AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Moje sezóna začala už také. Dost netradičně. Intenzívní prevencí proti případnému výskytu čmelíků. Poslední roky mne navštěvují pravidelně, nemusím asi zdůzrazňovat, že je to návštěva dost nepříjemná. Bohužel, běžná hygiena není dostatečné protiopatření. Navíc, když u sousedů je takový divný chov slepic. Zatím jsem se s nimi vždy vypořádal 1% arpalitem ve spreji, to opravdu uhynou před očima. Ale to je velmi nepříjemná práce, navíc řešíte jen lokální stanoviště, tedy hnízdo, jinde se jich nenakupí tak, aby jste měli šanci si jich všimnout. V období, kdy jsou venkovní teploty dost vysoké, je třeba už být obezřetný. Příkladně vloni, jsem při takové zevrubné večerní kontrole zvenčí voliér zaregistroval, že samička hýla nemíní už na noc zasednout na svá šestidení mláďata. Ale chybil jsem, že jsem to neprověřil. Za tu noc vychladla a jistě k jejich vyčerpání přispěla i kolonie čmelíků, kterou jsem v hnízdě objevil až ráno. Za takových horkých dnů se mi občas stane, že nějakého přistihnu také na svém obličeji, svědivý pocit na konkrétním místě. Ve dveřích propojujících voliéry mám takové krátké závěsy z textilní síťoviny, aby mi ptáci při mém procházení nežádoucně nepřelétali do jiného oddělení. Právě asi z těchto závěsů je nechtěně sbírám. Ty, kteří ulpí jen na oblečení a ne na zpoceném obličeji nevnímám a pravděpodobně je jen dál roznáším po celém svém areálu. Ty na obličeji lze identifikovat pomocí dobrého zrcátka a silné led-baterky. Jsou tmavé, hnědé barvy, nemusí být zrovna nasáklí krví. Ostatně, někdy mne podobně trápí a lekají také obyčejní roztoči, kteří se v popsaných, pro ně vlastně stejně příznivých podmínkách také množí bez zábran. Ti jsou však světlí, žlutošedí. Ovšem že je na zpoceném obličeji jen tak poznáte, podle toho jak lezou a rozeznáte od čmelíka, zapomeňte. Ti roztoči jsou prakticky jaksi neškodní, shlukují se většinou na chladných místech, na okrajích kameninových misek s vodou apod. Ptákům asi vysloveně neubližují (rozhodně nesají krev), ale lze vypozorovat, že ptáci je v oblibě nemají a vyhýbají se jim.
Protože jsem naznal, že dosavadní způsoby praxe mého boje se čmelíky jsou jaksi nedostatečné, prostudoval jsem přes zimu co se dalo. Byl jsem si jist, že v dnešní době velkochovů drůbeže není možné aby tam byli uchráněni podobných negativních zkušeností a při telefonickém dotazu v blízké drůbežárně produkující tisíce vajec denně jsem o tom byl také z jejich strany ujištěn. Ve skutečnosti většina problémů podobných firem je popsána také na internetových stránkách firmy Iframix, které jsem už měl prostudovány také. Pokud jsem však na internetu hledal nabídku potřebných produktů proti čmelíkům, nacházel jsem opravdu jen velká balení - zřejmě s orientací pro praxi podobných zmíněných velkochovů. Nakonec, po kontaktu s pracovníkem zmíněné firmy jsme se bez problémů domluvili a získal jsem, co jsem potřeboval. Případným potřebným zájemcům nabízím sdělení podrobností, eventuelně i na stránkách jejichž odkaz najdete v závěru příspěvku najdete i jméno a adresu kontaktního pracovníka, p. ing. Dohnala.
Je třeba si uvědomit, že s čmelíkem se můžeme setkat buďto v konkrétním boji při jeho výskytu v inkriminovaných místech anebo proti němu můžeme bojovat nějakou prevencí. Především technologie obou způsobů boje nebo obrany je pak odlišná.

Jen stručně uvedu výčet a charakteristiku možných prostředků užívaných proti čmelíkům.
Biokil - vůbec netuším, na iFauně opakovaně v diskusích doporučován jako maloobchodní balení, nejsem schopen v místních drogeriích jej sehnat.
Arpalit sprey 1% - funkční, snad na první zdání poněkud vysoká cena, ovšem v okamžiku jakéhosi vystřízlivění a uvědomění si opravdovosti skutečného nebezpečí se tenhle pohled stane zanedbatelným.
Čmelíkostop - Rebel - myslím, že je jen málo účinný.
Ořešákové listí - časově neharmonuje moc s výskytem čmelíka, nevím, zda by se dalo použít případně loňské sušené, v každém případě se to tím komplikuje, navíc účinek nevím, vkládat listy přímo do hnízda nebo pod hnízdo nevidím taky úplně bez problémů, tím spíš, když jistota účinku je do jisté míry jen že jedna paní povídala.
Petrolej - používala ho tradičně na slepicích už moje máma a osobně jsem měl tu čest jí u toho asistovat, v té době už taky začínaly nějaký DDT a podobný svinstva. Ten petrolej nevím, jak by ptáci akceptovali.
Neostomosan - doporučí Vám zřejmě standartně asi nejbližší dostupný veterinář, nevím nakolik je opravdu účinný, je třeba vnímat, že jde o chemii, insekticid, časem si na něj paraziti mohou vypěstovat rezistenci a účinek se zmenší.
Cydectin (nebo jeho odvozeniny - Ivomec, Ivermectin a další) Asi nejvhodnější aplikace je kontaktně na tepnu na krku, po vstřebání nějakou dobu zůstává v krvi a v této podobě by měl čmelíky odradit. Lze podávat případně i v pití po předchozím rozpuštění v alkoholu.
S 76 - Domnívám se, že tento lék, o němž před časem psal M. Buranský v souvislosti s chovem A.G., by při stejném použití jako zmiňuji u Cydectinu celý problém vyřešil spolehlivě. U nás však není registrovaný a je prakticky nedostupný.
ACARIFLASH - výrobek firmy Iframix. Jde o směs aromatických extraktů a substancí podávanou ve vodě. Působí jako repelent.
ACARITEC - výrobek firmy Iframix. Jde o velmi jemný křemičitý prášek, který se nanáší na povrch všeho zařízení a technologií ať už v podobě prášku nebo lépe v podobě vodního roztoku. Mechanicky naprosto znemožňuje čmelíkům jakýkoliv pohyb a další existenci. Roztok lze vedle rozprašování nanášet i štětkou. Sám si od něj slibuji maximum, jeho emulzí mám v plánu v krátkém termínu před líhnutím mláďat pokrýt ať postřikem či jen nátěrem štetcem všechny plochy nebo i jen pletivo, kde jsou zavěšena hnízda tak, aby prostě všechny přístupové cesty byly ošetřeny a čmelíci k hnízdům nenašli normální cestu. Naštěstí jen lezou, nelétají.
M-MITE - výrobek firmy Iframix. Opět jemný křemičitý prášek. Rozprašuje se všude na podlahy v prostředí výskytu. Funguje podobně jako předchozí. Lze údajně přidávat do popelišť slepicím, přímý kontakt by neměl být škodlivý. Zkoušel jsem jej (u ptáků s neoplozenou snůškou)  rozprášit lehce do hnízd pod vejce. V takovém prostředí je asi jistota, že čmelíci nebudou. Ovšem moje statistické pokusy nemohu praktikovat řádově v desítkách případů. Nepotřebuji zjistit, že se jedná o nevyhovující metodu. Chci současně také něco odchovat a ptákům neublížit. Ne všichni ptáci to absolvovali bez problémů, někteří evidentně na snůšku nasedali znovu s nedůvěrou a podezřením. Vnímám to do jisté míry jako možné riziko a pokud tak to moc nepehánět. Sám jsem do prášku lehce ponořil suchý štětec, lehce ještě oklepal a potom do hnízda pod vejce jsem brnknutím na vlasy štěce lehce část prášku rozprášil.

Je asi pochopitelné, kdy jde o přímé ničení vyskytu čmelíků a kdy o prevenci. Při postižení hnízda kolonií těchto ektoparazitů asi nemá cenu dávat ptákům pít repelenty ani kapat na tepnu Cydectin, stejně jako není prakticky dost dobře možné je natírat nebo stříkat přípravkem ACARITEC nebo sypat na ně prášek M-Mite.
Prevence může mít několik podob a vlastně všechny vyjmenované prostředky lze k tomuto účelu použít. Tím, že použijeme kombinaci několika způsobů se ostatně naděje na vítězství podstatně zvyšuje. Nelze bohužel dost dobře zjistit, která z látek má největší zásluhu na případném vítězství. Pokud vůbec nezjistíme výskyt alespoň malého množství jedinců čmelíka, nebude vlastně asi ani možné konstatovat, zda se nějaký boj vůbec odehrál. Je sice pravděpodobné, že přece jen něco nepřítele odradilo a z bojiště ustoupil, ale nelze vyloučit a asi ani prokázat, že se vůbec nedostavil. Ať tak či tak, takové praxe je na místě zaznamenávat a jejich účinnost sledovat.
Vím, že je to z mé strany zase velmi neobvyklý příspěvek, asi ne každího bude zajímat. Také v případech, kdy chováte doma čtyry nebo šest párů kanárů, nebudete muset vědět všechno, co je napsané zde a vypořádáte se s tím nějak po svém. Ovšem v případech podobných mému, kdy ve vašich zařízeních v letním období hnízdí kolem třiceti nebo i více párů drobných pěvců, je dobře vědět, kde jsou tyhle informace k dispozici.

P.S.: Pokud se s nimi setkáte, tedy v případě postižení, protože rozhodně nejdou jen náhodou kolem, vnímejte je jako všudypřítomné. To znamená, že pokud jste je našli v hnízdě ve voliéře na konci zahrady, nedělejte si iluzi, že doma ve sklepě u kanárů naštěstí zatím nejsou.

Pro potřebu dalších podrobnějších informací doporučuji k nahlédnutí nebo prostudování následující stránky.

http://www.iframix.cz/index.php?action=10101&id_menu=20&reset_paging=1&

Text podrobně představující na pěti stránkách vše, co se čmelíka týká i s obrázky, bohužel na uvedené adrese už není k dispozici, najdete jej zde:
http://docplayer.cz/4154142-130-0-43-eur-0-29-eur-0-14-eur.html

Je tu ovšem jen k prohlédnutí nebo přečtení on-line, vytisknutí celého pdf souboru nebo stažení běžně možné není.

No vida, nezůstane to bez odpovědi.

Já k tomu Scattu mám z minulosti nějakou nedůvěru, proto jsem jej vůbec nezmínil. Kdysi mi nějaký veterinář přípravek stejného názvu doporučil nevím už přesně na co ale pro léčbu kardinála červeného, v tehdejší době jejich cena a dostupnost byly trochu jiné než dnes. Poté mi jiný veterinář opět doporučil tento přípravek raději nepoužívat, že může být příliš nebezpečný. Nevím, asi šlo spíše jen o shodu a stejný název jiného preparátu než je dnešní SCATT, nicméně vzpomínka mi zůstává a nějak ji nejde vymazat.

jednoznacne si myslim ze naftalin je naj, staci ho napchat vsade kde sa k nemu nedostanu vtaky a aby ho bolo citit a  je po problemoch, moj otec a dedo mali take vseliake nadobky od vselicoho docoho navrtali dierky napchali naftalinom a tieto krabycky a nadobky boly vsade

Děkuji za Vaše aktivity. Těší mne to o to víc, že reagujete skoro neprodleně navzdory tomu, že jsem tu dlouho nechával diskusi skoro mrtvou.
Asi jsem to sám nevzal z nejjednoduššího konce. Nevím, proč jsem se nepídil po tom Biokillu, někdy prostě je takové zatmění rozumu. U nás jej v drogeriích nemají, stejně jako i ten MILIT, který jsem tu kdysi zmiňoval na čištění klecí, u nás prostě nemají. Ale ten jsem si na internetu sehnal.
Ale asi to ani tak ty informace a získané zkušenosti a praxe neuškodí, ten BIOKILL si taky ještě pro jistotu určitě opatřím.
Naftalen (naftalín) jsem na internetu taky našel, nějak by se asi měl dát sehnat, ze svého dětství si na něj doma ve skříních také pamatuji. Moli tam sice přesto byli dál, ale aspoň to smrdělo a to byla známka, že se proti tomu něco dělá.

Pro Technika: My spolu máme pořád nějaká nedorozumění ale to není ve zlém. Právě proto je tu příležitost k vzájemnému diskutování a vysvětlení. Vrátím se ještě ke kanárům Portugalským harlekýnům. Ne každé nové plemeno ať uznané či neuznané musí být zrovna novou mutací stejně jako každá nová mutace také není novým plemenem. Portugalský harlekýn je typický kříženec a jak jej udržovat v líbivosti odpovídající standartu, to je na jeho chovu to nejpřitažlivější a je to odvislé na chovatelových znalostech křížení a vzájemné genetiky různých kanářích artefaktů. (V daném případě, chocholka, kresba, velikost, barvy, postava apod.)

Podobně fatálním nedorozuměním bylo použití uvedených desinfekčních prostředků proti čmelíkům. Virkon, Savo, a asi i Biocid, které ničí vegetativní mikroorganismy (bakterie, viry, plísně, houby a jejich zárodky). Zatímco Biokil je typický insekticid ničící tzv. ektoparazity. To jest blechy, klíšťata, vši a tedy i čmelíky, žíjící na organismech vně (ve vlasech, v srsti, na pokožce). Byť se v obou případech jedná zpravidla o chemické přípravky, jejich účinnost je orientována různě. Působení přípravků jako Cydectin, (Ivomec apod.,), S 76 nebo SCATT jsou v tomto případě taky jakési chemie ale zas už vyšší generace, působí na změnu nervové soustavy škůdců. Proto nejsou v prodeji běžně a veterinář je v jejich předepisování obvykle obezřetný, skoupý a opatrný.

Marku já osobně sám za sebe děkuji za velmi cenné informace o kanárech, byť jsou vcelku logické, člověk je vždy rád, když mu někdo tu normální logickou úvahu nebo vlastní představu potvrdí. Náš Standart postavových kanárů je velmi skoupý a stručný na informace, to co píšeš ty Portugalském harlekýnovi je pro chovatele velmi důležité, poděkovat by Ti asi měl především kdo je chová. Vše, co jsem u nich uvedl se totiž podle nějakých pravidel dědí a lze tedy výsledky předpokládat. Strakatost ale žádná pravidla dědičnosti nemá, kdyby to nebylo pravda, už by tu i London Fancy byli. Oni jsou ale je to podobně, povede se jeden ze stovek a stejně to zase dál potomkům nepředá.... Pořád platí, že tu nechci příliš rozebírat kanáry, v tomto případě to beru jako výjimku protože tohle jsou přece jen trochu kuriozity a výjimečné zajímavosti nad běžný rámec, má to souvislost i s kříženci.
Ty léky co vzpomínáš v souvislosti s M. Buranským jsou určitě S 76 a i dalšími chovateli zmíněný SCATT. S 76 jak jsem napsal u nás ani v okolních zemích není dostupný, u nás není registrovaný. Asi je možnost jej koupit někde v Americe nebo tak, ale ne každý asi tu možnost budete mít, myslím že s tím co doma máme se vystačit dá.

Pekný deň
Ja p. Brazdil nemám pocit, že by sme mali medzi sebou nejaké nedorozumenia, len sa pýtam a Vy mi odpovedáte, či už pozitívne alebo negatívne, ale ja to beriem, ako rady od skúseného chovateľa.
 K prípravkom VIRKON S, SAVO, BIOCID...len toľko, že sú určené na dezinfekciu chovných zariadení (čiže ako prevencia), čo by malo byť základom chovu a mne myslím pomohli v tom, že čmeliky ostali len v jednom osem boxe a z toho len v dvoch klietkach. Na likvidáciu už narodenej pliagy je samozrejme vysoko účinný BIOKILL.
Technik

Dobrý večer
 Máte pravdu "ste riadny detailista", mne pomohla aj tá dezinfekcia a na desinsekciu som použil BIOKILL...
troška si ma vychutnávate...no čo už , musím len počúvať vzácne rady...
s pozdravom Technik