AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Very rare aberrant White Bullfinch in The New Forest

Zajímavé… sdílím:-)

Zajímavě popisuje původ miniaturních hýlů  v poslední nové Exotě Petr Podpěra. Ani náhodou nemám důvod mu nevěřit, píše o tom shodně už ve své knížce o zrnozobých pěvcích. Zvláštně mě připadá jen podobnost s případem, který jsem poznal já. Před lety jsme si nechávali posílat anglický časopis Cage&Aviary Birds. Mutační stehlíky tam v té době asi ještě snad ani neměli, nicméně chovatelé jsou to jiní než u nás. Hýlové tam patří mezi velmi ceněné ptáky. Jak to bývá u nich zvykem, ti severští (větší) obzvlášť. Jednou o jejich chovu nějaký tamější chovatel psal podrobněji, zmínil upřesnění, že tenhle konkrétní pár většího poddruhu získal od jistého nejmenovaného chovatele z Německa. Jako přídavek ještě s dodatkem, který mu sdělil zas ten německý zprostředkovatel, že tihle ptáci pocházejí z Čech.
Tak to žasnu, jaká jsme země nedozírných možností, hýly malé, velké, jaké si kdo vzpomene! Přijeďte si k nám!
Italové těm malým říkají ardénští, což je skutečně území někde na rozmezí Francie a Belgie. Sám jsem na ně také ve Zwolle narazil.
Nemám doma obvykle k dispozici žádného dostatečně zdatného pomocníka a tak mi obvykle k úspěšnějšímu fotografování schází ještě aspoň třetí ruka. Na obrázcích však ten rozdíl je, samice vlevo je standartní naše populace, i když spíše malinko robustnější, ten druhý je evidentně velmi drobný. Ti co k nám přilétají v zimě, jsou ze severu, a jsou o málo větší než populace, která u nás v létě hnízdí. Řekl bych však, že je asi běžné, že ta populace kterou rozmnožují naši chovatelé v zajetí, je možná s ohledem na okolnosti někde mezi tím, což je i případ té samice vlevo na obrázku. Naprosto nezaměnitelně a nepřehlédnutelně výrazně velké ptáky a to 1,1 jsem měl jednou možnost potkat na burze ve Straubingu, nebyli ani tak drazí, ovšem z mého pohledu to prostě zas tak přitažlivé nebylo. Prostě skutečně velikostní rozdíly jsou někdy dost výrazné.

Existuje takové pěkné počtení. Jmenuje se to „Doktorovo kanáři”.

http://www.edelmann.wz.cz/

 Abyste tomu přišli na chuť, klikněte si ve sloupci nabídky na odkaz „KANÁŘI” a následně téměř dole na článek: „Jak jsem potkal hýla”.
Čte se to velmi pěkně, přičemž mám na mysli nejen článek o hýlovi. Taková malá KNIHA O JIZERSKÝCH HORÁCH. Hm, vy ji možná neznáte. No taková zvláštní knížka neobvyklého formátu, mezi ostatní knihy v regále ji kvůli rozměrům dost těžko zařadíte. 350 stránek, které by se chtělo přečíst jedním dechem. Koupit se zřejmě nedá a do antikvariátu se takovéhle věci nenosí. Miloslav Nevrlý, 1981.
„Doktorovo kanáři” nejsou jen o kanárech. Ačkoliv všem kanárkářům, zkušeným a i těm začínajícím, co se pořád naivně dotazují, bych doporučil v klidu si většinu odpovědí na své dotazy i další moudra najít zrovna tady. Vůbec nevadí, že jsou to kanáři zpěvní! Skoro bych řekl, že právě naopak.
Vím o tom článku s hýlem už delší dobu, vlastně ty články vesměs byly už publikovány. V odkazech LINKS jsem tuhle objevil také odkaz na naši diskusi s mým jménem. Neznáme se osobně. Potěšilo mne to samozřejmě, hlavně ten přívlastek u toho odkazu. Doufám, že můj odkaz na „Doktorovo stránky”, stejně jako jeho na naši diskusi nebude přirovnáván k nedávnému brněnskému setkání našeho presidenta s tím sousedním ze Slovenska.

Můj příběh o hýlovi je jenom obrázkové leporelo, nic pro děti a až na to, že se tentokrát odehrál v neděli, to žádná romantika není. Skoro každý rok se opakuje a hlavní hrdina se vždy sám dostaví a nemíní se nechat odbýt.










obrázky se v důsledku nezájmu o prohlížení časem vytrácejí...

Môj úspech - neúspech

Kedže sa mi hýľ obecný páčil už od mala , tak som sa rozhodol, že  chcem týchto vtákov v mojom chove mať. zaobstaral som si ich minulý rok cez zimu. Samec prezimoval vo vonkajšej voliérke  u mňa a samička (kedže bola kúpená od chovateľa, ktorý zimoval vtáky vnútri) som nechal u kamaráta, ktorý má voliéry aj v dome , takže som ju nemusel zbytočne vystavovať veľkým teplotným rozdielom.
pre moje stiesnené možnosti chovu( 22 chovných boxov pre kanáre a voliérka 1 x 1 x 2m) som mal len jednu možnosť, hýle dať na chovnú sezónu do chovného boxu o rozmere 70 x 35 x 30 cm. už na začiatku som tomu moc neveril a moje vízie boli tesne nad bodom mrazu a to práve preto, že všade som sa dočítal že hýle sa najlepšie odchovávajú v klietkach o rozmeroch cca 1,8 x 1,8 x 0,8 m a v klietkach akú som sa chystal použiť len v ojedinelých prípadoch. No skúsiť som to chcel resp. nič iné mi ani nezostalo.
Hýle som do klietky vložil koncom apríla a to tak, že najprv som vpustil samca a po týždni samicu. bolo mi tak poradené . že vraj samec si potrebuje urobiť teritórium.
od začiatku dostávali rôzne druhy trávových nezrelých semen, púpavu, halúzky obsypané voškami, kobylky, múčne červy jablko, varené vajíčko. celý máj sa na seba ani nepozreli a tak isto to pokračovalo aj v júni. na výber dostali dve hniezda. Jedno plastové(pre kanáre), ktoré som zavesil na mriežku klietky a druhé pletené z prútia a to som dal krížom cez klietku oproti plastovému. Ako hniezdny materiál dostali tenučké korienky borovice, korene pýru, mach, korieky z trávy, sisal, nastrihaný povraz, psie chlpy, vatu z topolu. V plastovom hniezde bola vložená plstená vložka do hniezd.
dva mesiace neprejavovali vôbec žiadnu aktivitu na párenie. známy mi poradil že mám skúsiť skrmovať pavúky. Tak som pozbieral všetkých v okolí domu dokonca aj u susedov a postupne skrmil. Neviem či to bolo tým, ale zrazu akoby ožili. samec nosil v zobáku materiál na stavbu hniezda, poskakoval, tancoval pred samičkou. ona si to ochotne zobrala a on ju v zápätí napáril. ale k stavbe hniezda nedošlo. takto to trvalo asi dva týždne až jedného dňa pozerám a samička sedí v hniezde , hrabe nohami a v zobáku drží steblo sisalu. Vtedy sa moje nádeje o čosi posunuli vyššie a začal som dúfať , že sa niečo podarí. na druhý deň samička zniesla prvé vajíčko a takto pokračovala a zniesla ich šesť. nasadla deň na to čo zniesla posledné. sedela pevne a podstivo, vôbec sa nenechala vyrušovať aj keď som kŕmil z hniezda nezoskočila. Dokonca sa nechala kŕmiť aj na hniezde múčnymi červami, ktoré som jej dával z pinzetou.
Po 12 dňoch som šiel skontrolovať hniezdo, bolo tam jedno mladé. pozrel som ostatné vajíčka ale tie neboli oplodnené. Tri som tam nechal aby mladý hýl mal nejakú oporu a ostatné som vyhodil.  hneď som vyrazil na zber pavúkov aby mala samička kŕmenie pre mladé. Pavúky pekne zožrala ale mladé stále nekŕmila. sledoval som skoro celý deň ale na mladého hýľa vždy len nahliadla a zasadla bez toho aby mu niečo dala. Moja začiatočnícka netrpezlivosť ma donútila mladé odobrať a vložiť pod kanáre, ktoré ho aj tak neprijali a mladý hýľ na druhý deň zomrel. Ďalšie hniezdo už moje hýle neurobili a tak som prišiel o môjho prvého  vyliahnutého hýľa.
Pre mňa je to úspech v tom, že sa mi podarilo v klietke pre kanáre dostať sa až po vyliahnutie mladého , no zároveň neúspech, pretože sa mi nepodarilo ho odchovať.

plná znáška

 

.