Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Agapornis - papoušci - ptáci « Forum « Pěvci « Pěnkavovití «  (Moderátor: cecetka)Legislativa chovu - odchylný postup.
Stran: [1]   Dolů
  Odpověď  |  Nové téma  |  Tisk  
Autor: Téma: Legislativa chovu - odchylný postup.  (Přečteno 2384 krát)
cecetka
Moderator
Hero Member
*****
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Česká republika Česká republika

Příspěvků: 932


Prohlédnout cecetka's Album


« dne:: 19.02.2012 | 20:59:00 »
Odpověď s citacíCitace

Legislativa chovu – možnost získání ptactva do chovu z přírody.

Mohu chovat v zajetí červenku? Králíčka? Brkoslava? Potažmo naše ptáky vůbec?

Proč ne. Já jsem jistý, že to možné je. Vnímám to tak aspoň z textu zákona. Jak na to? No nenechte se odradit. Zákon o ochraně přírody je dost dlouhý a zorientovat se v něm sice není snad tak složité, ale chtít vybrat nějakých pár souvisejících pasáží a citací a udělat z toho resumé na půl stránky – to prostě možné není. Stejně jako hypotéku na dům nevyřídíte v bance během jedné návštěvy nebo za jedno odpoledne. Prostě ve hře je víc a podle toho je třeba vzít ohled i na to, že to bude stát nějakou námahu. Určitě je třeba zvážit případnou možnost společného vyřízení takové žádosti třeba více chovateli, nebo ještě raději třeba skupinou chovatelů sdruženou v nějakém jakž takž klubu. V takovém  případě je předpoklad úspěšnost akce pojistit povolením pro získání většího množství jedinců, než třeba jen jednoho  nebo dvou párů, jak by se asi odvážil ojedinělý žadatel.

Pokud se jedná o čížka, čečetku, zvonka, stehlíka, zvonohlíka, konopku nebo hýla, jsou tito ptáci relativně  v chovech dost rozšířeni a podobná aktivita s vyřizováním odchytu by byla nepřiměřená.
Byl jsem zvyklý používat termín druhy podléhající tzv. obecné ochraně.  
Určitě vedle zvláště chráněných druhů musejí existovat ještě takoví, co nejsou zvláště chránění. Je fakt, že celá nová koncepce textu zákona se poněkud snaží přiblížit (možná i předstihnout) předpisům EU, tedy i Směrnicí o ochraně přírodních stanovišť. Současný text zákona vymezuje hodně nových pojmů v podobě plošných krajiných prvků (rašeliniště, mokřady, remízy, historické zahrady), což z hlediska ochrany ptáků je vnímáno jako oblast, kde ochrana je vnímána v rámci celku, a třeba i běžná koňadra jako součást celku v hnízdní době zde má jiné postavení nebo hodnotu než třeba tatáž na krmítku v městě v zimním období. § 5 se konkrétně týká sice obecné ochrany rostlin a živočichů, při konkrétní specifikaci se pak ale hovoří většinou jen o druzích zvláště chráněných, případně se používá jen termín živočich. Např. podle § 5a – ochrana volně žijících ptáků se podle odst. (3) dozvíte, že v případě prokazování původu se postupuje obdobně podle § 54. § 54 však hned v první větě prvního odstavce specifikuje, že se týká zvláště chráněných druhů živočichů. Tolik na vysvětlenou, nepokoušejte se najít rozlišení konkrétních druhů, které by nějak více či méně splňovaly možnosti vyhovění žádosti. Mimo těch zvláště chráněných všichni vyhovují formulaci – živočich.
 
V první fázi je ještě dobře se zorientovat, zda požadovaný druh nepatří do skupiny tzv. zvláště chráněných druhů. K tomu se dozvíme více z následného § 48zákona 114/92 Sb. Tím obecně závazným předpisem v závěru citace je míněna vyhl. č. 395/92 Sb.
   Všechny druhy, které nenajdete v seznamech zvláště chráněných druhů, podléhají tzv. obecné ochraně a udělování výjimek, osvědčení i další legislativní úkony týkající se těchto jsou v pravomoci odborů životního prostředí obcí s rozšířenou působností. (dříve okresů) Totéž platí i pro skupinu
c)   ohrožené
z definice ohrožených podle § 48.
Rozhodování  pro skupiny a) kriticky ohrožení
                                           b) silně ohrožení
je pak v kompetenci úřadů na úrovni krajských úřadů a ministerstva ŽP.
Je už dost obecně známo, že ve skupině c) ohrožení trčí i populární brkoslav severní. Jak ovšem plyne se shora napsaného, z našeho pohledu v případě zájmu o něj nám to může být jedno, rozhodovací pravomoc je v jeho případě na stejné úrovni jako by se jednalo o druh podléhající obecné ochraně. Nicméně, jistě by nebylo od věci čas od času udělat průvan a seznamy vyhl. č. 395/92 Sb., prolustrovat a obnovit.

Co s tím dál?

No podle §5 o obecné ochraně rostlin a živočichů je stanoveno následně v § 5b o možných výjimkách ze zákazů citovaných v zákonu výše. Máte tu §5 k dispozici celý (dole pod textem) a jistě v případě konkrétního vyřizování žádosti je zapotřebí jej prostudovat opravdu celý, nicméně jako přesvědčující pasáž uvádím část jeho textu následovně (kurzívou):

§ 5b
Podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků

   (1) Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Odchylný postup může být stanoven také pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chov v lidské péči pro tyto účely.
 
   (2) Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce 1 pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za předpokladu, že rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek.



No i když je ten zákon mnohokrát předělávaný a inovovaný, pořád jsou tam jakési zašmodrchané pasáže, nedělejte si iluzi, že výklad obtížných pasáží vám odborníci provedou jednoznačně. Před výše citovaným úryvkem je v závěru § 5a  o ochraně volně žijících ptáků řečeno:

   (6) Na zvláště chráněné druhy ptáků podle § 48 se toto ustanovení a § 5b vztahují jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější, a to podle § 50 až 57 nebo podle zvláštního zákona. 4a).
Takže si dovolím poznamenat, zřejmě se jedná především o tu skupinu, kterou jsem se pokusil přiblížit a definovat jako živočichy.

No musíme se dál někam odpíchnout a pokračovat, tady je to už skoro slepá ulička. Nahlédnu li do vyhlášky č. 395/92 Sb., vidím:

§ 16
Ochrana zvláště chráněných druhů živočichů

   (3) Chov živočichů v zoologických zahradách je chovem zvláštního určení. Hlavním posláním zoologických zahrad je zajišťování chovů ohrožených druhů živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, záchranných chovů zvláště chráněných druhů živočichů, zejména kriticky ohrožených, a dále plnění významných vědecko-výzkumných, výchovných a estetických funkcí. Pro zajišťování záchranných chovů se zoologickým zahradám vydává povolení podle odstavce 2.


Formulace o plnění vědecko-výzkumných, výchovných a estetických funkcích. To je zajímavé. Podobná formulace je i v závěru odstavce (1) § 5b. Odst. (6) předchozího § 5a upřesňuje, že tato formulace se vztahuje na zvláště chráněné druhy podle § 48 atd.

I když moje stanoviska ohledně výkladu zákona nemohu při každé změně předpisů podrobně konzultovat s těmi opravdu příslušnými odborníky, domnívám se, že můj závěr vyznívá logicky a není nějak zásadně vzdálen pravdě. Tzv. chovy zvláštního určení (např. v zoologických zahradách a podobných zařízeních) opravdu mohou provozovat jen instituce s příslušnou akreditací k tomu. To nemám v úmyslu vylučovat nebo popírat. Přesto ještě jednou:
   (2) Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce 1 pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za předpokladu, že rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek. (podle § 5b)
Protože se v případě králíčka obecného, červenky, jikavce případně jiných nejedná o druhy zvláště chráněné spadá pravomoc rozhodování odboru životního prostředí obce s rozšířenou působností. (Po předchozím vysvětlení včetně brkoslava). Je naprosto jasné, že příslušný referent o téhle své pravomoci nemá ani šajn, proto je na nás, v případě našeho zájmu o takové řízení jej  srozumitelně a vklidu seznámit, vše vysvětlit a do situace ho uvést. Ani to se nepodaří při jedné návštěvě na počkání. Asi do jisté míry bude záležet i na štěstí nebo vstřícnosti konkrétních zástupců úřadu.
Samozřejmě je namístě si připravit vhodnou argumentaci a zdůvodnění požadavku, zájem o chov takových jedinců ve vlastním zájmu nebudeme nazývat něčím co by se mělo jevit jako nějaká lukrativní a nadstandartní nebo adrenalinová zábava, ale spíše je třeba se orientovat pojmy ohledně ověřování a doplňování poznatků z biologie druhů, výchovně estetické programy, další výzkum apod. Ostatně, existuje u nás anebo je provozováno, byť s trvalými problémy ale přece – i sokolnictví a to je proti našemu hobby už zase jiné kafe. Pokud by se podobná žádost podařila zorganizovat v podobě společného projektu více chovatelů, jak jsem již zmínil v úvodu, eventuelně i za účasti třeba nějaké ZOO, s následným příslibem případného zpracování a zveřejnění výsledků, fotomateriálů, statistik, s doporučením třeba i odborníka ornitologické společnosti, včetně představy o způsobu získání ptáků odchytem za účasti odborníka – kroužkovatele, věřím, že zrovna v případě brkoslava by taková akce mohla být skoro jistě úspěšná. Navíc i z chovatelského hlediska by po sobě mohla zanechat pozitovní stopu, tedy chovné jedince od více chovatelů, vlastně nějakou chovnou minipopulaci pro další chovatele do budoucna. Je přece jednoznačně zřejmé. Že i když se občas stane, že i u nás výjimečně někdo brkoslavy odchová, není schopen chov dlouhodobě udržet nebo rozšířit. To se v praxi opakovalo nebo vyzkoušelo už na mnoha podobných případech, byť ne vždy a jen se zástupci naší fauny. O brkoslavovi toho vůbec víme dost málo, proč migruje a proč se vlastně nevrací nebo aspoň zatím bez našeho vědomí? Jak se rozmnožuje? Sám bych mimochodem mohl jmenovat konkrétní dvě zoologické zahrady mající zájem i částečné zkušenosti již z minula s chovem brkoslavů.
I pro individuálního zájemce by asi nemělo být problémem jako uvádím následně dokumentovat bezúhonost v případě povolení odchytu např. jikavců, které uvádím jako markantní příklad, kde určitě v případě úbytku několika jedinců nedojde z pohledu ochrany přírody k žádné újmě. Vlastně i to je pro nás druh do jisté míry exotický, jeho hnízdní biologie je nám neznámá a není doložena. Oba shora zmíněné druhy nejsou naši hnízdiči a následující odkazy nesvědčí, že by se jednalo o druhy vzácné a ohrožené na existenci.Nicméně, zákon ani nezmiňuje, kdo v takovém případě rozhodujícímu orgánu předkládá vyhodnocení situace stupně ohrožení konkrétního druhu, Jako u všeho je třeba v případě konkrétní žádosti být prozíravý a nepokoušet se o takové vyhodnocení v kanceláři úředníka u stolu jen svými slovy, ale doložit rovnou dopisem nebo vyjádřením nějakého odborníka, známého místního člena Kroužkovací stanice NM, člena ČSO, pracovníka CHK oblasti nebo území apod.
Odkazy - brkoslav:

SIDENSVANS Bohemian Waxwing (Bombycilla garrulus) 115


Waxwing Invasion Oct 29th 2010, Alness, Highland, Scotland.


Дрозды-рябинники и свиристели в Нижнем Новгороде


Свиристели в г.Петушки Владимирской обл. (Bombycilla)



Odkazy - jikavec:

Bergfinken Hotzenwald 038.MOV - Fringilla montifringilla - Mountain Finch - Brambling (Embedding disabled, limit reached)

Bergfinken (Embedding disabled, limit reached)

pinka severská (Embedding disabled, limit reached)

Bergfinken, Bramblings, Fringilla montifringilla, Lödersdorf 11.2.2009 (Embedding disabled, limit reached)

Velmi málo odborníků se může vůbec pochlubit, že měli to štěstí nahlédnout do hnízda některého z našich králíčků, ani renomovaní fotografové takové obrázky nemají k dispozici. O čížkovi se dá třeba tušit, že jeho hnízdní biologie je podobná ostatním příbuzným nebo podobným druhům. Ovšem skutečná fotografie interiéru hnízda v přírodě – to je zatím opravdu jen fantazie.

Jakousi shodou okolností na webu iFauny zrovna vychází text článku o Pracovních skupinách KPEP zaměřujících se na specielně na některé konkrétní druhy, vidím tam jak brkoslava, tak králíčka obecného. Jistěže nemohu případnému zájemci  o chov těchto doporučit nic jiného než kontaktovat v článku uvedené koordinátory a domluvit se s nimi a to i s ohledem na tento text o chovu podle odchylného postupu.

http://www.ifauna.cz/clanek/okrasne-ptactvo/pracovni-skupiny-kpep/6116/

Jaksi pro úplnost, snad není potřebí abych zdůrazňoval, že se nepokouším najít nějaké cestičky a nedostatky mezi nařízeními a využít nebo respektive zneužít je ve prospěch něčí strany s jiným úmyslem, než jakým je záměr zákona. Podotknout ovšem musím, že jedinci, které se nám podaří do chovu získat podle odchylného postupu jsou poněkud problematičtější, máme povinnost o nich vést přesnou a pravidelnou evidenci apod. Odst. (5) § 5 b – podmínky pro odchylný postup ptáků. Podle ods. (3) orgán ochrany přírody může určit též způsob označení jedince, zde bych doporučil podle možností preventivní dohodu. Zaběhlá formulace o nezaměnitelném označení v případě běžného pěvce se mě jeví trochu nedomyšlená. Jistě by bylo možné a snad i dostačující dohodnout se na označení např. děleným kroužkem, jaký používají členové Kroužkovací stanice NM, v krajním případě i rozříznutým chovatelským kroužkem.

Bez zajímavosti není ani zmínka o odchylném postupu v § 56:

    ods. (2) Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze povolit:

d) pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin,
 
e) v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství.
  
Závěr.
 Výklad toho co se opravdu může a co ne, bude záležet asi na různých okolnostech, mimo jiné asi i na vůli a rozhodnosti, nebo naopak nejistotě a obavě nezkomplikovat si zaměstnání a život konkrétních osob. Samozřejmě, že i na straně žadatele jsou možnosti jak význam žádosti vysvětlit či odůvodnit. Pozitivní je, že uvedené citace zákona dokládají, že zákazy chovu a držení volně žijících druhů nejsou striktně jednoznačné.





« Poslední změna: 12.03.2012 | 10:07:02 od cecetka » Nahlásit moderátorovi   Zaznamenáno
Stran: [1]   Nahoru
  Odpověď  |  Nové téma  |  Tisk  
 
Přejít na:  


CZIN.eu TOPlist