AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

.

Marku,

samozřejmě nic ve zlém. Od jisté doby jsem si uvědomil, že už jsem nějak ve věku, kdy se mě nechce donekonečna opakovat a vysvětlovat technologii jakou používám ve svém chovu. Není to žádné tajemství ale když vidím, že stejně jako vysvětluji genetiku a pořád naprostá většina nechce pochopit co znamená homozygot a co heterozygot a přitom je to jednoznačné a snadné stejně jako i důležité a srovnal bych to s matematikou, že 1 + 1 = 2, zatímco 1 x 1 = 1. A připadám si pořád jak mezi primitivy. Proto nemám náladu odpovídat ani radit jak se co má dělat a jak se co pozná, každý se musí trochu starat.
Takže výjimečně obecná rada nebo postup při odchovu.
Všechny ptáky začnu na jaře postupně krmit naklíčeným zrním a suché postupně nechám, jen v krajním případě při mladých, když si už nevím rady abych rodičům udělal nějakou změnu tak dám třeba nějaký míchaný zob, ale nemíním  Deli Nature, buďto smíchám niger, salát, čekanku, perilu a podobné laskominy nebo tohle vše taky dávám klíčit jako směs a přidávám do toho potom nějakou vaječnou směs (promíchám), rozmačkaný semenec na zvláštní misce, bílou perilu, to si vezmou nebo nepohrdnou nikdy všichni ptáci za všech okolností. Jinak ale v případě čížků si to neumím představit bez živého krmení, pokud možno mšice, octomilky, drobní mouční červi, mravenčí kukly. Kašlu na to jestli staví hnízdo, sedí na vejcích nebo krmí mladé, z toho klíčeného jim špatně nebude ani v době mezi jednotlivými hnízděními, ostatně se to učí žrát mladí z prvního hnízda. Prostě stravovací režim je neměnný během celého léta. Termíny líhnutí si pochopitelně přesně hlídám a protože v případě čížků mě to vychází na 13. den ráno, mají v tom okamžiku líhnutí v nabídce to, co potřebují, tedy mšice, nebo mravenčí kukly. (Ty mohou být i z mrazničky z loňského roku) V následujících dnech náročnost rodičů už není tak vysoká, zlomové období pokud se týká rizika úhynu a opuštění mladých je kolem 5. dne. Později už budou krmit i když sám budu v přísunu dobrot třeba liknavější. Platí, že možnost být u ptáků co nejčastěji a krmení doplňovat podle toho jak vidím potřebu je určitě velká výhoda. Kontrolu líhnutí je třeba nepodceňovat, samozřejmě s citem, je lepší když se podaří přistihnout samičku, že sama seskočí se nazobat. Ale nechávat celý proces, že příroda si poradí, to je neprozřetelnost. Nejednou třeba musím odstranit prázdnou polovinu skořápky navléknutou na dalším, ještě nevylíhlém vejci. Bez lidské pomoci by to možná rodiče ani to další mládě nemuseli zvládnout a podobných situací kdy se něco komplikuje pochopitelně může nastat mnohem víc. Jistota, že něco bude fungovat podle napsaného scénáře není stejně nikdy stoprocentní.
Dodatečně doplňuji:
Ještě jsem opomenul zelené krmení, to je samozřejmostí. Ptáci mají k dispozici kytku čerstvého ptačince v kelímku, (raději když má semínka), jinak nyní třeba zelenou řepku, pampeliška se už téměř nevyskytuje a většinou není dost dobře možné to stihnout časově sladit. tedy hnízdění v zajetí a dostatek odkvetlých pampelišek. Ovšem na určitých lokalitách ji lze sporadicky nacházet a ptákům přilepšovat. Z dalších bylin aktuálně šťovík, trsy s latami lipnice, později bér nebo podle vlastních zkušeností nebo praxe. Třeba se mě o tom v zimě podaří napsat víc a doprovodit to i obrázky, ty už tu mám ale časově to teď nejde.

no neviem ci to bude akoze stiesnenymi podmienkami , vtaky pochadzaju z talianskych chov kde su drzany aj v mensich klietkach, tie perle a serepeticky okolo toho no co nespravyme pre nase zveri, keby bol recept ze stava z agatoveho dreva verim tomu ze kopa z nas by ju zacalo zmykat , no v  mojom pripade z trpezlyvostou problem nemam u mna je uz fenomenalny uspech ked postavia hniezdo, ktokolvek cokolvek
ja som len ci sa stym niekto uy nahodov nestretol je to dost divne ze cize vobec 2 x zahnieydia

Marku, kdyby to byly samičky chycené z přírody, asi by takový problém vůbec nenastal. Nerad to říkám, protožejsme odkázáni chovat jen domestikovanou populaci, na odchyt je třeba zapomenout. Ovšem zároveň se zdá, že je třeba zapomenout na bezproblémovost odchovu. Nakonec čím víc to budeme podporovat ještě miniaturními klecemi a všema možnýma serepatičkama jako je perle morbide a já nevímco ještě, tím spíš je potřeba počítat s podobnými komplikacemi.
Jak to vyřešit? Moje odpověď je - být skromný. Pokud se Vám něco rýsuje jako začátek fenomenálního úspěchu (oplozená snůška, vylíhlá mláďata apod.), není důvod nadskakovat od radosti. Naopak dělat maximum co umím a jen skromně doufat, že třeba polovina nebo čtvrtina z toho, co už se zdálo, že by mohlo dopadnout, aby vyšlo skutečně a doopravdy. Chce to silné nervy a jak říkám, trpělivost. Sám se s tím vyrovnávám taky jen s obtížemi.

neviem ci sa to uz niekomu stalo ale bude to asi tym pocasim, jeden par cizkov pekne postavil hniezdo samica zniesla vajicka a 4 dni pred liahnutim zacala stavat nove hniezdo ale aj vysedela a krmila mlade, po nakruzkovani som ich ale podlozil pod kanare kde sa im dari ale samica zacala nosit do obydvoch hniezd, stare hniezdo som odobral a samica prestala uplne z hniezdnov aktivitov, druhy par samica postavila hniezdo a po zneseni 3 vajicka zacala do hniezda znova nosit, vymenil som vajicka za podklady a samica na povodnom hniezde spravila dalsie hniezdo cim zanosila hniezdo povodne
cizky mam umiestnene v klietkach 80 x 40 x 40, v kazdej klietke mam jedno hniezdo vonkajsie a jedno vnutorne, krmim zmesov delli natur dive semena do ktoreho miesam japonske a cervene proso, niger, lesknicu, perilu, repku, ostropec, vajecnu miesanku pouzivam mix suchu, vlhku, pre hmyzozrave a granule c 15-19 + perle morbide, grit maju celorocne