AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Dobrý den, pro příští rok už teď sháním, nebo bych si rád zarezervoval hýla mexického mutace phaeo nebo štěpitelné na phaeo a to 1,0 nebo i pár, dále 1,1 rubino. Ptáci mohou být i příbuzní. Tyto koupím nebo můžu vyměnit za letošní stehlíky, konopky, čečetky, strakaté křížence stehlík x kanár nebo za kanáry červené melaninové - achát, černé, isabely, phaeo. Kanáři jsou i v mozaikách, phaeo je žluté CI, CII. Odebral bych si ptáka/y po přepeření podle Vašeho uvážení. Za případnou nabídku předem díky. R.M., mozaik@seznam.cz,
 tel.: 720406930

Romane,

Markovi nemíním konkurovat. Nicméně i u mne pořídíš totéž. Chtěl jsem Ti to napsat osobně a doplnit otázkou, kterou vyslovil i Marek. Marek s ohledem na místo kde žije a kde je ten chov trochu dál má vlastně už tou otázkou myslím k odpovědi velmi, velmi blízko. (Ostatně už jsem to zmínil mnohokrát, že jeho přítomnost, respektive takové drobné glosy pro nás jsou často velmi užitečné.) Já mám jen nějaké domněnky, které se příliš nahlas zatím vyslovovat nemíním, abych někoho nepobouřil. Jestli máš nějakou trochu jistotu a dáme se do řešení otázky tady, tak začni, pokud ne, napiš mě e-mailem a já Tě zkusím uvést do situace jak ji vnímám já.

Marku díky,

ty to bereš věcně. Já nemám taky obavu, že bych phaeo mexičany u nás neodbyl ale Roman mi před časem i sliboval, že by se rád ke mně ještě s někým podíval, tak by měl aspoň důvod. Jinak rubino - phaeo ? Myslím, žes odpověděl naprosto přesně a mnozí z toho budou překvapeni ale zas jak znám , budou se tvářit že ne. Tady (myslím u nás v Čechách, na iFauně) se pořád nějak dohadují vůbec o červených očích u kanárů, pletou phaeo a INO a jeden ani druhý to neumí vysvětlit ze správného konce. Já k tomu ohledně mexičanů rád řeknu co vím, snad bych ještě počkal co si myslí Roman Motáček, protože nevylučuji, že může vědět zas ještě něco jiného co ještě nevím já.

Marku díky.

Konstatoval jsi to za mne. Já jsem vyčkával ne snad že se bojím, ale prostě nemám náladu se donekonečna stavět proti „znalcům” z diskuse iFauny, kde PHAEO a SATÉN uvádějí kvůli červenookosti jako INO a páření dvou stejných kvůli údajné ztrátě zraku potomstva nedoporučují. Já sám zkušenosti z PHAEO kanáry nemám, Luboš se mě sice pokuší něco vysvětlit ale já to stejně nechápu jak poznám černé a hnědé, když je nevidím naživo. (O červenookých obecně si od něj nyní budete moci přečíst v Nové Exotě zasvěcenější informaci než tu, co byla nedávno na diskusi iFauny.) O PHAEO kanárech píše s rutinou také Petr Podpěra, ale i on je pro mne v tomto ohledu osoba nedůvěryhodná, nevím, kolik jich kdy vůbec odchoval a nakolik jeho povídání jsou pravdy nebo jen nějaké teorie. Ze zmíněného Lubošova textu si půjčím myšlenku k další úvaze. PHAEO není INO a páření dvou ptáků (kanárů) PHAEO se sice nedoporučuje ale ne kvůli tomu, jak se domnívají diskutující chovatelé, že potomstvo bude slepé, ale právě kvůli nežádoucím změnám hnědé barvy. Jak to je přesně si ale nepamatuji a asi ani pamatovat nebudu, vlastně mne to opravdu nezajímá, jde jen o trochu zajímavé teorie z genetiky, nikoliv o mé kanáry. Ta zmíněná trocha teorie z genetiky je zajímavá právě proto, že zatím u nás tápeme coby chovatelé nejen v barvách méně obvyklých kanárů, (včetně PHAEA - snad obecně nekřivdím nikomu příliš) a v barvách mutací našich ptáků to není moc lepší. Mexický hýl je vůbec zvláštnost. Co jsem přesvědčen na 100 % je, že všechny jeho mutace jsou volně recesívní. To se ještě dá překousat a pochopit.
Že mexičan PHAEO a RUBINO je totéž, o tom Vás nyní informoval Marek, já o tom vím, že dříve mu v Itálii říkali RUBINO, později se asi s ohledem na ostatní Evropu vžilo a zavedlo PHAEO. Že se jedná jistě o totéž, jsem se přesvědčil ve španělské tabulce týkající se nomenklatury barev kanárů. Koukněte. Tam kde my ve sloupci neklasického melaninu máme pod č. 5 - Phaeo, oni mají rovněž č. 5 - Rubino. Jde tedy jednoznačně o totéž, jak k tomu přesně a kdy došlo já nevím, ale určitě to je zdroj mnoha nedorozumění. Tím spíše, že v tabulce našeho Standartu se potom termín Rubino objevuje zas ještě na jiném místě jako doplňující faktor u červenokých ptáků (nazývaných také jako nepravé Ino) a aby tomu nebyl konec, tak samozřejmě opravdové INO je zas ještě jiné a s předchozími se jen ne úplně přesně zaměnuje. Skutečné INO (ať už Rubino, Lutino nebo Albino mají světlé na rozdíl od těch ostatních i prachové peří). Sám to vnímám jako nedostatek přesných nebo konkrétních termínů v praxi, takže to Rubino se asi ještě nějakou dobu při běžné komunikaci bude plést.






Zůstává maličkost, kterou jsem zmínil v textu a kvůli které mne to vlastně celé zajmá. Ačkoliv trochu praxe s genetikou mutačních ptáků mám, s volně recesívní dědičností si rady nevím. Bude-li mi dáno, abych měl dostatek času, věřím, že si nejasné prověřím a dozvím se pravdu, podobně jako jsem si ověřil už jiné a i současně činím. Možná nějakou informaci získám z internetu nebo něco mi napoví vnímaví chovatelé, jako je Marek nebo další z Vás. Nejsem si jist potomstvem při páření mexičanů mutace phaeo x hnědý. Domnívám se (pravděpodobně jsem nevědomky před lety takového ptáka získal), že jsou všichni přírodní a obě pohlaví asi štěpí na obě barvy. Ovšem jsou tu další volně recesívní mutace - opál.  Jaké bude potomstvo, když jej budu pářit s phaeo? Nebo s hnědým? Také přírodní ? Opál už je na experimentování s ohledem na cenu trochu méně obvyklý materiál, ale podstoupím to. Problém je ovšem i čas. A je škoda, že to není někde publikováno, nebo aspoň nejsem schopen se toho domáknout. Druhá škoda je ta, že Ti, kteří se domnívají, že genetiku zvládají teoreticky, mlčí. Já nevím, já ty Punnetovy čtverce a celou tu teorii nejsem schopen použít, nevím jaká písmenka v jakém případě dosadit a znovu chodit do školy v mém věku už není reálné. Ale pokud se kdo cítí a chtěl by udělat něco dobrého a výrazně se zviditelnit, myslím, že tady má možnost.
Posledním problémem mexičanů je podle mne zmínka o isabelových ptácích. Tady nemám žádnou jistotu ale nesedí mi tu něco, jednak mutace Isabel by se svou dědičností vázanou na pohlaví nějak vymykala ostatním mutacím a je to celé divné. Dovoluji se domnívat, že ten název je umělý jen z vizuálního zjevu některých ptáků, nevím jestli to není možné přirovnat právě k phaeo kanárům s lepší a s mizernou kresbou až bez kresby. Já jsem phaeo mexičanů měl v ruce přece jen několik, v současné době mám ptáky s kresbou,  která jednoznačně odpovídá kresbě Phaeo (středy letek světlé s tmavým lemováním) i ptáky skoro bez kresby, nebo vlastně s letkami a rýdovacími pery tmavými ale světle lemovanými. Lipochrom pochopitelně není podstatný, žlutá je jen v důsledku nedostatku karotenu. S oběma typu pochopitelně se pokuším systematicky experimentovat, nicméně mám dojem, že se to nějak prolíná a pořád se objevují ptáci nějak napůl.



zjevné Phaeo




údajná isabela?


Na závěr pro ty, kteří to všechno pozorně přečetli a ještě pořád vědí, o čem to je, (to asi bude Roman M.) mám bonbónek. Je bohužel španělsky, to nám ani Marek nepomůže. Kdyby náhodou Dalibor se kopal do zadku tak předem děkuji, já jsem to strkal do překladače ale to co jsem se dozvěděl, mne utvrdilo, že je to ptákovina (jakož často i jiné zdroje ze a informace ze západu) a navzdory nějakým pozitivním ohlasům jsem nenašel nějaký argument, který by mne tzv. chytil.

http://aviarioborrajo.blogspot.com/2011/03/camachuelo-mejicano-phaeo-vs-isabel.html

Tak jsem Tě sem Romane nakonec dostal, to jsem rád. Přiznám se, že když jsem sem před časem po etapách vkládal ten příspěvek o křížencích čečetky, dal jsem čečetce přednost, protože pro ně mám jaksi slabost. Dost jsem ale váhal mezi čečetkou a mexickým hýlem. Mexický hýl svou vlohou pro červenou barvu vytváří spoustu krásných kříženců. Ačkoliv, píšeš správně, že ta volně recesívní mutace je trochu problém, v případě partnera stehlíka bude ta barva stehlíka v každém případě, (tedy bez ohledu na poměr pohlaví rodičů) dominující. Tedy správně uvádíš, jako při použití mexičana přírodního. Nevím s jistotou, a podle toho co vím z genetiky stehlíků by xxxxogicky mohlo nebo mělo platit při možnosti páření recesívních ptáků, byť jeden by byl volně recesívní a druhý s recesívní dědičností vázanou na pohlaví, mám na mysli konkrétně hnědého mexičana s hnědou čečetkou, tady by se mohlo dojít k mutačnímu výsledku. I to bych třeba rád zkusil ale ne vždy jsou zrovna v dostatečném množství doma připravení ptáci, ani místo na ně třeba najednou není, protože takový pár nemá cenu dávat do společné voliéry a nakonec, ne vždy si také ptáci, které k sobě vybírám, padnou do noty. S rezervací ptáků samozřejmě počítám.

to stou genetikov asi neni take jednoduche u tych mexicanov, pri pare phaeo x phaeo mam 2 mlade prirodne, u paru topas x phaeo mam jedneho topasa 3 phaeo a prirodne, z topasovej samice a prirodneho samca po phaeo samcovi su vsetci prirodny, jeden chovatel mi tvrdil ze su aj mexicani prirodne 3 tipi, podla rozsirenia cerveneho sfarbenia, tie mexicke juzne ze maju cervene az na brucho a aj samice maju cervene prsia nie vyrqzne ale maju, stredoamericke al kaliformske su take co su u nas bezne v chovoch samci  cervene prsia tak do polovicky az do ha uplne severna populacia co sa riahne

 V tomto roku som tak trochu experimentoval s jaspisovými FK, ktoré som páril s topazovými FK a vychádzali mi topazové FK a jaspisové FK. Z toho usudzujem, že by sa mohlo u topazov jednať o spoludominantnú mutáciu voči jaspisom. Raz som to aj uvádzal vo svojom článku "O genetike netradične, ale vážne", uvádzal som to s otáznikom. Teraz to vyzerá tak, že topaz sa voči jaspisom (jaspis patrí medzi dominantné mutácie) správa ako spolu dominantný FK. Neskúmal som to doposiaľ podľa genetických zákonov, nemám odvodený genetický vzorec topazov, aby som to mohol určiť na 100%.Možno, že nám na túto otázku odpovie niekto fundovanejší, ktorý genetiku ovláda zodpovedne.

konecne mam trocha caasu aj sem nieco napisat, ano mate pravdu o vasom opale a mojom topase uz som ztalianceny nacisto ja tie opali nazivam topas pretoze su sive nmaju nadych ruzovej ako kamen opal, vsetkemu som velmi dobre porozumel co ste napisali ale mexicani co mam ci mutacne al prirodne mam od chovatelov co drzia cistotu linie , tj nemiesaju prirodne z mutaciami, ale tak ako pisetevi som podobneho nazoru v skale farebnosti a odtienov, tak ako som pochvaliv vase nepreperene mlada ze ma peknu kresbu chvosta myslel som tym rozdiel odtienunie kresbu phaeo, co sa mojich vtakov tika ako aj u kamaratov vidim vsetko chvosti jednofarebne a az po prepereni dostanu tu spravnu farbu, ale stale sa neviem vyrovnat z ich genetikou, ako som uz spominal som velky praktik a kym nemam vysledky doma v klietke nebudem sa byt do prs ze je to tak, ale stale mi chodi hlavou ten gen - volni gen dedicnosti ktori by mohol robyt tieto sarapati a trebarz co hovorime o stepitelnich vtakoch a liahnu sa jak prirodne tak phaeo v roznej intenzite u vas izabeli a u mna tie strieborne /topas - opal/ a dokonca hnede to je pre mna velka zahada a asi aj vyzva pretoze do buduceho raoka pocitam z dvojnasobenim ked nie trojnasobenim parov mexicanov a zacat sa tomu seriozne venovat, inac som niekde videl hnedu samicu mexicana preperenu z dost tmavimi letkami a vrchnymi krovkami a velmi mi propomina tie izabeli zo spanielska, ale obratom velmi silno som rozmyslal aj nad variantov pana vojnika o vzajomnej dominancii aj ked mendel hovori o  neúplnej dominancii /intermediarite/ cize bi islo o nezlucitelnos 2 variacii, ale toto som asi napisal nezrozumitelne ale tako mi to vislo z hlavi budem nad tym rozmyslat ci to neviem vysvetlit inac, ale pasuje mi to velmi a vojnik ma o tom troska aj utvrdzuje hlavne ked sa jedna o topasi v kombinacii jaaspis a niekde som sa asi aj zamotal do takej veci ze mi chodia neake jaspisove phaeo al nieco podobne neaka kombinacia dominantnej a recesivnej , musim koncit lebo uz mam neaky divny pochod myslienok a rozpisal som sa ako brazdil  , inac ako som uz spominal talianskych chovatelov a ich clanky v chovatelskom bulvari ako je alcedo uplne ignorujem