v tom setrvávám.

Nevydržel jsem to a cituji část výstavního řádu ČSCH:

. PRÁVA A POVINNOSTI POŘADATELE
1. Pořadatel výstavy je povinen zajistit všestranně podmínky pro konání výstavy. Je povinen
projednat konání výstavy s příslušným vyšším orgánem ČSCH, s příslušnými úřady státní
správy, vyžádat si povolení příslušné obce k pořádání výstavy a v součinnosti s veterinárními
inspektoráty KVS požádat o stanovení veterinárních podmínek.
2. Pořadatel zpracovává propozice výstavy. Propozice určují podmínky pro vztah pořadatele a
vystavovatele, stanoví organizační a ekonomický způsob přípravy, průběhu, likvidace
výstavy, náležitosti související s případným odřeknutím výstavy, stanoví zásady pro vystavení
zvířat, péči o ně v průběhu výstavy, prodej zvířat na výstavě, pro účast zahraničních
vystavovatelů na výstavě, nečlenů Svazu na výstavě, případně kontrolu členství atd. Pořadatel
zajistí zveřejnění propozic, distribuci přihlášek, opatří souhlasy vystavovatelů s propozicemi a
se zveřejněním osobních údajů v katalogu.
3. Pořadatel kontroluje při přejímce zvířat věk přihlášených zvířat podle tetování,
kroužkování.

http://www.cschdz.eu/svazove-predpisy.aspx

Zdravím Vás,
jen v obecné rovině bych rád reagoval.. Trochu mne zaráží Vaše sdělení, že jako pořadatelé nemáte právo..!!? Je snad naprosto běžně, že právě pořadatel výstavy určuje pravidla a taky bdí nad jejich dodržováním!? Pokud se nemýlím, tak oprávnění ke kontrole kroužků na výstavě nemá posuzovatel. Kdo jiný by měl tedy řešit řádné a standardní značení vystavovaných ptáků? Nemohu si pomoci, ale Váš příspěvek mi zavání notnou dávkou alibismu.
Díky a s pozdravem. Jiří Kroča

Pane Mojmíre, Vaše informace o podvodech na výstavě K 1 Brno jsou mylné. My, jako pořadatelé, nemáme právo měřit velikosti kroužků. Proto se divím Vám ,když jste mnoho let sám vystavoval,že můžete něco takového vůbec prohlašovat.
 Pokud máte tak skvělé ptáky,jak prezentujete,proč jste je sám nevystavil v Olomouci.

 S pozdravem,Radomil Novák

Děkuji za za tuto nabídku, myslím že jí rád využiji a pána budu kontaktovat.
Číslo jsem si opsal, jestliže chcete, můžete váš příspěvek smazat.

Jedním z takových nestorů - sběratelů všech takových publikací je můj kamarád, stejně starý z někdejšího Klubu chovatelů kříženců - Jan Pavličný, u něj velká část toho, co jsem kdy získal skončila. Získal jsem od něj souhlas, že se s ním můžete telefonicky kontaktovat ale bylo to míněno jen pro Vaši osobu (zadavatele tématu), nemohu jen tak napsat telefon i s adresou abyste se tam kdokoliv zastavovali kdykoliv když náhodou pojedete kolem a napadne Vás, že byste se tam mohli podívat. Tel. 608 411 118.

    
Sympatický obrázek z letošního zpravodaje Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice. Výskyt bělavých jsem letos sám nezaznamenal ale tu invazi v roce 1972 si pamatuji dodnes. Pořád se setkávám s oponenty, že tihle ptáci vůbec nezpívají, nicméně pro mne podobné obrázky jsou velmi silným zážitkem.

Díky za reakci,mohl bych vás poprosit o uvedení některých názvu knih ,které máte ve vaší knihovně

Děkuji za nostalgický příspěvek.

Ono je dnes doba trochu jiná, rozhodně si neumím představi, že bych si v bytě nechal volně pohybovat byť sebevíc krotkého ptáčka. Navzdory odborníkům, kteří v té době s podobným nadšením o tomto psali (skoro by to bylo dost dlouhé, kdybych chtěl udělat nějaký seznam, kteří se v tomhle směru pozitivně zasloužili.) Prostě doba byla jiná, sám jsem se setkal sice v dětství, že jistá chovatelka měla zpěváčky volně v místnosti, ale....
Co se pak týče ochoty nechat se ochočit, asi záleží podbně jako v cirkuse na způsobu drezůry, v každém případě výchova od úplného mládí sehraje svoje. Před lety mne navštívil významný (tehdy) chovatel kardinálů a vehementně mne přesvědčoval, abych si pořídil a ochočil mladého dlaska, že je to nepředstavitelně úžasné. Byl bych schopen takové mládě sehnat, ale můj zájem byl vždy úplně jiný.
Samozřejmě, že sám i nějakou starší literaturu dotýkající se tohoto tématu vlastním, ale zbavovat se jí nemíním. Myslím, že na mne samotného ohledně chovu ptáků nejvíc zapůsobil Brehmův život zvířat a to především překlad prof. J.Jandy.
Na místě by bylo se přiznat, že mezi poklady z podobných informací mám doma uložen článek pražského ornitologa Karla Stružinského o jeho anabázích s chovem sýčka ve společné domácnosti v šedesátých letech. Jen pro úplnost, tehdy sýček skutečně nebyl vzácností, dnes bych si ten článek nedovolil za žádnou cenu někomu ukázat nebo publikovat.

Dobrý den ,
chtěl bych se pobavit na toto téma , vašich svěřenců.
Při čtení krásné staré literatury , konkrétně knihy z roku 1924 Děti vzduchu několik praktických pokynů,jak se sblížit s malými opeřenci našeho domova od Bohuslava Hrušky.
Jsou ptáci v jedné části knihy řazeni od nejsnáze chovaných po náročnější.Na začátku je samozřejmě čížek lesní,následuje stehlík ,po té čečetka , konopka dlask ,zvonek . Dále ptáci jako vrabec, strnad ,rehek, slavík,pěnice,králíček,síkory,skřivani,Brkoslav,lejsek,chocholouš,
Samozřejmě špaček,a všichni v té době havranoviťí.
V této knize hovoří o vrabci jako velmi inteligentním a třeba o zvonkovi a dlaskovi cituji Mláďata zkrotnou na vysoký stupeň a jsou velmi pěstiteli příchylná naučí se z okna vyletovati a vrácení se.
Ti kdo se o ptáky zajímají ,a rádi pátrájí po antikvariát po této krásně psané staré literatuře a nebo patří mezi starší ročníky , vědí o čem zde píši.
Třeba Konrád Lorenz ve své knize Hovořil se zvěří s ptáky a rybkami z roku 1949
Píše: Čížek jako jediný mezi malými ptáky, které znám,se dá ochočit,i když byl chycen,jako starší a nadto k tobě skutečně přilne.
Ten kdo zná knihy a práci tohoto člověka,který dále v této knize popisuje jeho život s kavkami a jinými ptáky , ví že od něho se dá těmto slovům o čížkovi věřit.
Dnešní zákony ohledně chovu výše zmíněných druhů ,jsou mi jasné ,já osobně ani nemám chovatelské ambice . Vlastní jednoho samečka kanára, který má pro mé uši lahodný zpět .
Byl pořízen od chovatele jako dvouletý ,je myslím trochou plašší povahy kterou asi ještě podpořila velká voliéra a málo častý kontakt s předchozím majitelem.
Ale po čtení takových slov bych byl samozřejmě raději, když by můj kanárek byl větší kamarád
Máte vy kteří chováte a odchováváte mláďata pěnkavovitých nějaké zkušenosti,postřehy na toto téma?

    

Tenhle ptáček se mi podařil letos, je to samička po achátovém samečkovi čečetky štěpitelném na isabelu a žluté samičce čížka. Už na to tolik nestačím jako dřív, kromě zanedbaného přibarvení mu ale schází i ten melaninový plášť, který je zjevný na následujícím obrázku. To je sice ptáček po rodičích stejných, nicméně narodil se před 4 lety.

    
Tak tenhle je tu na porovnání, jak vypadal ten zdařilejší před čtyřmi lety. I kdybych letos takového měl, v Brně bych jej nevystavil, už jsem si taky okusil jaké to je, když ostatní vystavovatelé projeví nad původem takového ptáka pochybnost, zda to náhodou není kanár.
Pro mne to byla docela radost, takový odchov, škoda, z našich podmínek se pokoušet usilovat vystěhovat něco na SŠ mi budí na tváři úsměv. Stačilo jednou a současně mi stačí i to, co se dozvídám jen z "drbů" o letošní brněnské výstavě, nicméně opakovaně potvrzených.
Nikdy nepochopím, jak může soutěž o křížence poklesnout na takovou úroveň, že navzdory všemu se ve výstavní kleci objeví překroužkovaní ptáci, kteří už byli vystaveni v minulém roce nebo byli získáni z druhé ruky a dodáni za totožných podmínek.
Ostuda pořadatelů v Brně i posuzovatelů.







A ještě malý návdavek navrch (rovněž z mého chovu) - stehlík x čečetka.