AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Někdy stojí za to nahlédnout na facebook, co nového u přátel.

https://www.youtube.com/watch?v=q45GdrdjRbQ&feature=youtu.be

https://www.youtube.com/watch?v=aMkET-PbvGA

a ještě bonus

https://www.youtube.com/watch?v=uGyRAEBA11o

Příčiny anomálních zjevů jsou obvykle souhrnem více faktorů, ačkoliv někdy  i samotné změny stravy (nedostatek či přebytek něčeho) můžoue zjev ovlivnit. Nejen u ptačího peří.

O hýlech toho na přednášku nemám jen pro osvěžení pár obrázků z posledních dnů.







Otvírání zobáku hýlů překvapených odchytem je jejich typickým znakem nebo projevem, i když  stejně jako všichni ostatní ptáci se občas dovedou bránit i nějakým štípnutím.

Zdravím.

Mám dotaz. To bílé peří je ovlivněno krmením ? Díky za odpověď. Rudolf

Spíše jen pro zajímavost dokládám, co se Vám vcelku bez zvláštních zásluh může přihodit u hýlů. Žádné plány si s něčím podobným nedělejte, ani sebevětší štěstí k dalšímu pokračování nepomůže.

zo sociálnej siete

Naučit je s předstihem na moučné červy je v podstatě ideální. Těch si můžete opatřit dostatek. Na pavouky a obvykle asi ani na mšice je učit není třeba. Pokud nebudou brát ty moučné červy, asi jim nebudou říkat nic ani voskoví zavíječi, což pak je celkem tragédie, protože těch nikdy není přebytek a dívat se jak mladí hýli hynou, protože staří nevědí čím krmit a v láhvi se pomalu kuklí nebo hynou zavíječi je dost tristní. Stejně není samozřejmé a to se netýká jen hýlů že všespasitelné jsou mravenčí kukly. Ty velké už dávno ani nenosím a nezkouším, to bylo spíš pro opravdu hmyzožravce jako jsou kardinálové, ale ani ty drobné někteří ptáci (čížci, čečetky, stehlíci) nepřijímají stejně nadšeně, jedni se to musejí učit od jiných, někteří na to přijdou sami, jiní by se po nich utloukli a vrhají se na ně ale světe div se, jsou i takoví jedinci nebo i celé páry, kterým to zřejmě až tak příliš nechutná, prostě zobnou a dost.... Jinak v Evropě fungují určitě odchovy hýlů i na míchanici, oni k tomu přidávají hodně ovoze, zeleniny i tvaroh, třeba v zimě nějaký starší článek vydoluju. Kanářice obecně jsou různé. . Je dobře,, že Roman připomíná mexické hýly, to jsou častí rodiče méně obvyklých kříženců, kteří by jinak světlo světa moc dlouho neužili. U mne se to podsazení pod kanářici nejednou povedlo, nepamatuji se s jistotou, možná to byla už vejce těsně před líhnutím a určitě to nebylo 5 nebo 6 mláďat v jednom hnízdě. Skoro jistě by asi odchov s míchanicí potvrdil i Michal Příza z Lošova u Svatého Kopečku, pokud se s ním znáte, zkuste se u něj zastavit jestli si na vás udělá čas, nikdo nebude zapírat co pozitivního se mu povedlo.

Dobrý den, s hýly jsem začal teprv tento podzim, takže svoje vlastní zkušenosti s odchovem zatím nemám. Zatím mi ale  dva úspěšní chovatelé sdělili, že je lze bez problémů odchovávat na moučných červech, a pokud jsou k tomu naučeni na vaječnou míchanici, o to líp. Ideální by bylo určitě smýkat, ale to je časově velmi náročné a má na to málokdo čas. Takže já jsem můj pár hýlů dal do společné voliérky s několika kanáry a ti je celkem rychle tu míchanici naučili brát. Kupodivu teď zase naopak kanáři berou jeřabiny, což odkoukali od hýlů, kteří je mají denně k dispozici. Určitě bude vhodné nabídnout hýlům v průběhu teplých měsíců mravenčí kukly i mšice, kterých bývá dost. Tam by asi bylo taky dobré poskytnout nějakého učitele, pokud to bude nutné. Asi hodně záleží ohledně krmení mladých na samici a harmonizaci páru. Bylo mi doporučeno, abych se během roku kolem hýlů pohyboval co nejvíc, případně i pouštěl kolem voliéry psa, aby při hnízdění byli dostatečně zvyklí na to, že se nic neděje, když se kolem někdo nebo něco pohybuje a eliminoval se tím jejich stres.
Kanářice nejsou zdaleka všechny ochotny krmit mláďata jiných druhů. Já osobně jsem měl jen jednu takovou (ta odchovala od vylíhnutí i čečetky), ale jiní měli zase větší štěstí. Možná by stálo za to zkusit použít jako chůvy hýly mexické, kteří nasedají klidně třikrát do roka, takže jsou často k dispozici a u mě vždy krmili jakékoliv mladé a to i bílé glostery s chocholkou, kteří jim byli podloženi místo vlastních vajec už lehce opeřeni.

Jen by mne zajímalo, jestli se někomu z Vás podařilo čerstvě vylíhnuté hýly podsadit pod kanářici, která by je krmila. Já jsem to zkoušel asi šestkrát, ale vždy bezúspěšně a to i když se hýli pod kanářicí vylíhly. Jestli kanářici neodradí to černé chmýří hýlů.
Jinak zatím mé zkušenosti jsou bohužel takové, že pokud nenaučíte hýly ještě před hnízděním brát červy, nebo jinou masitou potravu (malé šneky), neúspěch je zaručený. S vajíčkem se asi pravděpodobně taky nedá moc počítat. U mne ho nikdy nechtěli brát. Až teprve teď mám pár ptáků, kteří ho bez problému přijímají, tak doufám, že ho naučí brát do jara i ty ostatní.
Pokud se někomu z Vás podařilo odchovat hýly jen na rostlinné potravě, podělte se o zkušenosti.

.

Aspoň stručně okomentuji popsané. Byť jde o neúspěch, v podstatě není důvod kvůli němu být smutný. Je třeba si z něj vzít ponaučení. Sám mnohdy přiznávám, že u mne podobně probíhá velká část hnízdění, obzvlášť třeba kříženců. kde ty komplikace lze  pochopitelně předem předpokládat a chovatelské schopnosti se projeví teprve procentem úspěšnosti takových pokusů. Rozhodnutí zkusit nenakrmené mládě podložit kanářici má opodstatnění. druhá věc je, že asi to nebyla taky ta „pravá” kanářice. Jestli nastartování páru proběhlo v důsledku podávání pavouků, si nejsem taky úplně jistý, možná ta časová shoda byla náhodná, sám bych se takovým náročným startům raději vyhnul a vyčkával s trpělivostí, protože vždycky je dobře mít v rezervě možnost nějakého zlepšení až to bude víc potřeba (v okamžiku po vylíhnutí, v době věku třeba 4-6 dnů, kdy samičku už to přestává bavit nebo se jí to zdá jednotvárné). Kontrolovat snůšku i vylíhnuté ptáky bych se nebál, je třeba na to i starý pár nějak trénovat, jde to. Samozřejmě, ta podložka v případě nějakých keramických květináčů ale i plastového hnízda je nutná, často ji třeba přilepuji, přišívám nití nebo přidrátovávám. To kvůli tomu, že jak vejce tak vylíhlé mládě v případě toho, že ji tam má, nevychladne, podložka zespodu izoluje, samička seshora zahřívá. Ale pokud je podložka keramická (květináč), pak zahřívání seshora asi nepostačí vyrovnat ten teplotní rozdíl. Ostatně i volné hnízdo postaví hýlové natolik lajdácky, že jim mohou vajíčka propadávat. To jsou v podstatě pak nedozírné škody hned na začátku. Na jistotu druhého hnízdění se moc u hýlů spoléhat nedá, spíš jen v případě neúspěšného prvního, tedy že to druhé je tzv. náhradní. Ze všech těch neúspěchů si chce dělat ponaučení a příště tomu předejít, času na přemýšlení jak, je skoro celý rok. Díky za poznatky.

 

spokojná samička

plná znáška

ešte zopár fotiek na oživenie textu. aj keď sa to skončilo neúspechom, prezeranie fotiek vždy zahreje 

Môj úspech - neúspech

Kedže sa mi hýľ obecný páčil už od mala , tak som sa rozhodol, že  chcem týchto vtákov v mojom chove mať. zaobstaral som si ich minulý rok cez zimu. Samec prezimoval vo vonkajšej voliérke  u mňa a samička (kedže bola kúpená od chovateľa, ktorý zimoval vtáky vnútri) som nechal u kamaráta, ktorý má voliéry aj v dome , takže som ju nemusel zbytočne vystavovať veľkým teplotným rozdielom.
pre moje stiesnené možnosti chovu( 22 chovných boxov pre kanáre a voliérka 1 x 1 x 2m) som mal len jednu možnosť, hýle dať na chovnú sezónu do chovného boxu o rozmere 70 x 35 x 30 cm. už na začiatku som tomu moc neveril a moje vízie boli tesne nad bodom mrazu a to práve preto, že všade som sa dočítal že hýle sa najlepšie odchovávajú v klietkach o rozmeroch cca 1,8 x 1,8 x 0,8 m a v klietkach akú som sa chystal použiť len v ojedinelých prípadoch. No skúsiť som to chcel resp. nič iné mi ani nezostalo.
Hýle som do klietky vložil koncom apríla a to tak, že najprv som vpustil samca a po týždni samicu. bolo mi tak poradené . že vraj samec si potrebuje urobiť teritórium.
od začiatku dostávali rôzne druhy trávových nezrelých semen, púpavu, halúzky obsypané voškami, kobylky, múčne červy jablko, varené vajíčko. celý máj sa na seba ani nepozreli a tak isto to pokračovalo aj v júni. na výber dostali dve hniezda. Jedno plastové(pre kanáre), ktoré som zavesil na mriežku klietky a druhé pletené z prútia a to som dal krížom cez klietku oproti plastovému. Ako hniezdny materiál dostali tenučké korienky borovice, korene pýru, mach, korieky z trávy, sisal, nastrihaný povraz, psie chlpy, vatu z topolu. V plastovom hniezde bola vložená plstená vložka do hniezd.
dva mesiace neprejavovali vôbec žiadnu aktivitu na párenie. známy mi poradil že mám skúsiť skrmovať pavúky. Tak som pozbieral všetkých v okolí domu dokonca aj u susedov a postupne skrmil. Neviem či to bolo tým, ale zrazu akoby ožili. samec nosil v zobáku materiál na stavbu hniezda, poskakoval, tancoval pred samičkou. ona si to ochotne zobrala a on ju v zápätí napáril. ale k stavbe hniezda nedošlo. takto to trvalo asi dva týždne až jedného dňa pozerám a samička sedí v hniezde , hrabe nohami a v zobáku drží steblo sisalu. Vtedy sa moje nádeje o čosi posunuli vyššie a začal som dúfať , že sa niečo podarí. na druhý deň samička zniesla prvé vajíčko a takto pokračovala a zniesla ich šesť. nasadla deň na to čo zniesla posledné. sedela pevne a podstivo, vôbec sa nenechala vyrušovať aj keď som kŕmil z hniezda nezoskočila. Dokonca sa nechala kŕmiť aj na hniezde múčnymi červami, ktoré som jej dával z pinzetou.
Po 12 dňoch som šiel skontrolovať hniezdo, bolo tam jedno mladé. pozrel som ostatné vajíčka ale tie neboli oplodnené. Tri som tam nechal aby mladý hýl mal nejakú oporu a ostatné som vyhodil.  hneď som vyrazil na zber pavúkov aby mala samička kŕmenie pre mladé. Pavúky pekne zožrala ale mladé stále nekŕmila. sledoval som skoro celý deň ale na mladého hýľa vždy len nahliadla a zasadla bez toho aby mu niečo dala. Moja začiatočnícka netrpezlivosť ma donútila mladé odobrať a vložiť pod kanáre, ktoré ho aj tak neprijali a mladý hýľ na druhý deň zomrel. Ďalšie hniezdo už moje hýle neurobili a tak som prišiel o môjho prvého  vyliahnutého hýľa.
Pre mňa je to úspech v tom, že sa mi podarilo v klietke pre kanáre dostať sa až po vyliahnutie mladého , no zároveň neúspech, pretože sa mi nepodarilo ho odchovať.