Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Agapornis - papoušci - ptáci « Forum « Pěvci « Pěnkavovití «  (Moderátor: cecetka)Kanáři
Stran: 1 [2]   Dolů
  Odpověď  |  Nové téma  |  Tisk  
Autor: Téma: Kanáři  (Přečteno 20130 krát)
cecetka
Moderator
Hero Member
*****
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Česká republika Česká republika

Příspěvků: 988


Prohlédnout cecetka's Album


« Odpověď #15 dne:: 23.01.2014 | 21:23:28 pm »
Odpověď s citacíCitace

Mne to sice tolik nebere, protože mi připadalo už dávno zřejmý, že to musí jednou přijít stejně jako pondělí po neděli, akorát se neví přesně jestli v lednu nebo třeba až v prosinci.
Těší mne ale, že si toho někdo všímá, vlastně trochu i to, že spolu s těmi, kdo se stavěli na stranu reálného původu i existence jaspisů, nemusíme dnes už někdejším nedůvěřivcům nic vysvětlovat. Jinak k rozdílu mezi šedokřídlým a phaeo, to mi připadá jaksi na hranici schopností rozlišovat, rozdíl je možno posoudit z dostupných obrázků, o živých ptácích nemluvě a o srovnání při vzetí do ruky při roztaženém křídle by to bylo totéž jako si splést vránu se sýkorkou.





„Otec” jaspisů, señor José Antonio Abellán Baños v rozhovoru s př. Radomírem Veselým.
(foto z r. 2009)
« Poslední změna: 13.03.2014 | 23:24:54 pm od cecetka » Nahlásit moderátorovi   Zaznamenáno
cecetka
Moderator
Hero Member
*****
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Česká republika Česká republika

Příspěvků: 988


Prohlédnout cecetka's Album


« Odpověď #16 dne:: 13.03.2014 | 23:13:12 pm »
Odpověď s citacíCitace

No zas tu mám jakousi aktualitu ze světa kanárků, bohužel spíš negativního charakteru. Časopis Fauna u mne už dávno nepatří ke zdrojům nějakého vzdělávání, ani třeba nějakého oddechového čtení. Nikdo ji nerediguje, p. Horká se sice může snažit a rozkrájet, ale ve skutečnosti dá do tisku cokoliv, co jí kdo zadá. Tak mne nedávno zarazilo např. v jistém článku o kanárech, že dominantně bílí jsou dvojí, tedy přesně autor uvádí štěpitelné na červené a štěpitelné na žluté. Kdyby to skutečně byla pravda, tak by při páření s recesívně bílými bylo možno získat žluté a červené. Nebo ne? Si to zkuste. Ale to je špatně, přece není možné v 21. století kdejakou ptákovinu, co kdo napíše, skutečně prakticky kontrolovat. A tak ani nemám zájem na takové věci reagovat, jen si vlastně dělám nepřátele, přitom sám kanáry příliš nechovám a už vůbec nevystavuji. Tuhle mne ale zase kolega Luboš opravdu dokopal: to si prosímtě přečti.... Ne, nechci, jsem už starší člověk, není mě zapotřebí se rozčilovat.... Ne, musíš. Píše i Jirka Tichý a zlobí se.... No tak ať, je to jeho STANDARD, ať si jej hájí a brání.
No, rezignoval jsem. O co jde. Kolegovi Podpěrovi se asi nedostávalo dost nápadů na jeho přispívání do Fauny a zvolil si podrobit mikroskopické kritice vytržené z dlouhodobých souvislostí i odtržené od průvodního textu obrázky v jistém čísle italského časopisu ALCEDO, které mu někdo podstrčil. Jsem si skoro jist, že to bylo od něj velmi nešťastné rozhodnutí a vůbec velmi špatný den pro něj. Ačkoliv si moc vážím jeho přitažlivého způsobu písemného projevu.







Sám jsem ALCEDO odbíral asi pět let, i já jsem byl z prezentace kanárů mnohdy udivený a překvapený, ostatně jsem se o tom i se zmíněným kolegou Lubošem (pro úplnost, Luboš je předseda posuzovatelského sboru) občas bavil. No nic, nedá se svítit, co je psáno to je dáno. Nakonec jsem byl rád, že jsem tímhle způsobem měl možnost si obzory rozšiřovat. Italštinu jsem si moc neprocvičil, jsem starší člověk, už jsem to zmínil, co byste ode mne nechtěli. Nakonec jsem to odhlásil a nebyla to zřejmě ještě nejvhodnější chvíle, mohl jsem počkat a radovat se před nedávnem ještě z obrázku svých žlutých čížků na obálce prestižního časopisu.



Oni mají Italové takový „blbý” zvyk, proběhne mistrovská soutěž kanárů, (ať už národní, případně i světová, pokud je v Itálii) a ještě před vydáním ptáků se nějací šílenci angažují, vychytávají vítěze jednotlivých skupin nebo barevných rázů či jiné zajímavosti a fotografují je, aby bylo možné svým způsobem porovnávat a dokumentovat vývoj. Samozřejmě, ti ptáci zrovna v závěru výstavy už toho mají dost, ale to se zohledňuje, tak jako tak se jim musí peří srovnat, nohy omýt, - a nakonec i vybrat ta nejlepší fotka z několika. Co ještě víc by si kdo mohl přát? Pak se to samozřejmě pěkně v odborném časopise prodá, to je byznys. No proč ne, asi byste si to kupovali taky rádi, nebo rozhodně by to nebylo na škodu vědět jak vypadá premiant výstavy. Nejen to, vždyť mnozí v Česku (nebo Slovensku?) netuší (nebo nechtějí tušit) jak vypadá třeba ve stejných barvách jaspis a jak šedokřídlý. Ta vysoká hodnocení 93 - 94 bodů pak souvisejí s tím, že jsou to vítězové skupin. Přístup P. Podpěry, který to pojal podobně jako dětské obrázkové leporelo, kvůli němuž se musel pro orientaci mezi obrázky naučit dokonce 6 italských výrazů (vlevo, vpravo, nahoře, dole, předchozí stránka, následující stránka) je docela zajímavý. Myslím, že je pro nás dobře, že italští chovatelé českou Faunu nečtou.

« Poslední změna: 13.03.2014 | 23:34:22 pm od cecetka » Nahlásit moderátorovi   Zaznamenáno
cecetka
Moderator
Hero Member
*****
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Česká republika Česká republika

Příspěvků: 988


Prohlédnout cecetka's Album


« Odpověď #17 dne:: 26.03.2014 | 23:20:35 pm »
Odpověď s citacíCitace

Z pera kolegy P. Podpěry se poslední dobou řinou informaceí, o kterých si myslím, že jsou přinejmenším velmi diskutabilní. Obětmi nejsou jen kanáři. Tentokrát se terčem stali stehlíci, konkrétně forma major.

http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/6969/stehlik-obecny-carduelis-carduelis-linnaeus-1758/

Myslím, že vlastně nejvíc věrohodnosti přináší úvodní věta článku.

Citace
O stehlíkovi, kterého považuji za jednoho z nejkrásnějších evropských ptáků vůbec, jsem psal již několikrát. Myslíte si, že si pamatuji, kdy a co jsem o něm napsal? To byste se teda spletli! Mám jen takovou nějakou rámcovou představu.


Citace
Přitom stehlíci se hojně chovají na západ od nás, hlavně v Belgii, Holandsku, Německu, Itálii, kde existují specializované chovy a opravdu zanícení chovatelé. Ve většině těchto zemí se mluví především o stehlících majorech. Každý chová majory, ale ve skutečnosti to žádní majoři nejsou. Jméno major slouží jako obchodní značka, přičemž by to měla být původně zeměpisná forma stehlíka. Jako taková musí původnímu popisu té formy odpovídat. Nestačí, aby to byl jen velký stehlík. Kdybych posuzoval někde v Německu, kde mají přísné regule pro přihlašování ptáků na výstavy, a ptáci by byli přihlášeni jako majoři, zřejmě bych většinu takových ptáků vyloučil. Sledoval jsem stehlíky na jejich výstavách mnohokrát a většině ptáků deklarovaných jako majoři chyběly důležité znaky. Mluvím samozřejmě o přírodně zbarvených ptácích. U mutačně zbarvených jedinců nemůžete na výchozí formu usuzovat vůbec.
Velké postavy u domestikovaných stehlíků jsou dnes docíleny výběrovým chovem, i když původní použití velkých forem přírodních ptáků nelze vyloučit. Ne každý velký stehlík, kterého vidíte sedět v bodovací kleci, je skutečným majorem.


Jenže, z vody se donekonečna vařit nic nového nedá, posuzovat evropské ptáky před třiceti lety a dnes je rozdíl. Bez ohledu na to, že mnoho současných specialistů v této kategorii před těmi třiceti lety jak se říká, tahali na provázku kačenku. Nepatřím k nim, ale není žádné tajemství, že kromě jiného se k nám stehlíci majoři zhruba před těmi třemi desetiletími dostali do podvědomí díky opakovaným dovozům chovatelů, kteří přijížděli na pozvání na návštěvu výstav v Olomouci. To si pamětníci dobře pamatují. Ačkoliv Kazachstán je dost daleko, ti podnikavější se nechali pozvat občas i mimo termíny olomoucké Exoty a i v průběhu méně vzdálené minulosti se k nám občas podobné zásilky dostaly. Pamatuji si na chovatele až z Novosibirska, kterého jsme provázeli mezi našimi chovateli v době, kdy ještě nebyl Přerov nebo Uherské Hradiště. Buďte v klidu, běžná asijská fauna nejsou citesoví ptáci, celní a veterinární odbavení tehdy s doporučením ČSCH v Praze. Takže, když jsem před časem zavezl do Lysé nad Labem vystavit samce stehlíka majora (byť zdegradovaného chovatelským kroužkem), věděl jsem jistě, oč se jedná a ještě dnes za to mohu ručit. Nebyl to určitě jen „velký” stehlík, to mi po ty zhruba tři dny výstavy svými telefonáty dokazovali zájemci, kteří se neodbytně dotazovali po jeho získání a ceně. Okomentovat, že se jednalo o stehlíka prezentovaného vystavovatelem jako formu major, mne příliš nenadchlo. Nevím, jestli od doby vzpomínaných olomouckých výstav jej vůbec bylo možné na některé z našich výstav vidět. Mnozí z mladších jej měli možnost vidět poprvé a to bylo i smyslem a motivací v Lysé. Necítím se kvůli tomu dotčen.



V případě zájmu, doložte si foto k písemnému popisu.

Článek o stehlíkovi jsem si četl aktuálně v době, kdy ono číslo Fauny vyšlo tiskem. Mávnul jsem nad tím tehdy rukou. Pamatuji si sám také na dobu, že jsme př. Podpěru nadšeně zvali k posuzování kříženců a evropské fauny. Jenže jak by se toho zhostil dnes nevím. Píše, že některé ptáky by rovnou vyloučil. To by se asi se zlou potázal. Orientovat se v barevných rázech kanárů stejně jako dnes i v mutacích eurofauny je od posuzování neodmyslitelné. Chovatelé, potažmo vystavovatelé, vzato v množném čísle některé přešlapy nezapomínají a neodpouštějí je.

Ani v případě čížka to nedopadlo příliš slavně.

http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/6952/cizek-lesni-carduelis-spinus-spinus-linnaeus-1758/

Citace
Čížci ve venkovních voliérách často trpí vápenkou, takže jim třeba musíte sundat kroužky.


Poslední roky mám chov mutačních čížků. S ohledemna jejich genetickou dědičnost zhruba polovina chovu je zbarvených přírodně. Musím si o tom vést evidenci. Za posledních osm let se mi narodila téměř stovka čížků. U žádného z nich jsem nikdy vápenku nezaznamenal.

Citace
Asi před třemi lety byl jeden pár žlutých mutantů k vidění na výstavě v Lysé nad Labem. Tedy, ti ptáci byli chovatelem přihlášeni jako žlutí, ale myslím si, že to byli ve skutečnosti žlutí pasteloví. Skuteční žlutí jsou dnes opravdu sytě žloutkově žlutí.


Prostě nedá si pokoj a nedá.... Co dodat? Kdo asi jiný než vlastník chovatel a vystavovatel to má vědět nejlíp? Kdo a proč vymyslel název pro zvonohlíka citronového? A jak vlastně má být žlutý ten žloutek?
Název „žloutkově žlutá mutace” se u žádného dalšího opeřence nevyskytuje, právě v tomto případě jsem jej mohl použít, ale protože se jednalo o evropskou novinku, chápejte, že presentace výrazu „žloutkově žlutý” v dalších evropských jazycích by celý proces dost zkomplikovala.



„žloutkově žlutí”


Na závěr, nic ve zlém, jen drobná doplnění a upřesnění. MB.
« Poslední změna: 26.03.2014 | 23:50:41 pm od cecetka » Nahlásit moderátorovi   Zaznamenáno
Stran: 1 [2]   Nahoru
  Odpověď  |  Nové téma  |  Tisk  
 
Přejít na:  


CZIN.eu TOPlist