|
1
dne:: 11.08.2018 | 21:05:29
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
Co, už jste si všimli, jak nám ve městech obloha osiřela a zesmutněla? Ještě, že jsem se nenarodil jako rorýs ! 
|
|
2
dne:: 09.08.2018 | 21:08:39
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
Český Svaz Chovatelů
ÚOK CHOP, p. Jiří Čumíček
Vážení !
Na internetových stránkách je k dispozici textový [PDF] soubor, nazvaný: Chov ptáků ve světle legislativy ES. Po jeho otevření se nadpis změní na: Chov ptáků ve světle platné právní úpravy. Pro zjednodušení jej přikládáme v příloze.
Anonymní autor, podle adresy v záhlaví pocházející nebo snad pověřený MŽP ČR oslovuje čtenáře žádostí o dovolení využít nabídky ČSCH a informovat chovatele o nových legislativních požadavcích týkajících se chovu ptáků. V textu si pisatel sám klade otázky, na něž následně odpovídá a odkazuje přitom na zdroj informací citovaných novinek, novelu zákona ze dne 28.4. 2004.
Nemám v úmyslu s pisatelem polemizovat o každé jednotlivé formulaci, ani o tom, nakolik více než 10 let stará novela je pro koho novinkou. Snad bych zmínil jen pasáž, týkající se toho, že postup týkající se obecné ochrany volně žijících ptáků se vztahuje i na jejich barevné mutace, popř. fenotypové variace dotčených druhů. Nikde v zákoně není takové upřesnění nebo omezení definováno. Vlastně, pro přesnost, zmíněná novela zákona ke dni 28.4. byla iniciována textem směrnice o ptácích č.79/409. Samozřejmě jak je u nás zvykem, tzv. implementovaná podoba vložených nařízení je v mnohém přísnější, než originální texty směrnice. Čl. 14 zmíněné směrnice se o takové možnosti zmiňuje a připouští ji. Přesto, zmínka o srovnatelné identičnosti volně žijících ptáků a mutačních druhů v zajetí se v novele zákona neobjevila a ani v samotném textu směrnice podobná informace není.
Naopak, poslední úpravy zákona 114/92 datované k 1.1.2016 nebo novější k 1.1. 2018 ve výkladu pojmů v § 3, odst.1) písm. d) vymezují volně žijícího živočicha jako jedince druhu, jehož populace se přírodě udržují samovolně.
Tentýž § 3, odst.1) dle písm. e) pak charakterizuje živočicha v lidské péči jako jedince živočišného druhu narozeného a odchovaného v kontrolovaném prostředí
jako potomka získaného v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy. (Konec citátu – nic dalšího ohledně podmínky evidence orgánem OP ani o identičnosti ochrany těchto s živočichy volně žijícími.)
Mutační jedinci tedy bohužel nesplňují zákonem citovanou definici volně žijících živočichů. S tím se ovšem anonymní pisatel příliš netrápí. Ostatně svůj úkol splnil dost svérázně. Skoro jistě při hledání odkazu zmíněné webové stránky o několik položek níže najdete jiný odkaz o ochraně ptactva v zákoně na ochranu přírody. Jedná se o diplomovou práci absolventa Masarykovy university v Brně se všemi náležitostmi. Tedy i autorovým prohlášením o autentičnosti, uvedením jména vedoucího diplomové práce, ročníku vypracování. Zmíněnou pasáž o tom, že postup týkající se obecné ochrany volně žijících ptáků se vztahuje i na jejich barevné mutace najdete v totožném znění na 33. str. diplomové práce. Ale hlavně, po krátkém listování si nelze nevšimnout, že vlastně celý text, který váš plagiátor předkládá na vaše doporučení jako rady pro chovatele je jen souhrnem opsaných pasáží z této diplomové práce. Text článku, (rádoby řešícího dokonce více než celý mnohastránkový zákon 114/92 Sb.,), ať už by jej hájil kdokoliv (tedy zmíněný vysokoškolský student či anonymní plagiátor z MŽP ČR) je však kromě nepřehlednosti a s tím pro náročnost citovaných řešení předložen nesmyslně a sofistikovaně, pro běžného chovatele těžko přijatelným, téměř neřešitelným až zastrašujícím způsobem. Celou problematiku, především pokud se jedná o druhy prezentované jako častý a nejčastější předmět chovatelských zájmů nepodléhající vysokému stupni ochrany, lze v souladu s textem zákona při troše snahy a dobré vůle vysvětlit pro chovatele bez právního vzdělání nebo praxe způsobem podstatně srozumitelnějším.
Domníváme se, že zveřejňovat texty lobující za nesmyslné anonymní požadavky nejsou rozhodně v souladu se zájmy českého chovatelství. Bylo by na místě příčinu vysvětlit a napravit.
Ladislav Žoha, předseda ACHEP
Mojmír Brázdil, Václav Duda, členové
V Lomnici nad Popelkou, 9. června 2018
Chov ptáků ve světle platné právní úpravy
Vážení čtenáři, dovolte mi využít nabídky Českého svazu chovatelů a informovat vás o nových legislativních požadavcích týkajících se chovu ptáků. Tyto požadavky jsou zakotveny v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon“), resp. v novele tohoto zákona účinné od 28. 4. 2004, a jsou důsledkem povinnosti přísné ochrany ptáků vyplývající z práva Evropských společenství, konkrétně směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích).
V čem legislativní změny spočívají?
Obecná ochrana ptáků
Podle ustanovení § 5a zákona je mj. zakázáno odchytávat, držet a prodávat jedince volně žijících druhů ptáků vyskytujících se na území členských států Evropských Společenství (seznam těchto druhů ptáků lze najít na webové stránce http://birdsineurope.birdlife.org v publikaci „Birds in the European Union: a status assessment“ * POZOR změna, viz níže). Tyto zákazy nejsou absolutní a lze je z určitých důvodů prolomit stanovením tzv. odchylného postupu dle § 5b zákona příslušným orgánem ochrany přírody. Prakticky to znamená, že chovatel, který chová (tj. drží) ptáky nabyté před novelou zákona, musí své chovy legalizovat a požádat si příslušný orgán ochrany přírody o stanovení odchylného postupu. Obdobně si musí požádat o stanovení odchylného postupu chovatel, který chce do svého chovu získat jedince nové (v případě, že se nejedná o jedince evidované orgánem ochrany přírody – viz dále). V prvním případě by měl chovatel orgánu ochrany přírody doložit, že jím chované jedince nabyl před novelou zákona (např. prostřednictvím kupní smlouvy, protokolu o veterinární kontrole, dokladu o výměně ptáků, svědecké výpovědi jiného chovatele), tj. v souladu s tehdy platnou legislativou, která chov obecně chráněných druhů ptáků neomezovala. V druhém případě by měl chovatel orgánu ochrany přírody upřesnit předpokládaný původ jedinců, které chce získat do svého chovu, aby mohl orgán ochrany přírody před stanovením odchylného postupu vyloučit existenci jiného alternativního řešení a negativní dopad dané činnosti na volně žijící populaci daného druhu. V případě odchovu mláďat se chovateli nabízí možnosti dvě, a to požádat příslušný orgán ochrany přírody o stanovení odchylného postupu pro jejich držení (popř. prodej) či o jejich vzetí do evidence (dle § 3 odst. 1 písm. d) a § 54 zákona). Mláďata lze evidovat u příslušného orgánu ochrany pouze do 30 dnů od jejich narození a po jejich nezaměnitelném označení. Aktem evidence vypadávají příslušní jedinci z režimu zákona. Blíže viz příloha článku.
Výše uvedený postup se vztahuje i na barevné mutace, popř. jiné fenotypové variace jedinců dotčených druhů, protože tyto nelze považovat za domestikovaná zvířata (např. husa domácí), na něž se ustanovení zákona nevztahují. Zákonnou ochranu však nepožívají mezidruhoví kříženci, u kterých ale není dovoleno jejich záměrné rozšiřování do volné přírody (§ 5 odst. 5 zákona).
Zvláštní ochrana ptáků
Co se týče ochrany zvláště chráněných druhů vyjmenovaných ve vyhlášce 395/1992 Sb., došlo novelou zákona k rozšíření jejich základních ochranných podmínek uvedených v § 50 zákona (vedle zákazu odchytu, chovu v zajetí, rušení, sběru a přemisťování vývojových stádií atp. je nově též zakázán jejich prodej, výměna, doprava a nabízení za účelem výměny či prodeje) a dále ke specifikaci podmínek a důvodů, za jakých lze udělit výjimku ze základních ochranných podmínek dle § 56 zákona. Nově je dále u zvláště chráněných druhů, obdobně
jako u obecně chráněných druhů ptáků, zavedena možnost jejich vzetí do evidence. Ačkoliv se na první pohled jedná o malou změnu právní úpravy ochrany zvláště chráněných druhů živočichů, má zásadní dopad právě na povolování jejich chovu v zajetí. Výjimku pro chov jedinců těchto druhů může příslušný orgán ochrany přírody udělit pouze z taxativně vyjmenovaných důvodů (např. za účelem ochrany živočichů; pro účely výzkumu a výuky; pro chov v zajetí za účelem opětovného osídlení určitého území populací druhu; v zájmu využívání určitých ptáků pro sokolnické účely), v případě, že neexistuje jiné alternativní řešení, jedná-li se o veřejný zájem vysoce převažující zájem ochrany přírody a dále za předpokladu zachování volně žijící populace daného druhu v příznivém stavu z hlediska ochrany. Udělení výjimky pro zájmový chov zvláště chráněných druhů ptáků v souladu se zákonnými požadavky je tak vysoce problematické. Jedinou schůdnou cestou tak zůstává vzetí jedinců do evidence. Evidovat lze však pouze (jako u obecně chráněných druhů ptáků) pouze jedince odchované v zajetí, a to do 30 dnů od jejich narození u příslušného orgánu ochrany pouze a po jejich nezaměnitelném označení.
Je výhodnější evidence či stanovení odchylného postupu (popř. výjimky u zvláště chráněných druhů)?
Evidování jedinců i stanovení odchylného postupu (udělení výjimky) probíhá formou rozhodnutí v rámci správního řízení. Rozhodnutí o odchylném postupu (výjimce) je však vázáno na jedince u konkrétního chovatele a umožňuje realizaci konkrétních činností dle § 5a zákona, resp. § 50 zákona (držení, prodej…), zatímco rozhodnutím o evidenci, jehož přílohou je osvědčení o evidenci, vazbu na konkrétního chovatele či činnosti postrádá. U jedinců s osvědčením je tak možná jejich volná cirkulace mezi chovateli (majitelé si pouze předávají osvědčení o evidenci), naopak jakákoliv změna (majitele, rozšíření povolení na další činnosti dle § 5a zákona, popř. § 50 zákona) u jedince drženého na základě odchylného postupu (výjimky) vyžaduje vydání nového rozhodnutí o stanovení odchylného postupu (udělení výjimky). V rámci správního řízení o stanovení odchylného postupu je nutno na rozdíl od správního řízení o vzetí jedince do evidence dále dodržet přísné zákonné požadavky, jakými je naplnění důvodu pro stanovení odchylného postupu a ověření neexistence jiného uspokojivého řešení. V případě povolování výjimek jsou zákonné podmínky ještě přísnější (viz výše). Evidence jedinců je tak podstatně výhodnější než stanovení odchylného postupu.
* viz kolonka „druhy ptáků, na které se vztahuje ochrana dle § 5a zákona“
Rozsah diplomové práce je pochopitelně příliš velký, než aby bylo možné ji sem s ohledem na technické možnosti této diskuse vložit. Jak bylo napovězeno v dopise adresovanému ÚOK jistě tuhle práci studenta Martina Košťála z Masarykovy university v Brně bez potíží vyhledáte a budete mít příležitost oba doklady porovnat.
|
|
3
dne:: 08.08.2018 | 21:48:57
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
|
Nejlépe celý text beze změn:
V případě ptáků chráněných podle 5 §a vydávají (obecní úřady nebo obce s rozšířenou působností) osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst.4 až 10, ověřují původ a vydávají rouzhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10.
Je tu malá, ale přesto pořád se všude opakující nepřesnost - Vraťte se zpátky, jukněte na § 5a části druhé zákona o obené ochraně přírody, v odstavci (3) tohoto paragrafu pak:
(3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle § 54.
Protože se jedná o část zákona týkající se obecné ochrany druhů podléhajících obecné ochraně, nelze uvádět, že prokazování původu se provádí podle § 54, to je praxe doporužená pro zvláště chráněné druhy podle páté části zákona. Proto také zde odst. (3) § 5a uvádí, že se postupuje obdobně podle § 54, nikoliv jak je opakováno několikrát v § 77, odst. (1), písm. m). Možná, že stejně by mohl postupovat instruktor autoškoly a na základě podobnosti situace učit žáky řídit automobil v provozu podle praxe s autíčky na dětském hřišti.
Takže pokud odchováte přírodně zbarvené ptáky, vizuálně to jsou tzv. „volně žijící živočichové” (bez ohledu na jejich genetické vybavení a nezbude vám, než standartním postupem jejich získání - odchov ohlásit a požádat o zaregistrování orgánem ochrany přírody.) Třeba i bez ohledu na to, že se vám takový jedinec narodí od rodičů vysloveně a zjevně mutačních. To už bude problém druhé strany, zákon na to pamatuje v § 79 a, zabývajícím se zvláštní odbornou způsobilostí pracovníků ochrany přírody (byť o téhle eventualitě problémů tam zatím zmínka není).
Ještě dodatečně doplňuji - budeme tedy zřejmě mít dvoje jedince v přímé péči člověka, jedni budou tihle vizuálně shodní s volně žijícími živočichy (podle §3, odst. (1), písm. d). Pro ně pravděpodobně od orgánu ochrany přírody získáme Osvědčení, jako jsme byli dosud zvyklí.
Dále budeme mít jedince odchované v lidské péči podle téhož předpisu ale písm. e), jejichž populace se v přírodě vůbec nevyskytují, tudíž ani samovolně neudržují, jak je podmíněno v předchozím odstavci týkajícím se definice volně žijícího živočicha. Nemohou tedy být označováni nebo považováni za volně žijící jedince.
Moje hlava to úplně a dost dobře nebere - kdo nebo jak se spustily tyhle změny definic a nakolik dopředu kdo docenil nebo opomněl důsledky těchto citací. Nicméně - nic jsem si nevymyslel. Jestli následně nějaké šoro moro kolem výkladu zákona nastane, tím se zas tak trápit ve svém věku už nemíním. Tomu se ochranáři měli věnovat důsledně od samého začátku vzniku předpisů, i před vznikem zákona 114/92 kdy se naše problematika podřizovala ještě vyhlášce č. 80 Ministerstva školství a kultury, nebyly požadavky na vymezení nebo stanovení uspokojivé legislativy brány vážně a s odpovědností. Nějak pořád postrádám, že nikdo z chovatelů ani nepípne, to šoro moro určitě bude, protože mutací je tolik, že to ani není možné sepsat a doložit nějakým barevným katalogem. K tomu navíc bude potřeba respektovat genetiku, kdy se třeba po mutačních ptácích budou rodit ptáci přírodního vzhledu a obráceně, úředníci zároveň budou chtít pro vystavení Osvědčení pro ptáka přírodně zbarveného doklad existence nebo Osvědčení o původu rodičů....
(Dávejte pozor a zkuste si představit, nakolik mi bude paní úřednice věřit, až jí sdělím, že zvonek zelený (Carduelis chloris při páření hnědé mutace s mutací lutino bude mít v hnízdě samičky přírodního zbarvení. Budu považován za lháře a podvodníka. Určitě si umím podobných případů vybavit celou fůru.)
A ještě mám jakousi skoro depresi z toho, proč tenhle problém otevírám já, respektive my coby chovatelé s tím teď budemezase jako kdysi chodit seznamovat úředníky na pracovištích ochrany přírody a vysvětlovat jim, co, proč a jak by měli udělat a kde to najdou. Rovněž ÚOK CHOP o ničem zřejmě neví nebo žije úplně na jiném světě.
Schválně se pokouším zvýrazněným textem na změnu upozornit. Pokud kdo dnes ještě napíše inzerát na evropské ptáky (tím spíše ještě mutační) a doplní poznámkou: CITES - povinné doklady samozřejmostí, pak by měl jít na úřad a vrátit občanku.
Bavte se krásně. Ještě vám časem dám na vědomí, co a jak v tomhle ohledu pro nás všechny dělá a čím se zabývá ÚOK CHOP. Psali jsme jim jménem ACHEPU také dotaz, potěšila by mne odpověď př. Čumíčka nebo kohokoliv odpovědného. Jinak budu vnímat svou roli zde už více jako nepovinnou s možností, věnovat se potřebnějším osobním věcem.
|
|
4
dne:: 08.08.2018 | 20:43:43
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
Tohle nebude tak dlouhé téma jak jste u mne zvyklí. Podstatnější je, jak je vy, chovatelé dokážete uchopit a co z něj vytěžíte. Představte si, že na trase Vaší každodení cesty do zaměstnání někdo odstranil dopravní značku týkající se zákazu vjezdu nebo nějakou jinou, stejně důležitou. Jak se zachováte? Já vím. Nadále se budete chovat, jako by tam pořád byla.
Zatím jste měli čas si prostudovat v hořeních příspěvcích, co je vlastně předmětem ochrany přírody a jakým způsobem se to má provádět. Já bych tu mohl standartně jako dělávám, ty podstatné věty probarvovat nebo podtrhávat - nebudu, jde o vás a starejte se sami.
V § 3 najdete také definice některých pojmů. Trochu jinak, než nám to bylo doposud předkládáno. To je ten příklad s dopravní značkou. Je vchodné, zapamatovat si, co je volně žijící živočích - písmeno d).
Následující věta, písmeno e) definuje jedince v přímé péči člověka. Doporučuji rovněž znát zpaměti. Historii existence tohoto pojmu pro zajímavost uvádím v přiloženém textu v souboru Word.
V praxi tohle vše by mělo mít ten význam, že vlastně všichni námi obvykle chovaní ptáci v mutačních barvách splňují požadavky definice zákona o jedinci v přímé péči člověka i bez registrace orgánem ochrany přírody. Zjišťujeme s kolegy, zda nejde o nějakou blamáž, ovšem text zákona není dětská hra, takže osobně sám jsem rozhodnut inovovanými citacemi zákona se řídit. Pozitivně by je měli přijmout i běžní úředníci, beztak jim z toho jde hlava kolem a moc nevědí o čem to je a proč, jen fůry papírů.Jak jsem zmínil. nemíním se tím zabývat příliš detailně. Bude na úřednících, (které vnímám jako placené profesioály), aby postupně objasnili z jakých důvodů ke změně došlo a aby eventuelně stanovili detaily jak postupovat. Ovšem, s ohledem na vědomí reality, jaká mezi zákonodárci a jejich zaměstnanci o této problematice je, vůbec to nevidím jako snadné, možná se budou bránitnebo se snad ještě dozvíme, že k tomu došlo nedopatřením.Takže jen orientačně na obrázu dole:
První dva ptáci v přírodním zbarvení u každého druhu podléhají definici volně žijícího živožicha.
Ostatní obrázky nejčastějších barevných mutací (uvedeny jsou jen nejčastěji se vyskytující případy) jsou podle definice §3 písmena e) jedinci v přímé péči člověka a nevidím důvod ohlašovat jejich registraci ani při prodeji nebo nákupu dokládat potvrzením.
|
|
5
dne:: 06.08.2018 | 23:20:11
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
|
Už můžu pokračovat, snad s tím nebudou problémy, koukněte, co vlastně zákon chrání, to slůvko přírodní se tam opakuje několikrát. O žádných mutacích tam a jejich ochraně nebo rovnocenosti genotypu mutačních a přírodních jedinců ani zmínka. Přečtěte si pomalu a v klidu co je účelem zákona, jakým způsobem se to provádí, jak jsou deklarovány konkrétní pojmy týkající se ochrany volně žijících druhů i chovatelské činnosti. A projeďte to už do konce druhé části (obecná ochrana) podle níž se vám může přihodit setkání s povinností prokázání původu, pokud budete mít v držení volně žijící živočichy, jejichž chov, držení atd. jsou zakázány.
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.
§ 2
Ochrana přírody a krajiny
(1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
(2) Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména
a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,
b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,
c) ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů,
d) ochranou dřevin rostoucích mimo les,
e) vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,
f) účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,
g) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,
h) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,
i) ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,
j) obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,
k) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace.
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto
a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,
b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno f),
c) planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části,
d) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočicha nepovažuje,
e) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí1) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a),
§ 5a
Ochrana volně žijících ptáků
(1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci"), je zakázáno
a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,
b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,
c) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných,
d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,4c)
e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.
(2) Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje a nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.
(3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle § 54.
|
|
6
dne:: 06.08.2018 | 23:01:57
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
|
Těším se, že se vbrzku dočkáme nějaké změny ohledně legislativy námi chovaných ptáků. Možná je to planá naděje, bylo by na místě, aby nás někdo informoval, když ne úřady, pak alespoň ÚOK CHOP v Praze. Nic ....
Pusťte se do toho sami. Musíte číst sami a trochu pozorně porovnávat jednu verzi s verzí druhou. Na internetu jsou obě verze zveřejněny jako PDF soubory, v nichž není možné podtrhnout věty nebo jinak zvýraznit některé pasáže, problém je i s kopírováním úryvků apod.
Zákon č. 114/1992 Sb.Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny
Částka 28/1992
Platnost od 25.03.1992
Účinnost od 01.06.1992
Zařazeno v právních oblastech
Životní prostředí
Ochrana životního prostředí
Příroda a krajina
Trvalý odkaz
Tisková verze
Stáhnout PDF
(?)
Stáhnout DOCX
Aktuální znění 01.01.2018
Historie
Souvislosti
NOVINKA:Monitor změn
ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 - § 3)
ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY (§ 4 - § 13)
ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (§ 14 - § 45)
ČÁST ČTVRTÁ - NATURA 2000 (§ 45a - § 45i)
ČÁST PÁTÁ - PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ (§ 46 - § 57)
ČÁST ŠESTÁ - NĚKTERÁ OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY PŘI OCHRANĚ PŘÍRODY, PŘÍSTUP DO KRAJINY, ÚČAST VEŘEJNOSTI A PRÁVO NA INFORMACE V OCHRANĚ PŘÍRODY (§ 58 - § 74)
ČÁST SEDMÁ - ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY (§ 75 - § 85)
ČÁST OSMÁ - ODPOVĚDNOST NA ÚSEKU OCHRANY PŘÍRODY (§ 86 - § 89)
ČÁST DEVÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 90 - § 93)
Ony jsou kolem taky drobné zajímavosti, třeba, že v průběhu času byl zákon přejmenován nebo přečíslován na zákon č. 218, ačkoliv je to tentýž, jen obsahuje nějaké další implementace (to je slovo, že?)
Nakonec vždycky v úvodu stejně jako obvykle i na závěr najdete informaci o platnost od 25.03.1992 a účinnosti od 1.6.1992. Vraťte asi o dvacet řádků zpátky nahoru a jste na tom. Souhlasí?
Přeskočte od těchto údajů zase 8 řádků dolů jste na řádku:
Aktuální znění 01.01.2018
Z toho by se dalo usuzovat, že to je předpis platný, navíc je na servru nazvaném „Zákony pro lidi” - takže hurá !!!
Celý zákon sestává z devíti částí, vidíte je pod sebou velkými písmeny:
ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 - § 3)
ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY (§ 4 - § 13)
ČÁST SEDMÁ - ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY (§ 75 - § 85)
Pokud nechováte orly, sovy, nosorožce, želvy apod., pak: ČÁST PÁTÁ - PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ (§ 46 - § 57)se nás dotýká pouze v podobnosti rčení o prokazování původu, kdy zde se hovoří o konkrétním prokazování podle konkrétních odstavců zmiňovaných paragrafů, zatímco v případě prokazování původu živočichů podle ČÁSTI DRUHÉ - OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY (§ 4 - § 13) je dotyčný původ takto chráněných živočichů prokázat obdobně, jako se prokazuje podle § 54. Ten je však součástí ČÁSTI PÁTÉ - PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ (§ 46 - § 57), musí být tedy vnímán jen jako vzor, nikoliv konkrétní předpis týkající se obecné ochrany přírody.
|
|
7
dne:: 06.08.2018 | 21:58:29
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
Asi skoro jistě. Nějak to utíká, ani se mi nezdá, že je to 6 let, co jsem je tu objevil. Na tom paneláku nemyslím, tam to funguje podobně jako všechno, co se to dělá oficiálně a podle vyhlášek. Kdyby tam nějak extra moc byli, bylo by to vidět, že je to kolem aspoň pokálené. Přiložená fotografie dole je proti předchozím dvěma nahoře aktuální.
V Komerčce jsem byl úspěšnější. Je tam odleva celkem 5 rorýsích bytovek, šestý otvor už je zaslepený, o funkčnosti prvního mám taky pochybnost, čtvrtý otvor je pokálený. Pořád platí totéž, vyfotit přilétající nebo odlétající rodiče je nad moje schopnosti a asi i nad prodlevu spouště fotoaparátu. I tak je to zábava dost neobvyklá. Domníval jsem se, že mládež vypadne všechna v jednom dni na jeden povel, nestalo se tak. Zatímco vlevo se už mladí neobjevovali, úplně vpravo v pátém otvoru jsem mládě fotil ještě 30. července. Mají to časově dost našlapané, naučit se ještě pořádně lítat a dohonit na cestě ty starší. V srpnu už jim neplatí vízum, pro zajímavost, pokud to nevíte, jsou tu zhruba jen na tři měsíce: květen, červen a červenec.  
|
|
8
dne:: 05.08.2018 | 21:29:11
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
|
Vím o svém nedostatku,
zakousnu se obvykle do rozsáhlého tématu se kterým se následně nestíhám časově vypořádat jak bych si sám přál. Nicméně, navzdory tomu nakonec zůstává realita, že pokud se budete o tématu kterým se zde zabývám chtít dozvědět detaily, těžko kde jinde tolik informací pohromadě najdete. Takže z tohoto pohledu nelze upřít pozitívní přínos.
Teď už asi bez obrázků, jen trochu povídání.
Před více než 30 lety (bez ohledu na to, že to bylo za komunistů, byla tajemnicí ÚOK jedna velmi pracovitá a sympatická paní, na kterou já i všichni moji vrstevníci i ti starší vzpomínáme velmi rádi. Kroužky tenkrát nebyly ještě barevné, nepamatuji si vlastně přesně ani kompletní nabídku velikostí. Když přišel čas, napsala nebo zavolala: Sepiš objednávku pro všechny členy a do tehdy mi to pošli. Kroužky se dělaly v Chiraně v Malšicích, nevím, jestli to snad nebyla práce invalidů ale kvalitou to tenkrát vystačilo. Měl jsem tehdy na starosti ZO CHOP v Turnově a také tehdejší Klub chovatelů kříženců. Asi ke stovce lidí a celkem nějak kolem tisícovky kroužků, k tomu lísteček, že mám tolik a tolik kroužků té a té velikosti od čísla toho a toho až počíslo to a to.. Tak jak si to jednotliví členové objednali, tak jsem jim to odpočítal a na nějakou stránku v sešitě to zapsal i s datem. Pokud by kdokoliv a kdekoliv zakoupil ptáka s kroužkem a chtěl znát jeho identitu, bylo pro zmíněnou tajemnici Evu Hrubešovou bez problémů možné ve své evidenci najít, že to a to číslo kroužku (respektivě celou řadu dostala ta a ta organizace, registrátor nebo ten kdo kroužky rozděloval v místních organizacích, sáhl do sešitu, kouknul a hledaný údaj našel.
Bez počítače. Tak fungovalo nezaměnitelné značení. Pochopitelně, že kroužky byly posloupně číslované a výrobce musel respektovat, že dva kroužky se stejným pořadovým číslem nemohou existovat. Tečka.
Po pádu komunismu si Český Svaz Chovatelů v Praze umanul, že by nebylo špatné se nějakým svérázným způsobem připojit ke vzniku a tvorbě demokracie. Navíc tu byla příležitost ušetřit trochu práce nějakého referenta s evidencí, kterou jem shora uvedl. Od té doby máme výrobce kroužků nejméně dva. Netroufám si tvrdit, zda jich není víc. Vím, že nechat si vyrobit více kroužků s totožným značením je běžně dostupné.
Jenže tímto okamžikem české chovatelství projelo veškerou důvěru a odpovědnost před celou Evropou. Nezaměnitelné značení našich českých opeřenců lze považovat za směšnou formulaci, všechny ostatní odborné chovatelské organizace v celé Evropě tohle ví a podle toho i zájem o účast našich ptáků na výstavách je brána. Byť budou ptáci sebekrásnější. To ještě mluvím o jistých šancích exotů (andulek, papoušků, pěnkav, kanárů), v případě ptáků evropské fauny, pro něž obecně celá Evropa vyžaduje zpravidla vždy nějak vyšší stupeň prokázání legislativního nabytí a původu, nikdy se tohoto břemene už nebudeme schopni zbavit. Dovolím si říct, že to, co provedl tehdy ČSCH, se historicky svým výsledkem velmi podobá aktu, který postihl naši republiku v r. 1938 a dodnes je nazýván jako Mnichovská zrada.
|
|
9
dne:: 27.06.2018 | 21:47:20
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
Mám toho ještě dost co říct, ale není teď tolik času. Když potom už hlava tolik nebere, tak se bojím, abych si nesmazal co jsem už předtím napsal aniž bych si to předběžně stačil psát ještě někde jinde a zálohovat.
Stejně si neodpustím - Petra, mladá holčina na můj obsáhlý dotaz reaguje hned v první větě naprosto bezprostředně, podívejte se sami jak se vyjádřila. „ Je to úplně jednoduché " . Když jsem se pokoušel s tímtéž jen seznámit před lety představené klubu Kl na schůzi v Brně, evidentně jsem cítil, jak mne jak mne probodávají nepříjemné pohledy těch, kterým jsem to říkal a jakobych slyšel - „Mojmíre skonči to, máme tu důležitější povídání, tohle stejně nikoho nezajímá.” A musím se zastat, za zády mi nadšeně přizvukoval Pepa Lysoněk, chovatel vrátivší se před časem z exilu: „Ano, ano, tak jsme to tam měli a dělalo se to přesně tak”. Budu příležitostně zas ještě pokračovat.
No tak jsem se hnul a už jsem tu zas. Jde to pomalu i proto, že dost často potřebný obrázek nemám k dispozici ve formátu jpg ale třeba pdf, a ty sem nejde vložit tak, aby byly rovnou viditelné ale jen v podobě odkazu na ně. Snažím se vám to v mezích možností usnadnit a občas takový obrázek normálně vyfotím uložím jako JPG a následně jej tu mohu použít. To bude platit i v tomto případě, je to ale jen výřez ze stránky z informací na FOI, navíc je to starší, ale informační účel to splní. Jsou tu dva typy popisu kroužků, ve skutečnosti je jich uváděno víc ale natolik tomu nerozumím proč je to jednou tak a podruhé jinak, asi záleží na dalších okolnostech. Co na tom obrázku je, by pochopili asi i brněnští, myslím, že to je opravdu úplně jednoduché, zopakuji již shora citovanou formulaci.
Zbývají jen orientačně překlady slovíček:
Anelli alluminio anodizzato |(hliníkové kroužky - asi s nějakým chemickým povrchovým tvrzením nebo úpravou
1. FOI - sigla organizace ( u nás by bylo asi CSCH, jenže u nás dost dobře nevíme kdo jsme a čí jsme, tak tam máme ČSCH i CZ a pak se divíme, že se nám to tam nechce vejít
2. Typ kroužku podle velikosti pro konkrétní druhy a číselně vyznačený ročník
3. Kód (sigla) konkrétního chovatele (Význam termínu R.N.A. neumím vyjádřit ale jde prakticky asi o synonymum
4. vyjadřuje poslední potřebný údaj - pořadové číslo kroužku
Reálně to pak vypadá následovně:
Na stránkách FOI je možné najít odkaz na službu hledání informací podle RNA (sigly) kroužku. V současném okamžiku se to bohužel nepodaří, je tam informace a omluva, že služba se v současné době upravuje. Nicméně, jeden z uvedených případů mám na obrázku.
Tohle je skutečný fyzický doklad o předání:
A tohle jak vidíte, jsou ze zmíněného on-line vyhledavače potvrzené totožné údaje o chovateli:
Ještě taky nevím, proč je na kroužky vyražen ročník číslovkou a zároveň je kroužek v předepsané barvě pro příslušný ročník, řeklo by se, že je to zbytečně duplicitní. Možná to barevné značení může mít význam při rozlišování ptáků ve voliéře nebo i kleci, aniž by bylo nutné je všechny vychytávat.
Zatím pořád s tím nekončím, jen pro dnešek.Už jsem se ale přehoupnul k předvedení, co je skutečná moderní on-line evidence a nezaměnitelné značení pro potřebu té spousty chovatelů ve všech 110 provinciích Itálie i pro potřebu správních orgánů. Znovu opakuji, že tenhle způsob není není nějakou italskou zvláštností ale funguje prakticky ve všech zemích na jih, západ i sever od nás.
|
|
10
dne:: 27.06.2018 | 21:02:00
|
|
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
|
|
Zeměpisně relativně velmi rozsáhlá Itálie územně sestává z 20 regionů a 110 provincií. Kdokoliv zde chce chovat ptáky, musí respektovat pravidla a odchované ptáky registrovat s ohledem na platné předpisy související s ochranou přírody atd. Obzvláště se to týká evropských druhů. Nikdo v celé Itálii nemá šanci si sám vyrábět kroužky nebo je koupit v e-shopu u nějakého siňora Zelinky apod. Každý chovatel musí být členem celoitalské chovatelské organizace Federazione ornicoltori italiani (FOI) a jedině prostřednictvím této organizace může získat respektive objednat požadovaný počet kroužků v potřebných velikostech. Jak se s tím vzájemně vyrovnávají všechny jednotlivé organizace vůči centrální evidenci nebo ústředí FOI, to zde nemá cenu rozebírat. Nemyslím, že Italové musí být pro nás příkladem nějakých nadlidí, uvádím je jako příklad, protože jsem do jejich způsobu měl možnost nahlédnout a protože si jsem jist že spolu se mnou sdílíte totožný pohled k vyspělosti italského chovatelství. Funguje to ale velmi obdobně funguje v Evropě všude kromě naší republiky.
Následně to ještě jednou stručně zopakuji ve formě úryvku konverzace s kolegyní (češkou Petrou, provdanou v Itálii za místního chovatele a navíc také tehdy společnými vlastníky kamenného obchodu s chovatelským zbožím i živočichy:
[26.6.2013 22:48:28] Petra Corsi píše: je to uplne jednoduche, kazdy chovatel, aby si mohl objednat krouzky na jakykoliv druh ptaku musi byt zaregistrovan v nejakem chovatelskem klubu a jedine pres ten klub lze objednavat krouzky
[26.6.2013 22:48:58] Petra Corsi píše: kazdy chovatel si objedna krouzky podle toho, co chova a kazdy ma svou siglu
[26.6.2013 22:49:16] Mojmír Brázdil píše: no rozumím
[26.6.2013 22:49:19] Petra Corsi píše: takze je uplne jednoduche dopatrat se, komu se ktery ptak narodil
[26.6.2013 22:49:57] Mojmír Brázdil píše: to je i v západních zemích Evropy stejný
[26.6.2013 22:50:18] Petra Corsi píše: ptaci, kteri maji za povinnost byt registrovani se musi nahlasit do urcite doby od okrouzkovani na patricny urad
[26.6.2013 22:50:59] Petra Corsi píše: a ten zpetne posle registracni cislo kazdeho jedince s cislem krouzku a siglou chovatele
[26.6.2013 22:51:24] Petra Corsi píše: vsechny ty chovatelske kluby spadaji pod F.O.I.
[26.6.2013 22:53:00] Petra Corsi píše: nam kdyz delali kontrolu v obchode, tak kazdeho ptaka brali do ruky a kontrolovali cislo krouzku a jestli to sedi s doklady.
[26.6.2013 22:53:30] Petra Corsi píše: a jednou dokonce provedli zkousku DNA
Využil jsem příležitosti a trochu ještě odbočil.
[26.6.2013 22:53:18] Mojmír Brázdil píše: hm, to si tak nějak představuju, co ten major, jej se to týká, že patří mezi ty povinné? Zřejmě ano ale to se na naši situaci převést nedá.
[26.6.2013 22:55:43] Petra Corsi píše: major nemusi mit doklady
[26.6.2013 22:56:34] Mojmír Brázdil píše: No tak to já bych musel začít někde u ministra životního prostředí nebo radši u presidenta kdybych to chtěl u nás nějak změnit podle cizích vzorů.
[26.6.2013 22:57:19] Petra Corsi píše: major je bez dokladu, protoze se tady volne v prirode nevyskytuje
[26.6.2013 23:03:04] Mojmír Brázdil píše: Já se vrátím k tomu majorovi, kývu jak osel, že rozumím ale vlastně nerozumím, úřad pokud posílá chovateli to registrační číslo tak to rozhodně není v podobě jako uvádím u nás, tedy pro každého ptáka extra orazítkované potvrzení. Nejsou problémy mezi rozlišením údajných kříženců majora s místní formou apod.?
[26.6.2013 23:06:37] Petra Corsi píše: major doklady mit nemusi!
26.6.2013 23:07:23] Petra Corsi píše: ostatni ptaci - treba 5 sourozencu ma krouzky s cisly po sobe a na vsechny sourozence je jeden papir, ktery ma vypsana cisla krouzku a jeden jediny protokol
|
|
