AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Zdravím Tě Mojmíre,
neprahnu příliš po veřejném "pašákovi", ale zkusím reagovat... resp. ještě nebudu konkrétní. Především protože, byť nechci nikterak složitost zadání zlehčovat, soudím, že je poměrně triviální! Ale pozor! Záměrně počkám na případné pokusy ostatních... neboť v případě matky hnědooké dívky jsou možná dvě řešení, neboť jde o případ volné dědičnosti - kombinovatelnosti, což je možná ke škodě věci sděleno již v samotném zadání zmínkou o dominanci hnědé nad modrou ! :-)

Můj příklad:

Bílý sameček kanára měl červené rodiče. Pářením s červenou samičkou, která měla otce bílého a matku červenou...jsem získal červené potomky...
 Jaké mají genotypy všicni ptáci...a především ti bílí! :-)

Nápověda: Doplňuji...jsem získal červené potomky... ale mohu očekávat i bílé!

Ano, již včera ve mně zahlodalo svědomí zda jsem měl..
Ono budiž mi polehčující okolností, že když jsem viděl přes 40 shlédnutí a žádnou reakci, což je fenomén i jiných vláken...

Sice podrobné řešení ještě nezaznělo, ale i tak jsem asi již svým prvním příspěvkem opravdu rozkryl vše podstatné... a tak, pokud by někdo byl ochoten reagovat, neměl by být problém, zodpovědět třeba toto:

Mám červený pár kanárů. Samečka červeného po červených rodičích a samičku červenou též po červených rodičích. V prvním hnízdě jsem získal jedno jediné mládě -  samičku bílou! Je to možné? Jestliže ano, proč?  

Zvláštní radost nemám, že už je to rozluštěné, já sám bych vás klidně nechal trápit se delší dobu, ale můžete i tak nad tím dumat a zkoumat proč to tak je. A samozřejmě bych uvítal, kdyby to řešení zkusil předložit někdo jiný, než se stalo. Pro úplnost, kromě dvou možností genotypu matky mohlo narozené dítě  mít klidně i modré oči, což se nedá vyloučit u případných následujících sourozenců. Obdobně v případě příkladu s kanáry v té poslední generaci  může být potomstvo obou barev. (Červené i bílé.)


1. Mendelův zákon

Zákon o uniformitě F1 (1. filiální = první generace potomků) generace. Při vzájemném křížení 2 homozygotů vznikají potomci genotypově i fenotypově jednotní. Pokud jde o 2 různé homozygoty jsou potomci vždy heterozygotními hybridy.



Při křížení dvou homozygotů (dominantního - AA a recesivního - aa) vzniká jednotná generace potomků - heterozygotů se stejným genotypem (Aa) i fenotypem.

2. Mendelův zákon

Zákon o náhodné segregaci genů do gamet. Při křížení 2 heterozygotů může být potomkovi předána každá ze dvou alel (dominantní i recesivní) se stejnou pravděpodobností. Dochází tedy ke genotypovému a tím pádem i fenotypovému štěpení = segregaci. Pravděpodobnost pro potomka je tedy 25% (homozygotně dominantní jedinec) : 50% (heterozygot) : 25% (homozygotně recesivní jedinec). Tudíž genotypový štěpný poměr 1:2:1. Fenotypový štěpný poměr je 3:1, pokud je mezi alelami vztah kodominance, odpovídá fenotypový štěpný poměr štěpnému poměru genotypovému (tj. 1:2:1).



Obrázek představuje kombinační čtverec, znázorňující křížení dvou heterozygotů. Genotypový štěpný poměr je 1:2:1, fenotypový štěpný poměr je 3:1 při úplné dominanci nebo 1:2:1 při neúplné dominanci.

Tohle povídání týkající se prvních dvou zákonů (nebo i třetího, ten tu neuvádím) najdete všude běžně (i já jsem si to usnadnil a pouze jsem to zkopíroval), ovšem je třeba nezapomnět myslet normálně a nehledat vědu tam kde není, kromě uvedeného je v příkladu použito i páření homozygota s heterozygotem, přičemž v praxi pak homozygot může být dominantní nebo recesívní. Sesmolil jsem k tomu obrázek se dvěma tabulkami, teď už máte k dispozici vše, podle čeho se řídit při autosomální recesívní dědičnosti.



A ještě, z vděčnosti za snahu projevenou vámi počtem návštěv, doplním, co „naši ptačí genetici” ve svých (zpravidla bohužel také jen opsaných) textech opomíjejí, tyhle poslední tabulky graficky znázorňují tzv. zpětné křížení generace F1 na parentální (rodičovskou) generaci z prvního Mendelova zákona. To je ale dost logické, to snad vnímáte i bez mého komentáře. V zahraničí se pak tahle generace označuje znakem R1, což už je údaj, který v našich podmínkách svou cenu má, mě to alespoň nějakou chvíli trvalo než jsem se k přesné definici významu tohoto znaku dopídil.

Zdravím Vás,
řešení příkladu dle zadání jste zvládl a okomentoval obstojně!

Váš příklad s ptáky - hnědého samce štěpitelného na isabelu a isabelové samičky... Pokud by to měla být xxxxogie s příkladem modrookého muže a hnědooké dívky... tak jste nezvolil vhodně, neboť nejde o autosomální dědičnost, ale situaci - mutace s vázbou na pohlaví!
Věcně jste i svůj příklad celkem zvládl, ale již k zmíněné pohlavní vázanosti by bylo vhodné výčet získaného potomstva raději přesněji specifikovat! Takže s do.....ním:

1,0 hnědý/isabel  X 0,1 isabel

F1 -  samci  hnědí/isabel a  isabel
       samice hnědé a isabel


Ono konkrétně u melaninů víme, že černá je interakcí hnědé a achátové vlohy, přičemž hnědí ptáci "postrádají"(odborníci prominou ten výraz!) vlohu achátovou, achátoví ptáci "postrádají" hnědou, no a isabel obě-achát i hnědou. A k tomu všemu ještě ta vazba na pohlaví....
Zkusím tedy pro příklad výše i schéma pro názornost.

1,0 hnědý/isabel   X=H č ; X=h č

0,1 isabel X=h č ; Y= - -

             X=H č                     X=h č
X=h č   X=H č ; X=h č   X=h č ; X=h č
Y= - -   X=H č ; Y= - -   X=h č ; Y= --

Je to zbytečné, ale asi jako moderátor jen potvrdím, řešení těch očí je v pořádku až po ty čečetky. Ale já jsem v úvodu upozorňoval, že samotné Mendlovy zákony ač stály na počátku základů genetiky, nejsou vším a v chovu kanárů i barevných mutací je potřeba řešit případ od případu konkrétně podle rodičů. Co se pak týká papoušků jsem z toho sám úplně vedle, ale myslím si, že pokud co nevíte, není zas až tak důvod z toho mít mindráky, málokdo je schopen obsáhnout genetiku kompletně, dnes je to velmi obsáhlý obor a vlastně rozdělený podle oblastí třeba na zdravotnictví, plemenitbu hospodářkých zvířat, šlechtitelsví hospodářských plodin apod.
Radši už tam i tu chybnou pasáž ponechte, když je následně okomentovaná, protože pak by bylo na místě smazat i ten komentář.

  áno, rozumieme si. Je to jasné. Vďaka