AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Nejsem veterinární lékař, nemohu zde představit zaručené informace ohledně této nemoci. Před dvěma lety se však tohle onemocnění v mém chovu vyskytlo, proto si myslím, že stojí trochu za to se o všechny dostupné informace i s dvouletým časovým odstupem podělit.

Diagnózu jsem vytušil do jisté míry intuitivně, nicméně jsem měl i trochu štěstí.
S čerstvými vzorky trusu jsem po předchozím dojednání došel na místní veterinární ordinaci. Moc iluzí jsem si nedělal, jako všude se toto pracoviště věnuje hlavně kočičkám a pejskům. Paní doktorka, s níž jsem se setkal poprvé (absolventka) se vzorky někde zmizela a byla tam dost dlouho. Když se vrátila, sdělila, že s velkou pravděpodobností  a i s ohledem na to, že právě tohle onemocnění bylo prý předmětem její diplomové práce, je si skoro jista, že jde o tzv. megabakterie. Doporučila mi MYCOMAX a já jí to dále usnadnil, že vím…. Už jednou v minulosti jsem s kolegou řešil u jeho i mých kanárů pocházejících od něj něco podobného a už tehdy jsme nejpodstatnější informace získali z článku MVDr. Nečasové. Nemá cenu jej celý opisovat, k dispozici je níže v programu Word. MVDr. Nečasová nám článek doplnila o dodatek ohledně léčby, takže jsem opravdu už věděl, že  sirup Mycomax u nás v prodeji není a že je možné namísto něj použít Mycomax infůzní roztok. S vodou jej lze mísit.
Onemocnění se do jisté míry opravdu trochu podobá kokcidióze. Vzbuzuje dojem mírnějšího ale vleklého průběhu kokcidiózy.
Ne všichni ptáci v chovu či skupině onemocní, taky ne všichni nemocní uhynou, někteří nemocní příznaky nemoci neprojevují (bacilonosiči). Oproti kokcidióze se však nemoc vleče podstatně déle. Hlavním příznakem je apatie některých ptáků, ale přece jen mírnějšího stupně než při kokcidióze, kdy v posledních fázích postižení ptáci často už spí s hlavou ukrytou pod křídlem.  Při megabakteriích se příznaky projevují ochablostí, přivíráním nebo zavíráním očí spolu s pospáváním ale v případě vzruchu (kontroly či příchodu chovatele) ptáci tyhle příznaky potlačují a pokoušejí se chovat přirozeně. Další příznaky jsou ovšem vyhublost, častější vysedávání u potravy a její špatné trávení. Nestrávené zbytky zrní v trusu, nadměrné množství trusu charakteristicky řídkého a mléčně zabarveného. V závislosti na délce nemoci i délka její léčby je dost dlouhá. Léčebný roztok se podává po dobu třech týdnů a v závěru této doby část vyléčených  jedinců zdaleka ještě nedisponuje obvyklým temperamentem  ale troufnul bych říct, že snad nastupuje ještě do jakéhosi rekonvalescenčního období. Jeho průběh samozřejmě můžeme pozitivně ovlivnit vhodnou stravou, opatrným a mírným okyselováním vody (jablečný ocet), podáváním probiotik.



[

Takže druhý obrázek k přeloženému článku najdete opět po otevření Word přílohy: