Nedávno se mne tuhle při telefonickém rozhovoru i šéf nové Exoty opatrně zeptal, co čížci, zda to ještě existuje......
Ani náhodou nepochybujte. Existuje a o existenci nebo nezájem chovatelského světa z mé strany už dávno nemám žádné obavy. Tuhle jsem našel pdf odkaz z loňské výstavy FRINGILIA z italského Rimini. Potěšilo mne, že tyhle ptáky tu vystavuje už několik italských vystavovatelů. (Není to samozřejmě seznam všech držitelů, ne každý se hrne do vystavování - jako u nás). Mezi nimi i Rino Fattori (je rovněž z Rimini a před lety jsem o návštěvě u něj coby chovatele mutačních stehlíků psal v nové Exotě. V době zmíněné návštěvy jsem čížky už měl, určitě by to byl chovatel, kterému bych je rád přenechal - nicméně jsem si skoro jist, že v té době by mi nevěřil, že jde opravdu o novou mutaci a asi by mne považoval za podvodníka. Nedá se nic dělat. Jedním z prostředníků, který čížky ode mne získal a zajistil jejich rozšířenáí je Massimiliano Esposto, ten, ačkoliv udivuje celou Evropu nejen množstvím přátel na facebooku ale i nepředstavitelnou škálou druhů i množství všeho možného, co se chovat dá a může, na mne jako chovatel příliš dobrým dojmem nepůsobí.
Byl asi iniciátorem, že si v Itálii mutaci přejmenovali na „SILICE” (křemen) a kromě už shora uvedených zmínek o nevhodných nebo nepříliš šťastných presentacích žlutého čížka se můžete v katalogu sami přesvědčit, že dokázal vypěstovat už novinku v podobě „hnědého, dominantně žlutého čížka”. Zatím naštěstí je ten jeho pokus ojedinělý a doufám, že tomu tak i zůstane.
Těch možností využití čížka je opravdu více, pominu-li možnosti kříženců, v duchu doufám, že ten, kdo dokázal z mutace pastelového čížka vyšlechtit jaspisového kanára, musí být schopen i z dominantně žlutého čížka xxxxogickým postupem vypěstovat obdobu dominantně bílého kanára ve žlutém hábitu. To potom i s kanárkářským světem zacloumá a dotyčnému, který se o to zaslouží, pokud to nebude J. Abelán sám, to může přinést potěšení zakusit obdobný úspěch jako jaspisový kanár. Ovšem je to trochu něco jiného než chov ptáků do výkupu a pro mne samotného, s ohledem na nedostatek potřebných zkušeností s chovem čížka magelánského i můj věk, už to není reálné.
Tak nějak pro oživení komentáře i nějaký obrázek.
A pro úplnost, Itálie zdaleka není jedinou chovatelskou lokalitou žlutých českých čížků, ačkoliv si přivlastnila právo jejich přejmenování. Ani náhodou si nemyslím, že chovatelé v Belgii, Holandsku nebo Německu budou nelogické pojmenování bez poznámek akceptovat.
http://www.fringillia.altervista.org/fileallegati/classifica/fringillia_catalogo_ufficiale_2014.pdfI když je to italština, myslím, že je docela příjemné si zalistovat v katalogu z výstavy, kde se vystavují jen pěnkavovití a kříženci (kromě nějaké malé expozice exotů pro dětské návštěvníky)
vystavené exponáty čížka najdete na str. 22 dokumentu, na následné straně 23 pak i toho neštastně sprzněného na hnědou.
2x Rino Fattori
2x Massy Esposto
