Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Agapornis - papoušci - ptáci « Forum « Poslední příspěvky
Stran: [1] 2 3 ... 10
 1 
 dne:: 05.11.2018 | 22:03:49  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od Honza
Zkuste se podívat na tuto diskusi:
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/diskuse/detail/3518164/cizek-ohnivy-cites#a3518557
tam je ten problém objasněn.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 2 
 dne:: 04.11.2018 | 07:29:41  
Založil Arnošt - Poslední příspěvek od smajli
Těch příčin může být více.
Mláďata se líhnou přibližně po třech týdnech. Uplynula již tato doba?
Jsou to mladí ptáci? Napoprvé to nemusí být oplozené. (vajíčka zůstanou průsvitná)
Je to opravdu pár? Můžou to být dvě samičky.
Pokud vajíčka nejsou průsvitná a mláďata se nevylíhnou, může to být špatným sezením nebo malou vlhkostí, při té se mláďata nedokáží proklubat.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 3 
 dne:: 03.11.2018 | 18:56:39  
Založil Arnošt - Poslední příspěvek od Arnošt
Dobrý den
Poraďte mi co je špatně? Mam párek Agaprňáku,samička snesla 4 vejce ale nic z nich není
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 4 
 dne:: 02.11.2018 | 21:33:48  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od sodom
Když už jsme u té legislativy tak jsem opět v prdeli. Pár let zpátky jsem choval evropské ptactvo a bohužel z úsporných důvodů jsem musel přejít na menší sortiment. Loni jsem si pořídil 3 páry čížků ohnivých. Říkám si, budu v pohodě, žádné papírování a ejhle. Já blbec jsem si nevšiml nového nařízení, které ty moje bobánky v klecích odchované a prokazatelně nepocházející z přírody postavilo na úroveň ostatních vyhynulých druhů CITES. Takže teď budu opět řešit papírovou anabázi jak z toho ven tak, abych mohl mít vše v pořádku a mohl žít s čistým štítem. Někdy si fakt říkám, jestli se ten svět nezbláznil.

http://www.cizp.cz/file/At4/CELEX-32017R0160-CS-TXT.pdf
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 5 
 dne:: 30.09.2018 | 10:52:21  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od Čečetka
Milý pane !

Komplikujete svými výklady o genetice kanárů i to málo, co chvatelé věděli doposud. Zkuste vysvětlit, proč se domníváte a nějak vysvětlete, nebo doložte porovnáním, že Vámi použité německé zdroje a způsoby zápisů dědičnosti jsou v něčem lepší než u nás doposud užívané nebo proč vlastně tyto zdroje užívají k zápisům jednotlivých genotypů nebo gamet jiná písmena v tabulkách příkladů, které pro Vás uvádím následovně pro stejné případy páření jako jste vybral pro svůj článek v nové Exotě 6/2018.  Děkuji Vám.
 

Dobrý deň Vám prajem.
Chcel by som reagovať na Vašu pripomienku. V roku 2012 som bol operovaný 3x na nádor chrbtice, ktorý mi tlačil na miechu,   následne som ochrnul. Ako ležiaci, neskôr sediaci pacient som sa začal zaoberať štúdiom genetiky kanárikov cez internet. Sám kanáriky chovám od roku 1974. Ako učiteľa BIO - CHE na strednej zdravotníckej škole ma zaujímala genetika trochu hlbšie, ako bežného chovateľa. Našiel som si články od Norberta Schramma (DE), Sándora Tótha (Hung.), Rafaela Cuevas Martinéza, Thomasa Mullera + Uwe Feitera (DE) a iných. Nakoľko dobre poznám práce pána W. Wienera uznávam, že niet ľahšieho označenia genetických symbolov, ktoré používal on (Č, A, H, I). V žiadnom prípade som nechcel uprednostňovať nemeckú symboliku. Ani vysvetľovať, že čo je ako a prečo. Len som konštatoval, chcel som len poukázať, že i takéto niečo existuje. N. Schramm už má novšiu verziu, úplne zmenenú symboliku. Neviem, ako ju Vám priložiť do prílohy.
V zime 2017 som poslal p. Dr. J. Sojkovi, šéfredaktorovi Novej Exoty asi 23 článkov. On ich prezrel a vybral šesť. Všeobecnú biológiu nechcel, chémiu podobne(cukry, tuky, bielkoviny, nukleové kyseliny) a genetiku vraj nedávno podrobne spracoval v Novej Exote p. Marek Buranský z Nových Zámkov. Prvý článok z tých šiestich vyšiel v čísle 12/2017 a vybral si práve symbolika požívaná v Nemecku. Pri korešpondencii (telefón, e-mail) mi naznačil, že genetická symbolika podľa W. Wienera je už zastaraná. Obrátil som sa na p. Ľ. Veselého o radu, nech ma nasmeruje na "novšiu českú symboliku". Odpoveď bola - u nás, ani u Vás nemáme. Teraz sa trápim s genetickými symbolmi pre lipochrómové kanáriky. Nakoľko ich gény pre lipochrómové farby sú uložené na autozómoch, teda nedajú sa používať zápisy gonozómov X,Y respektíve Z a W. Reagujem dosť neskoro, nakoľko som si odkrútil v auguste a v septembri zdravotné problémy. A až nedávno som objavil Vaše pripomienky. S pozdravom RNDr. Ondrej Molčan, bandyleo@gmail.com
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 6 
 dne:: 11.08.2018 | 21:05:29  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Co, už jste si všimli, jak nám ve městech obloha osiřela a zesmutněla? Ještě, že jsem se nenarodil jako rorýs ! Šibalský smích Šibalský smích
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 7 
 dne:: 09.08.2018 | 21:08:39  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Český Svaz Chovatelů
ÚOK CHOP, p. Jiří Čumíček

Vážení !

Na internetových stránkách je k dispozici textový [PDF] soubor, nazvaný: Chov ptáků ve světle legislativy ES. Po jeho otevření se nadpis změní na: Chov ptáků ve světle platné právní úpravy. Pro zjednodušení jej přikládáme v příloze.
Anonymní autor, podle adresy v záhlaví pocházející nebo snad pověřený MŽP ČR oslovuje čtenáře žádostí o dovolení využít nabídky ČSCH a informovat chovatele o nových legislativních požadavcích týkajících se chovu ptáků. V textu si pisatel sám klade otázky, na něž následně odpovídá a odkazuje přitom na zdroj informací citovaných novinek, novelu zákona ze dne 28.4. 2004.
Nemám v úmyslu s pisatelem polemizovat o každé jednotlivé formulaci, ani o tom, nakolik více než 10 let stará novela je pro koho novinkou. Snad bych zmínil jen pasáž, týkající se toho, že postup týkající se obecné ochrany volně žijících ptáků se vztahuje i na jejich barevné mutace, popř. fenotypové variace dotčených druhů. Nikde v zákoně není takové upřesnění nebo omezení definováno. Vlastně, pro přesnost, zmíněná novela zákona ke dni 28.4. byla iniciována textem směrnice o ptácích č.79/409. Samozřejmě jak je u nás zvykem, tzv. implementovaná podoba vložených nařízení je v mnohém přísnější, než originální texty směrnice. Čl. 14 zmíněné směrnice se o takové možnosti zmiňuje a připouští ji. Přesto, zmínka o srovnatelné identičnosti volně žijících ptáků a mutačních druhů v zajetí se v novele zákona neobjevila a ani v samotném textu směrnice podobná informace není.
Naopak, poslední úpravy zákona 114/92 datované k 1.1.2016 nebo novější k 1.1. 2018 ve výkladu pojmů v § 3, odst.1) písm. d) vymezují  volně žijícího živočicha jako jedince druhu, jehož populace se přírodě udržují samovolně.
Tentýž § 3, odst.1) dle písm. e) pak charakterizuje živočicha v lidské péči jako jedince živočišného druhu narozeného a odchovaného v kontrolovaném prostředí
jako potomka získaného v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy. (Konec citátu – nic dalšího ohledně podmínky evidence  orgánem OP ani o identičnosti ochrany těchto s živočichy volně žijícími.)

Mutační jedinci tedy bohužel nesplňují zákonem citovanou definici volně žijících živočichů. S tím se ovšem anonymní pisatel příliš netrápí. Ostatně svůj úkol splnil dost svérázně. Skoro jistě při hledání odkazu zmíněné webové stránky  o několik položek níže najdete jiný odkaz o ochraně ptactva v zákoně na ochranu přírody. Jedná se o diplomovou práci absolventa Masarykovy university v Brně se všemi náležitostmi. Tedy i autorovým prohlášením o autentičnosti, uvedením jména vedoucího diplomové práce, ročníku vypracování. Zmíněnou pasáž o tom, že postup týkající se obecné ochrany volně žijících ptáků se vztahuje i na jejich barevné mutace najdete v totožném znění na 33. str. diplomové práce. Ale hlavně, po krátkém listování si nelze nevšimnout, že vlastně celý text, který váš plagiátor předkládá na vaše doporučení jako rady pro chovatele je jen souhrnem opsaných pasáží z této diplomové práce. Text článku, (rádoby řešícího dokonce více než celý mnohastránkový zákon 114/92 Sb.,), ať už by jej hájil kdokoliv (tedy zmíněný vysokoškolský student či anonymní plagiátor z MŽP ČR) je však kromě nepřehlednosti a s tím pro náročnost citovaných řešení předložen nesmyslně a sofistikovaně, pro běžného chovatele těžko přijatelným, téměř neřešitelným  až zastrašujícím způsobem. Celou problematiku, především pokud se jedná o druhy prezentované jako častý a nejčastější předmět chovatelských zájmů nepodléhající vysokému stupni ochrany, lze v souladu  s textem zákona při troše snahy a dobré vůle vysvětlit pro chovatele bez právního vzdělání nebo praxe způsobem podstatně srozumitelnějším.  
Domníváme se, že zveřejňovat texty lobující za nesmyslné anonymní požadavky nejsou rozhodně v souladu se zájmy českého chovatelství. Bylo by na místě příčinu vysvětlit a napravit.



                                                                                      Ladislav  Žoha, předseda ACHEP

                                                                                      Mojmír  Brázdil, Václav  Duda, členové




V Lomnici nad Popelkou,  9. června  2018





Chov ptáků ve světle platné právní úpravy

Vážení čtenáři, dovolte mi využít nabídky Českého svazu chovatelů a informovat vás o nových legislativních požadavcích týkajících se chovu ptáků. Tyto požadavky jsou zakotveny v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon“), resp. v novele tohoto zákona účinné od 28. 4. 2004, a jsou důsledkem povinnosti přísné ochrany ptáků vyplývající z práva Evropských společenství, konkrétně směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích).
V čem legislativní změny spočívají?
Obecná ochrana ptáků
Podle ustanovení § 5a zákona je mj. zakázáno odchytávat, držet a prodávat jedince volně žijících druhů ptáků vyskytujících se na území členských států Evropských Společenství (seznam těchto druhů ptáků lze najít na webové stránce http://birdsineurope.birdlife.org v publikaci „Birds in the European Union: a status assessment“ * POZOR změna, viz níže). Tyto zákazy nejsou absolutní a lze je z určitých důvodů prolomit stanovením tzv. odchylného postupu dle § 5b zákona příslušným orgánem ochrany přírody. Prakticky to znamená, že chovatel, který chová (tj. drží) ptáky nabyté před novelou zákona, musí své chovy legalizovat a požádat si příslušný orgán ochrany přírody o stanovení odchylného postupu. Obdobně si musí požádat o stanovení odchylného postupu chovatel, který chce do svého chovu získat jedince nové (v případě, že se nejedná o jedince evidované orgánem ochrany přírody – viz dále). V prvním případě by měl chovatel orgánu ochrany přírody doložit, že jím chované jedince nabyl před novelou zákona (např. prostřednictvím kupní smlouvy, protokolu o veterinární kontrole, dokladu o výměně ptáků, svědecké výpovědi jiného chovatele), tj. v souladu s tehdy platnou legislativou, která chov obecně chráněných druhů ptáků neomezovala. V druhém případě by měl chovatel orgánu ochrany přírody upřesnit předpokládaný původ jedinců, které chce získat do svého chovu, aby mohl orgán ochrany přírody před stanovením odchylného postupu vyloučit existenci jiného alternativního řešení a negativní dopad dané činnosti na volně žijící populaci daného druhu. V případě odchovu mláďat se chovateli nabízí možnosti dvě, a to požádat příslušný orgán ochrany přírody o stanovení odchylného postupu pro jejich držení (popř. prodej) či o jejich vzetí do evidence (dle § 3 odst. 1 písm. d) a § 54 zákona). Mláďata lze evidovat u příslušného orgánu ochrany pouze do 30 dnů od jejich narození a po jejich nezaměnitelném označení. Aktem evidence vypadávají příslušní jedinci z režimu zákona. Blíže viz příloha článku.
Výše uvedený postup se vztahuje i na barevné mutace, popř. jiné fenotypové variace jedinců dotčených druhů, protože tyto nelze považovat za domestikovaná zvířata (např. husa domácí), na něž se ustanovení zákona nevztahují. Zákonnou ochranu však nepožívají mezidruhoví kříženci, u kterých ale není dovoleno jejich záměrné rozšiřování do volné přírody (§ 5 odst. 5 zákona).
Zvláštní ochrana ptáků
Co se týče ochrany zvláště chráněných druhů vyjmenovaných ve vyhlášce 395/1992 Sb., došlo novelou zákona k rozšíření jejich základních ochranných podmínek uvedených v § 50 zákona (vedle zákazu odchytu, chovu v zajetí, rušení, sběru a přemisťování vývojových stádií atp. je nově též zakázán jejich prodej, výměna, doprava a nabízení za účelem výměny či prodeje) a dále ke specifikaci podmínek a důvodů, za jakých lze udělit výjimku ze základních ochranných podmínek dle § 56 zákona. Nově je dále u zvláště chráněných druhů, obdobně
jako u obecně chráněných druhů ptáků, zavedena možnost jejich vzetí do evidence. Ačkoliv se na první pohled jedná o malou změnu právní úpravy ochrany zvláště chráněných druhů živočichů, má zásadní dopad právě na povolování jejich chovu v zajetí. Výjimku pro chov jedinců těchto druhů může příslušný orgán ochrany přírody udělit pouze z taxativně vyjmenovaných důvodů (např. za účelem ochrany živočichů; pro účely výzkumu a výuky; pro chov v zajetí za účelem opětovného osídlení určitého území populací druhu; v zájmu využívání určitých ptáků pro sokolnické účely), v případě, že neexistuje jiné alternativní řešení, jedná-li se o veřejný zájem vysoce převažující zájem ochrany přírody a dále za předpokladu zachování volně žijící populace daného druhu v příznivém stavu z hlediska ochrany. Udělení výjimky pro zájmový chov zvláště chráněných druhů ptáků v souladu se zákonnými požadavky je tak vysoce problematické. Jedinou schůdnou cestou tak zůstává vzetí jedinců do evidence. Evidovat lze však pouze (jako u obecně chráněných druhů ptáků) pouze jedince odchované v zajetí, a to do 30 dnů od jejich narození u příslušného orgánu ochrany pouze a po jejich nezaměnitelném označení.
Je výhodnější evidence či stanovení odchylného postupu (popř. výjimky u zvláště chráněných druhů)?
Evidování jedinců i stanovení odchylného postupu (udělení výjimky) probíhá formou rozhodnutí v rámci správního řízení. Rozhodnutí o odchylném postupu (výjimce) je však vázáno na jedince u konkrétního chovatele a umožňuje realizaci konkrétních činností dle § 5a zákona, resp. § 50 zákona (držení, prodej…), zatímco rozhodnutím o evidenci, jehož přílohou je osvědčení o evidenci, vazbu na konkrétního chovatele či činnosti postrádá. U jedinců s osvědčením je tak možná jejich volná cirkulace mezi chovateli (majitelé si pouze předávají osvědčení o evidenci), naopak jakákoliv změna (majitele, rozšíření povolení na další činnosti dle § 5a zákona, popř. § 50 zákona) u jedince drženého na základě odchylného postupu (výjimky) vyžaduje vydání nového rozhodnutí o stanovení odchylného postupu (udělení výjimky). V rámci správního řízení o stanovení odchylného postupu je nutno na rozdíl od správního řízení o vzetí jedince do evidence dále dodržet přísné zákonné požadavky, jakými je naplnění důvodu pro stanovení odchylného postupu a ověření neexistence jiného uspokojivého řešení. V případě povolování výjimek jsou zákonné podmínky ještě přísnější (viz výše). Evidence jedinců je tak podstatně výhodnější než stanovení odchylného postupu.
* viz kolonka „druhy ptáků, na které se vztahuje ochrana dle § 5a zákona“


Rozsah diplomové práce je pochopitelně příliš velký, než aby bylo možné ji sem s ohledem na technické možnosti této diskuse vložit. Jak bylo napovězeno v dopise adresovanému ÚOK jistě tuhle práci studenta Martina Košťála z Masarykovy university v Brně bez potíží vyhledáte a budete mít příležitost oba doklady porovnat.  Šibalský smích Šibalský smích
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 8 
 dne:: 08.08.2018 | 21:48:57  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Nejlépe celý text beze změn:

V případě ptáků chráněných podle 5 §a vydávají (obecní úřady nebo obce s rozšířenou působností) osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst.4 až 10, ověřují původ a vydávají rouzhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10.

Je tu malá, ale přesto pořád se všude opakující nepřesnost - Vraťte se zpátky, jukněte na § 5a  části druhé zákona o obené ochraně přírody, v odstavci (3) tohoto paragrafu pak:

(3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle § 54.

Protože se jedná o část zákona týkající se obecné ochrany druhů podléhajících obecné ochraně, nelze uvádět, že prokazování původu se provádí podle § 54, to je praxe doporužená pro zvláště chráněné druhy podle páté části zákona. Proto také zde odst. (3) § 5a uvádí, že se postupuje obdobně podle § 54, nikoliv jak je opakováno několikrát v § 77, odst. (1), písm. m). Možná, že stejně by mohl postupovat instruktor autoškoly a na základě podobnosti situace učit žáky řídit automobil v provozu podle praxe s autíčky na dětském hřišti.

Takže pokud odchováte přírodně zbarvené ptáky, vizuálně to jsou tzv. „volně žijící živočichové” (bez ohledu na jejich genetické vybavení a nezbude vám, než standartním postupem jejich získání - odchov ohlásit a požádat o zaregistrování orgánem ochrany přírody.) Třeba i bez ohledu na to, že se vám takový jedinec narodí od rodičů vysloveně a zjevně mutačních. To už bude problém druhé strany, zákon na to pamatuje v § 79 a, zabývajícím se zvláštní odbornou způsobilostí pracovníků ochrany přírody (byť o téhle eventualitě problémů tam zatím zmínka není).  

     Ještě dodatečně doplňuji - budeme tedy zřejmě mít dvoje jedince v přímé péči člověka, jedni budou tihle vizuálně shodní s volně žijícími živočichy (podle §3, odst. (1), písm. d). Pro ně pravděpodobně od orgánu ochrany přírody získáme Osvědčení, jako jsme byli dosud zvyklí.
     Dále budeme mít jedince odchované v lidské péči podle téhož předpisu ale písm. e), jejichž populace se v přírodě vůbec nevyskytují, tudíž ani samovolně neudržují, jak je podmíněno v předchozím odstavci týkajícím se definice volně žijícího živočicha. Nemohou tedy být označováni nebo považováni za volně žijící jedince.
     Moje hlava to úplně a dost dobře nebere - kdo nebo jak se spustily tyhle změny definic a nakolik dopředu kdo docenil nebo opomněl důsledky těchto citací. Nicméně - nic jsem si nevymyslel. Jestli následně nějaké šoro moro kolem výkladu zákona nastane, tím se zas tak trápit ve svém věku už nemíním. Tomu se ochranáři měli věnovat důsledně od samého začátku vzniku předpisů, i před vznikem zákona 114/92 kdy se naše problematika podřizovala ještě vyhlášce č. 80 Ministerstva školství a kultury, nebyly požadavky na vymezení nebo stanovení uspokojivé legislativy brány vážně a s odpovědností. Nějak pořád postrádám, že nikdo z chovatelů ani nepípne, to šoro moro určitě bude, protože mutací je tolik, že to ani není možné sepsat a doložit nějakým barevným katalogem. K tomu navíc bude potřeba respektovat genetiku, kdy se třeba po mutačních ptácích budou rodit ptáci přírodního vzhledu a obráceně, úředníci zároveň budou chtít pro vystavení Osvědčení pro ptáka přírodně zbarveného doklad existence nebo Osvědčení o původu rodičů....
(Dávejte pozor a zkuste si představit, nakolik mi bude paní úřednice věřit, až jí sdělím, že zvonek zelený (Carduelis chloris při páření hnědé mutace s mutací lutino bude mít v hnízdě samičky přírodního zbarvení. Budu považován za lháře a podvodníka. Určitě si umím podobných případů vybavit celou fůru.)
      A ještě mám jakousi skoro depresi z toho, proč tenhle problém otevírám já, respektive my coby chovatelé s tím teď budemezase jako kdysi chodit seznamovat úředníky na pracovištích ochrany přírody a vysvětlovat jim, co, proč a jak by měli udělat a kde to najdou. Rovněž ÚOK CHOP o ničem zřejmě neví nebo žije úplně na jiném světě.
Schválně se pokouším zvýrazněným textem na změnu upozornit. Pokud kdo dnes ještě napíše inzerát na evropské ptáky (tím spíše ještě mutační) a doplní poznámkou: CITES - povinné doklady samozřejmostí, pak by měl jít na úřad a vrátit občanku.

Bavte se krásně. Ještě vám časem dám na vědomí, co a jak v tomhle ohledu pro nás všechny dělá a čím se zabývá ÚOK CHOP. Psali jsme jim jménem ACHEPU také dotaz, potěšila by mne odpověď př. Čumíčka nebo kohokoliv odpovědného. Jinak budu vnímat svou roli zde už více jako nepovinnou s možností, věnovat se potřebnějším osobním věcem.
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 9 
 dne:: 08.08.2018 | 20:43:43  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Tohle nebude tak dlouhé téma jak jste u mne zvyklí. Podstatnější je, jak je vy, chovatelé dokážete uchopit a co z něj vytěžíte. Představte si, že na trase Vaší každodení cesty do zaměstnání někdo odstranil dopravní značku týkající se zákazu vjezdu nebo nějakou jinou, stejně důležitou. Jak se zachováte? Já vím. Nadále se budete chovat, jako by tam pořád byla.

Zatím jste měli čas si prostudovat v hořeních příspěvcích, co je vlastně předmětem ochrany přírody a jakým způsobem se to má provádět. Já bych tu mohl standartně jako dělávám, ty podstatné věty probarvovat nebo podtrhávat - nebudu, jde o vás a starejte se sami.
 V § 3 najdete také definice některých pojmů. Trochu jinak, než nám to bylo doposud předkládáno. To je ten příklad s dopravní značkou. Je vchodné, zapamatovat si, co je volně žijící živočích - písmeno d).
Následující věta, písmeno e) definuje jedince v přímé péči člověka. Doporučuji rovněž znát zpaměti. Historii existence tohoto pojmu pro zajímavost uvádím v přiloženém textu v souboru Word.

 V praxi tohle vše by mělo mít ten význam, že vlastně všichni námi obvykle chovaní ptáci v mutačních barvách splňují požadavky definice zákona o jedinci v přímé péči člověka i bez registrace orgánem ochrany přírody. Zjišťujeme s kolegy, zda nejde o nějakou blamáž, ovšem text zákona není dětská hra, takže osobně sám jsem rozhodnut inovovanými citacemi zákona se řídit. Pozitivně by je měli přijmout i běžní úředníci, beztak jim z toho jde hlava kolem a moc nevědí o čem to je a proč, jen fůry papírů.


Jak jsem zmínil. nemíním se tím zabývat příliš detailně. Bude na úřednících, (které vnímám jako placené profesioály), aby postupně objasnili z jakých důvodů ke změně došlo a aby eventuelně stanovili detaily jak postupovat. Ovšem, s ohledem na vědomí reality, jaká mezi zákonodárci a jejich zaměstnanci o této problematice je, vůbec to nevidím jako snadné, možná se budou bránitnebo se snad ještě dozvíme, že k tomu došlo nedopatřením.

Takže jen orientačně na obrázu dole:



První dva ptáci v přírodním zbarvení u každého druhu podléhají definici volně žijícího živožicha.


Ostatní obrázky nejčastějších barevných mutací (uvedeny jsou jen nejčastěji se vyskytující případy) jsou podle definice §3 písmena e) jedinci v přímé péči člověka a nevidím důvod ohlašovat jejich registraci ani při prodeji nebo nákupu dokládat potvrzením.

 
  Odpověď  |  Odpověď s citací  


 10 
 dne:: 06.08.2018 | 23:20:11  
Založil cecetka - Poslední příspěvek od cecetka
Už můžu pokračovat, snad s tím nebudou problémy, koukněte, co vlastně zákon chrání, to slůvko přírodní se tam opakuje několikrát. O žádných mutacích tam a jejich ochraně nebo rovnocenosti genotypu mutačních a přírodních jedinců ani zmínka. Přečtěte si pomalu a v klidu co je účelem zákona, jakým způsobem se to provádí, jak jsou deklarovány konkrétní pojmy týkající se ochrany volně žijících druhů i chovatelské činnosti. A projeďte to už do konce druhé části (obecná ochrana) podle níž se vám může přihodit setkání s povinností prokázání původu, pokud budete mít v držení volně žijící živočichy, jejichž chov, držení atd. jsou zakázány.

§ 1
Účel zákona

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.

§ 2
Ochrana přírody a krajiny

(1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.

(2) Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména

a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,

b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,

c) ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů,

d) ochranou dřevin rostoucích mimo les,

e) vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,

f) účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,

g) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,

h) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,

i) ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,

j) obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,

k) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace.

§ 3
Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto

a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,

b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno f),

c) planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části,

d) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočicha nepovažuje,

e) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí1) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a),


§ 5a
Ochrana volně žijících ptáků

(1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci"), je zakázáno

a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,

b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,

c) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných,

d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,4c)

e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.

(2) Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje a nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.

(3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle § 54.

  Odpověď  |  Odpověď s citací  


Stran: [1] 2 3 ... 10

CZIN.eu TOPlist