AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Takovou fotografii, jakou jsem dnes vložil do vlákna o křížencích u nás asi nikdo neudělá, nicméně dobře je vědět jak na to aby to bylo aspoň trochu k něčemu. Už to tu v té staré diskusi bylo, ale asi to je a bude pořád aktuální. Vložím sem následovně 3 obrázky vzaté z podobného tématu z italského fóra, komentář přidám ještě potom.








Sám mám do jisté míry podobnou bedýnku, ovšem strop nemám průhledný, ptáka nasvěcuji alespoň dvěma bílými žárovkami ze strany fotoaparátu. Záleží na druhu, některý sedí jak pecka a je rád, že tam má to bidlo připravené. Jiného tam prakticky nedostanete a třeba po hodině začne při Vašem příchodu opět lítat do stropu a pak střídavě odpočívat někde v rohu. O to hůř, když chcete nafotit pár nebo celou kolekci. Ovšem s kanáry to jakžtakž jde.
Moje bedýnka je zřejmě podstatně delší, ačkoliv ve skutečnosti je to v baráku krám, který většinou jen překáží, tak se musí zvolit nějaký kompromis. Petr Podpěra, kterému jsem tohle know-how ukradl při focení našich kříženců kdysi na klubové výstavě v Prostějově to měl vyřešené nějakou skládací konstrukcí z kovových tyčí, následně potom celý kvádr potažený a pozapínaný do nějaké tmavé látky. To kradení si tak moc nezabírám, dostal honorář za posuzování a na zapůjčení ptáků k focení s odstupem doby nenahlížím už taky jen tak s naivní dobrosrdečností. Mimochodem, když jsem jej vzpomněl, vlastně určitě mu patří nějaké prvenství u nás co se týče fotografování ptáků v zajetí. Jistě i on to někde „obšlehnul” a pak už jde především hlavně o to, dostat se k zajímavým exponátům. Že dnes je doba už výrazně jiná, svědčí i jeho zmínka v nedávném článku ve Fauně o kanárech, kde se odvolává na obrázky kanárů Phaeo v článku př. Vojníka o genetice v nové Exotě. U článku asi není detailní odkaz na zdroj obrázků, a asi málokdo tuší, že většinu podobných textů o kanárech v nové Exotě dnes tvoří mišmaš z více dílen, autora textu a autora obrázků. Co si redakce vytvoří a kde to vezme, už nemusí nikoho zajímat. Prozradím, že fotografie kanárů jsou zpravidla dílem R. Veselého. Samozřejmě, ani mým ani vaším fotoaparátem se mu nevyrovnáte, pořádný fotoaparát stojí desetinásobky toho mého a v daném případě to je asi zapotřebí. Posoudit můžete i zde. To není reklama, to jsou ukázky fotografií, jak si je představuji a jak bych chtěl, abyste se je snažili dělat i vy, ostatní. http://www.lizardcanary.com/fotogalerie/
K technice fotografování. Při mém způsobu nasvětlování ptáka ze strany objektivu se mi na pozadí pochopitelně objevuje stín. Je několik řešení co s tím. Pokud namísto barevné papírové rovné plochy která tvoří pozadí použijete třeba uměle vytvořenou nějakou rohož ze stvolů trávy či něco podobného, stín se v tom ztratí, nebo nebude tak ostrý. Může to být i textilní látka s hrubším vzorem. Ovšem zpravidla to bude na úkor kvality obrysu exponátu. Vůbec tenhle problém asi nenastane v případě fotobedny s průhledným stropem, jako je na zdejších obrázcích. Zas se obávám, že uklidňování ptáka bude trochu obtížnější. Další možnost je, což se obvykle snažím ale je to ten už zmíněný problém velikosti zařízení - bedýnky, dát ptáka co nejblíže k fotoaparátu a mezeru mezi ptákem a zadní stěnou mít co největší, stín na zadní stěně se prakticky rozostří nebo pokud je pod ptákem, je až podstatně níže a lze jej na konečném obrázku odříznout. V krajním případě není ovšem nic špatného ani na fotografii, kde je za ptákem (respektive pod ním) i ten stín, o to větší pak je vlastně jistota, že není jen namalovaný.
Nezanedbatelné věci ovšem jsou nejen čisté bidélko bez trusu, ale i pozadí, čistý a upravený pták bez vad, (peří, nohy, zobák, kroužek - tady není místo k vyjmenovávání všech možných nedostatků)

Sice se nerad opakuji, ale asi je nejsnadnější, když sem text z vedlejšího vlákna a příspěvku o fotografii strakatého křížence mexičana prostě zkopíruji, než abych na něj odkazoval. Snad Vám to celé bude k něčemu dobré a už se těším na fotky.
Při nastavení fotoaparátu do polohy automatického samozaostřování, označené často nějakým srdíčkem, vycházejí bez zvláštního přičinění zpravidla obrázky poměrně kvalitní. Nevýhodou toho je, že obrázek má velký formát, říkám-li to správně, možná ne. Prostě to množství KB, spíše MB. Obvykle to v závislosti na okolnostech i typu fotoaparátu bývá běžně 2 - 3 MB. Najedete-li kurzorem na náhled obrázku, zpravidla vám vyskočí štítek zobrazující typ obrázku, datum zhotovení obrázku, typ fotopřístroje i tahle velikost obrázku v KB nebo MB. Takový obrázek vedle toho pozitivního, tedy že kvalitou vyhoví naprosté většině běžných požadavků, má i nevýhody. Nejde s ním tak úplně vše manipulovat, všude jej vložit. Zde v této diskusi jsme omezeni velikostí vkládaného souboru do 256 KB, (obrázek je považován za rovněž za typ souboru). Proto otevřený obrázek v počítači upravuji, nejdříve jej kurzorem a myší oříznu, potom v menu v řádku nahoře kliknu na „úpravy” a nechám odříznout, následně pak můžu kliknout ještě v tomtéž menu na „obrázek” a v následné nabídce kliknu na „rozměry”, které změním nejspíš procentuelně. Neberte to vysloveně za odbornou přednášku, jen drobné poučení . Ty nezmenšené obrázky se Vám taky nevejdou obyčejně do e-mailové pošty, nebo se stěhují velmi zpomaleně, i při používání Skype je rozdíl taky patrný. Přitom pro běžnou potřebu prohlížení jako např. v naší a podobných diskusích těch 100 - 200KB pro obrázek je pro lidské oko naprosto dostačující.



Tuhle fotografii jsem dělal přesně před pěti lety a  z dodatečně doplněného textu je celkem zřejmé, že se někomu líbila. Bez ohledu na fotoaparát v hodnotě cca 1.500 Kč, který jsem si tehdy jen půjčoval.

Marku díky moc za výrazné doplnění tématu. Já jsem myslel, že to snad ani nebudeme rozebírat. To jsou věci, které se u nás zatím nekupují v obchodě, záleží zpravidla na zručnosti toho, kdo to chce používat, jak si to tedy vyrobí. Rozhodně je zapotřebí mít víc stojánků s bidélky (v mém případě mají trochu robustnější základnu, nesmí to padat ani cestovat když na to ptáci sedají), aby bylo možné je při znečistění neprodleně vyměnit, zatímco po vpuštění ptáků než si uvyknou, je zbytečné dát jim rovnou čisté aby ho podělali. Totéž se týká paíru, který používám na zadní stěnu, ten jsou taky schopni zamazat, takže před samotným focením zase, dát naprosto čistý. I to, co si myslíte, že je vidět málo, bude na fotce vidět hodně.

Já vím Marku, jenže Petr Podpěra to má po celý život jako druhé zaměstnání, pokud se tu objeví na diskusi Radek Veselý, zkus se jej zeptat, co ho všechny ty srandy na focení stály a jestli už to je konečné anebo se chystá utrácet dál. Nebo nakonec i Tvoje přítelkyně. Já se snažím dokázat, že i s foťákem za cca 1. 500,- jak jsem to uvedl už výše se dá leccos udělat, za co se člověk nemusí stydět. Musí se to dohnat snahou, pílí a uměním.

celkom dobry navod na zhotovenie fotoboxu

pokracovanie

Pokud je toho na vás příliš nebo nějak jinak se vám to jeví složité je další možnost.
Vždycky se najde někdo, kdo vymyslí, co se ještě nevyrábí a jak by z toho šlo korunu dostat. Já nenechám dopustit na „zlatý český ručičky” a tohle považuju za skutečné ptákoviny. No v Itálii je všechno jinak.

Takže si můžete prohlédnout novinku, kterou si můžete asi nechat poslat až domů, nedohledal jsem za kolik, protože registrovat se všude nemíním.


www.gabbiainvisibile.it

Cardellino Subulata Lutino.mov