AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Následující obsáhlý článek je tu opět vložen v podobě souboru PDF ( i s původními obrázky). Obrázky jsou bohužel tím několikerým převáděním už zjevně nekvalitní, nakonec i úprava textu je trochu jiná a na mne samotného působí trochu nezvykle proti tomu článku původnímu, jak byl otištěn v č. 4 časopisu Exota v r. 2001.
Samozřejmě, že s časovým odstupem souvisejí i některé nepřesné informace nebo další nedostatky, nemluvě taky, že tehdejší stávající legislativa byla jiná a to co je v textu popisováno, bylo v souladu s tehdejšími formulacemi předpisů. Omluvte prosím také, vloudilo se i několik drobných nedostatků v podobě chybiček (překlepy, mezery), které zase už nyní při formátu PDF není v mých silách možno doopravit.

Krásne foto, tiež sa pokúšam krížiť s kanármi

Pár č. 3, první hnízdo



Není to poprvé, že se setkávám se sedmi vejci ve snůšce čečetek, ale běžné to určitě není.






Vlevo kobalt, napravo 3x přírodní


druhé hnízdo





Přírodní + kobalt


Rodiče


Kontrolní otázky:

1.) Proč jsou v prvním hnízdě ze sedmi vajec jen čtyři mláďata?
2.) Který z rodičů je matka a který je otec? A proč?
2.) Proč není žádné z mladých isabelové (bílé) ?
3.) Proč je v prvním hnízdě ze čtyř jen jedno z mláďat kobaltové?
4.) Proč jsou ve druhém hnízdě mláďata jen dvě?
5.) Přírodní ptáci nejsou tak atraktivní, je o ně měnší zájem, cena je nižší a obtížněji se odbývají. Musel jsem dopředu pochopitelně předpokládat, že jiný odchov nebude. Je to určitě jenom řešení z nouze, aby se něco vůbec dělo?  Mebo může být takové křížení i záměrné s konkrétním nějak zajímavým cílem? A tušíte jakým?

Našel jsem jinou stránku týkající se příkladů dědičnosti při chovu mutačních čečetek, ne že by to bylo nové, dědičnost a genetika se němění, jen jsou tu navíc mutace KOBALT a PHAEO, zohledněn je i efekt crossing-ower označením passepartout ptáků, nenacházím zde ale zadání s přírodním ptákem štěpitelným na ISABEL, což by při crossing-ower mělo dávat rovněž zajímavější nestandartní výsledky (viz téma - Dědičnost recesívní vázaná na pohlaví, tabulka dědičnosti klasických melaninů u kanárů). Kdo tomu rozumí, nemusí mu to tady už tak chybět, mne samotného zajímá spíše proč to tu není, jestli snad to není spojeno s nějakými problémy nebo je to jen nedopatření technického rázu.

Celý soubor je k dispozici v PDF podobě ale je opět příliš velký na to, abyse nám sem vešel a já sám to nezvládám jej zmenšit, víte-li si s tím kdo rady, pomozte a učiňte tak za mne. Určitě pro podobné údaje je vhodnější formát PDF než obrázky  jpg. Najdete jej zde:

http://www.wevbelgie.be/BroeduitkomstBarmsijs.pdf

Moc děkuji - poslední dobou už jsem si odvykl na to, že se někdo utrhne nějak aktivně spolupracovat, ještě jednou díky. Chvilku to tu nechám tak jak to chronologicky proběhlo, brzy ale obrázky i link smažu coby duplicitní a bezpředmětné.

Pavle zvětšil jsem to a je to v pohodě, sám nemohu říct nic jiného, než že zřejmě dvojitý kobalt, ačkoliv se traduje, že vlastně neexistuje, asi se občas podařit může, myslím dokonce, že letos jsem sám jednoho podobného nešťastníka v hnědé barvě měl, dokud byl v hnízdě, bylo to v pohodě ale bylo k rozlišení, že je trochu jiný. Po vylétnutí se nestihal vyrovnat ve vývoji se sourozenci, rodiče ho krmili ještě měsíc a protože to pak už vylétli mladí z dalšího hnízda, nechali jej být a já jsem k nějakému dokrmování neviděl dost optimismu.



Může se Vám zdát, že obrázek není dost průkazný, asi bych musel vedle pro srovnání přidat obrázek ještě třeba dospělé kobaltově hnědé čečetky, jenže se mě až zas tak moc nechce. Prostě věřte, sám jsem to určitě porovnával a kdyby to bylo normální nebo běžné, nepsal bych o tom ani bych neměl důvod si to fotit. Podle mne se letální faktor projevil zpomaleným vývojem končícím pak úhynem. Ne vždy musejí odumírat zárodky nebo vylíhlá mláďata, či jako v případě mých žlutých čížků být postiženi slepotou, záleží zřejmě na tom, o co se kdy jedná.

Obvykle fotografové doplňují vedle fotografovaného objektu také údaje o typu fotoaparátu a případně objektivu. Musím se skromně přiznat, že moje optika byla jen umouněné okno z kuchyně . Přesto dobře vím, že tohle se běžně nenaskytne a vyfotit bez teleobjektivu - v mém případě nebudu daleko od pravdy a ani se za to nestydím, když řeknu, možná jednou za život.



Blik jednou, podruhé  - druhá fotka je skoro stejná ale trochu horší. Možná ani ne 30 vteřin a najednou jsou pryč.

Jen jednou v životě jsem zažil skutečnou invazi čečetek v zimě asi před 35 lety, sněhu ani tolik nebylo. Na lokalitě za městem (Turnov), kde se vyvážela nějaká přebytečná zemina a stavební suť, vyrostla lebeda, ale jen tak do výše kolen. Procházel jsem v tom jak v Jiříkově vidění, čečetky byly kolem všude nespočitatelně a byly naprosto krotké, zvedaly se tak na dva metry přede mnou.

    Vlastně v návaznosti na předcházející příspěvek i na jiný už starší na předchozí stránce o nevyjasněné terminologii čečetek si konečně mohu dovolit oznámit svoje praktické zjištění. Opravdu ani u chovatele mého formátu to není úplně bez problémů, provést kontrolní páření achátového jedince s hnědým. Ačkoliv se připouští i příznivá okolnost možné záměny pohlaví, tři roky se mě to nedařilo, ač jsem si je chystával už od podzimu, uhynul dříve či později jeden nebo druhý, anebo nakonec se ze samičky vybarvil sameček. Teprve v letošní sezóně jsem úspěšně pářil hnědého samečka s achátovou samičkou. I to bylo o fous, on se ten sameček ještě na podzim zachytil v tom čtveratém pozinkovaném pletivu tak šikovně, že jsem mu musel nožku odstřihnout. Vyrovnal se s tím obdivuhodně.
    No a k věci - odchoval jsem nejprve dva ptáky bílé, jakým u nás říkáme isabela, ale to v důsledku štěpitelnosti toho hnědého samečka. Jeden z potomků je přírodní a tři jsou achátoví.
   Prostě a jednoduše česky, sameček je štěpitelný na isabel, mladí bílí ptáci jsou taky isabeloví a jsou to samičky, achátoví jsou všichni tři samečci štěpící na isabel a i ten přírodní je sameček a ten je passepartout, tedy štěpitelný na achátové a hnědé. To je ta lepší varianta passepartout, i v tomto případě se nevylučuje v případě crossing over potomstvo isabelové. Pro skutečného chovatele v závislosti na těchto skrytých vlastnostech má pták větší cenu, nebo spíše - raději se vůbec neprodává.
   Je asi zbytečné se zmiňovat, že tihle ptáci jsou pro mne zajímaví a cenní pro praktické prověření uvedeného, nicméně, jsem si jist, že je to tutovka.
   Tedy nechci slyšet o žádném hnědém pastelu ani o mutaci nero-bruno. Prostě to funguje naprosto obdobně jako u zvonků nebo u klasického melaninu kanárů. Nechápu, proć tak vyspělý chovatelský národ, který na stránkách  http://www.ilclubitalianodelcardellino.it/
má velmi podrobnou a přesnou genetiku mutací stehlíků a zároveň není schopen zaujmout nějaké vysvětlující stanovisko ohledně tady těch mutací čečetek.






Na fotky jsem si tentokrát moc času neudělal, tak zas třeba příště budou lepší.

Pokud to neste schopni přešrotovat bez pomoci, tedy skutečnosti o určení pohlaví narozených ptáků ještě před jejich vybarvením či přepeřením, hledejte zde. (V levém sloupci dole - hnědý štěpitelný na isabel, nahoře na vodorovném řádku pak achát samička. No a ve výsledku vidíte, že achátoví a přírodní mohou být jen samci, zatímco isabelové jen samičky.




   No jako zajímavost uvedu ještě, že se mi podařilo evidentně a u čečetek vlastně poprvé odchovat mladého ptáka podle crossing over, tedy v jiné barvě než disponují rodiče běžně. Konkrétně od samce přírodního štěpitelného na isabel a isabelové samičky se narodilo hnědé mládě. V tomto případě není možné rovnou určit pohlaví, ale i tak je to pro mne zajímavé. Ostatně ani tento pokus se mě nepodařil napoprvé ale čekám na takový nebo podobný výsledek už tři roky. Pomíjím podobné výsledky u zvonků, kterým jsem se věnoval mnoho let a vlastně u každého odchovaného ptáka jsem znal jeho genotyp, což u mutačních čečetek kterými disponují zatím chovatelé v Čechách bude ještě chvilku trochu problém.
   Dalším zajímavým pářením, kde se rovněž nemohu zatím dočkat úspěchu je páření ptáka dominantní kobaltové mutace s ostaními běžnými mutacemi. Přenos té dominantní mutace by neměl činit nějaké problémy, přesto jsou z praxe známy většinou jen v hnědém kobaltu, Takové jsem odchoval také. Ty další, achát a isabel se nějak nedaří, nebo tam něco brání, že poměr těch požadovaných je nějak nízký. Navíc, i když se něco vylíhne, není to ještě jistota, že to také vyskočí z hnízda. Chce to trpělivost.