AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Mutační čečetky.


Když jsem před časem spatřil na obrázcích poprvé achátovou a úplně sněhově bílou mutaci těchto ptáků, neuvědomil jsem si zdaleka, jak rychle vývoj v tomhle směru plyne a že uplyne poměrně krátká doba do okamžiku, kdy si na stejné živé ptáky budu moct doslova „sáhnout“. Proto při každé příležitosti mentoruji a oháním se zdůrazňováním plánovitých chovů mutací s ohledeme na genetiku. Každý chovatel, kterého tahle disciplina doopravdy chytí, musí jednou dojít k zjištění, kolik sezón a času promarnil náhodným očekáváním mimořádných výsledků, které se samozřejmě bohužel nikdy nesplnily. V lepším případě mu tato zkušenost přinese poznání, že výsledky, na něž čekal jako na objev Ameriky jsou již dávno prověřené a chov bylo možné podle toho koordinovat.
Čečetka patří k snadno odchovatelným a oblíbeným voliérovým ptákům u nás, možná i slůvko voliérovým je nadsazené. Množství mutací není příliš velké a geneticky je zvládnuté. Aspoň podle obecného vzorce o recesívní dědičnosti vázané na pohlaví anebo holandské tabulky příkladů v odstavci o genetice, kde se uvádějí mutace jen hnědá, achát a isabel. Chvíli asi ještě potrvá, než skutečně bude možné vyjádřit se odpovědně k rozdílům mezi „hnědý pastel“, „isabelový pastel“ a „isabel“. Na obrázcích rozdíly příliš nevynikají a samotný pastelový faktor který u většiny ptáků působí další zesvětlení se zde na ptákovi s bílým podkladem už asi nemá takovou možnost uplatnit nebo nevím jestli se identifikuje ještě nějakým jiným způsobem. Při poměrné nejasnosti v poddruzích a druzích přírodních forem (což je řečeno velmi mírně) se domnívám, že není zatím asi vhodné všechny barevné mutace nezřízeně šířit do všech poddruhů a získávat nepřehledné množství vlastně jakýchsi skoro nežádoucích kříženců. Ona výše zmiňovaná sněhobílá mutace (isabelový pastel) se pravděpodobně nejčastěji vyskytuje nebo má i svůj původ mezi italskými chovateli a snad do jisté míry i proto, že severské formy se u nich běžně nenacházejí, udržují tuto varietu trvale na malém ptáčku carduelis flammea cabaret. Jsou na světě věci, kterým (možná jen zatím) nerozumím, a v takových případech se snažím aspoň do doby než jim přijdu na kloub, přijímat tak jak jsou. Snad to není špatně.

19. srpna 2003, 18:01:56

      Oba předchozí texty jsou mým dílem a jsou pochopitelně poplatné uvedenému datu vzniku, tedy včetně nepřesností. Nebudu v tom nic měnit ani opravovat, byla by to neúnosná práce.

      Čečetka je ptáček, který vás určitě ničím nezklame. V zajetí se krotkostí sice nevyrovná čížkovi, ale zas třeba nenáročností, ochotou hnízdit úspěšně v kleci a také poměrnou dlouhověkostí se jí asi moc dalších druhů nevyrovná. Mezi další pozitiva patří i dostupnost odchovů v našich podmínkách a snad to nepřeženu, když zmíním že i o škále zajímavých mutací nelze hovořit jako něčem, na co by normální chovatel nemohl dosáhnout. Ty mutace jsme poněkud zanedbali, dávno už nejsou jen achátové, hnědé a isabelové. Vlastně i já se tluču do hlavy, že se ani mně pro nedostatek těch bílých nepodařilo odpovědět na otázku, zda je to opravdu geneticky isabela (stejně jako si tím jsem jist třeba u zvonků) a jak ji pojmenovávají i chovatelé ze západní Evropy, zatímco v Itálii neoblomně trvají na pojmenování hnědý pastel. Přibyly nám kobaltové se zajímavou dominantní dědičností, zatím velmi drahé phaeo, dále sporadicky se objevují ptáci  perloví, což se mi příliš zatím ještě nezdá jako ustálená mutace. Pokud se pro jejich chov rozhodnete, doporučuji zohlednit, že je dost obtížné rozeznání pohlaví, proto je na místě nepodceňovat nákup třeba i dvouletých ptáků, jejichž pohlaví už bylo chovem prověřeno. V opačném případě mít raději nějakého jedince navíc v rezervě, nebo vůbec mít chov několika párů. Protože odbyt většího počtu přírodního zbarvení neprobíhá podle i mých dlouholetých a opakovaných zkušeností s extrémním zájmem kupujících, je na místě si těch více párů zpestřit nějakou mutací. Pak je ovšem na místě vědět, co mohu teoreticky od ptáků, které budu mít doma očekávat za odchovy, které jedince si ponechám, které budu moci dále nabídnout dalším zájemcům.
K tomu je samozřejmě vhodný nějaký zdroj informací o genetice dědičností. Nepřestanu vřele doporučovat nově objevený dokument - tedy tabulku chorvatského chovatele. Je už jedno zda jím vytvořenou a graficky vhodně zpracovanou nebo jen opsanou z nějakého dalšího, mě ještě zatím neznámého zdroje. Je prostě vyčerpávající, jen u ní musíte chvíli přemýšlet co vlastně každý symbol znamená. Všechno se můžete dozvědět i pohodlnější cestou, k tomu mám dokonce dva podobné zdroje ve formátech Word.  Ve všech případech nějak musíte překonat jazykovou bariéru. Pokud si s tím budete chtít hrát a vědět na čem jste nebo o co tu jde, pak je nejpohodlnější všechny uvedené zdroje vytisknout a na stole si je rovnat podle potřeby a informace srovnávat. Konečný závěr Vám nemůže vyjít jiný, než že oba obsáhlé dokumenty Word jsou vlastně obsaženy i v té nenápadné, čtyřbarevné tabulce.

http://skejic-davor-ptice.iz.hr/images/stories/pdf/Nasljedivanje_Kanarinci_BOJE.pdf

Jsem si vědom, že moje texty nemají profesionální úroveň, ovšem ani si nemyslím že by to bylo podstatné. Zpravidla Vám sem píši bez konceptu a snažím se o nějakou věcnost. Stejně tak i v případě obrázků se pokouším vlákno doplňovat obrázky, které s textem nějak souvisejí a taky se z nich dá něco poznat. Neodpustím si poznámku, že nejsem spokojen s praxí, která vládne v této souvislosti v diskusi iFauny. Někteří chovatelé kanárů se domnívají, že i ti ptáci, které spatřili na burze v Reggiu Emillia (možná aniž by si vůbec v tom shonu všimli, že v sousední hale funguje bodovaná národní výstava) namačkané v přenosce u řadového chovatele a vyfotí je, mají někoho uvést do představy o tom, jak má plemeno správně vypadat. Nebo že to je vrcholná prezentace plemene. Přičemž obvykle každý, kdo něco takového propaguje, má od toho druhu i sám něco doma, možná i nějaký exemplář z té přepravky. Považoval bych rozhodně za vhodnější vyfotit i ptáka nedokonalého a raději uvést, že má třeba takové a takové nedostatky. Takhle to třeba doposud praktikuje ve svých článcích  P. Podpěra. Jako posuzovatel si zřejmě je vědom, že nikdy nesežene ideálního ptáka. Ostatně proto i vítězové výstav dosahují zpravidla nejvýše 94 bodů. Přikláním se také k tomu, zvyknout si a naučit se fotografovat ptáky jako portrét na bidélku nebo v přirozené, přiměřeně zajímavé póze. Pokud fotografujete ptáky v kleci za dráty, je obtížnější dojít k uspokojivému výsledku, fotoaparát průměrné kvality standartně zaostřuje obrázek zpravidla na úrovni drátů klece, pták vzadu potom už je poněkud ve zhoršené kvalitě. Můžete si informativně prohlédnout článek o čečetkách  renomovaného italského chovatele, který rok co rok sbírá medaile na národních výstavách i světových šampionátech, na kterých je pro něj pochopitelně ve srovnání s námi dostupnější se aktivně zúčastnit. Nicméně fotografie doprovázející článek mne v podstatě nemůžou nadchnout. Spíše se skoro divím, že je redakce vůbec k otištění akceptovala.

http://www.foi.it/rivista/2011/DICEMBRE%202011/ORGANETTO.pdf




Tohle je tohoroční hnědý sameček fotografovaný na podzim. Rovněž prošel nekompromisně procesem intenzivního přísunu barviva, což se přece aspoň nádechem červené barvy na prsou projevilo. Červeň na hlavě je nicneříkající, tu mají i samičky.




Tohle je obdobná situace jako je popsána na předchozím obrázku, pták je v tomto případě také tohoroční sameček avšak kobaltově hnědý. Červeň se tam hledá hůř.




Kobaltově hnědá samička. Jak jsem shora už zmínil, červeň na hlavě má i samička.




Tohle pak je přírodní samička Carduelis flammea cabaret. Česky to nazývám skoro nerad, pořád se to mění, ale nejsme sami. U sousedů to byl ještě nedávno stehlík čečetavý a současný název je stehlík hnědkavý!
Oba obrázky vkládám abych Vás přesvědčil o hnízdění v kleci.




A tohle je už jen tak pro potěchu očí i duše. Asi tři hodiny staří ptáčci. Není třeba mít přehnané obavy líhnutí takto zkontrolovat nebo i zdokumentovat. Červenooké budou buď hnědé nebo isabelové, než se to pozná, musí se pár dní počkat.

Následující text byl před časem publikován už v Nové Exotě. Otevřete jej klepnutím myší.

Čečetka a její poddruhy.

Další strakaté:

Nevyjasněná terminologie mutací čečetek.


La C.T.N. ad oggi, ha riconosciuto come fenotipi ufficiali esponibili nelle competizioni ufficiali della F.O.I. i fenotipi:
Ancestrale, Bruno, Bruno Scuro, Scuro, Pastello Nero Bruno e Pastello Bruno.
                                                                                         L'organetto flammea cabaret - Francesco Stuppello

(Oficiálně uznané fenotypy dle F.O.I. jsou: přírodní, hnědý, hnědý kobalt, kobalt, černo hnědý pastel a hnědý pastel)


Trochu nepochopitelná informace, země západní Evropy (Holandsko, Belgie, Německo) si nadále vedou svou a uvádějí mutace čečetky v řadě klasického melaninu podobně jako u kanára nebo zvonka. Tedy: přírodní, hnědý, achát, isabel, dále potom k tomu přibývají další jako kobalt, pastel, phaeo, kde už snad problém nějaké neshody není.
Proč ale Italové nechtějí přijmout termín achát a isabela?

Chápu, že tohle není pro chovatele, kteří se k mutacím teprve nějak dostávají a až tak moc zatím problémem s genetikou se nesetkávají. Ovšem tak jako tak, kdo chce mutační ptáky chovat, jednou se tomu nevyhne a bez vymezení pojmů se o ničem moc diskutovat nebo studovat nedá.
Nedozvěděl jsem se zatím s nějakou jistotou, proč různé druhy ptáků vytvářejí různé řady nebo skupiny mutací a naproti tomu některé mutace (jež se nám zdají jaksi běžné) u nich postrádáme.
Nejčastěji chovaným druhem se srovnatelnou genetikou a v našich podmínkách i co do barevných mutací je barevný kanár, jistě je na místě vše ostatní se snažit srovnávat s ním a z toho, co o kanárech víme také vycházet.
Pokud by informace italských chovatelů byla realitou, pak by seznam mutací čečetek nemohl nepřipomenout podobnost s mutacemi evropského hýla (hnědá, pastel, hnědý pastel). Ovšem proč by to mělo být nebo jiná souvislost mne taky nenapadá.

Vše je vlastně zřejmě vysvětleno v textu Angela Fumagalli:
L’Organetto: mutazione Pastello Nero Bruno oppure Agata?
Applicazioni pratiche del test iobridologico

(The Redpoll which mutation? Tawny Black Pastel or Agate? Tawny Pastel or Isabel? Practical application of the "hybridazation test".)

Čečetka - černohnědý pastel  nebo achát? Hnědý pastel nebo isabel?(Vysvětlení a důkaz praktickým testem páření.)

No celý text je poměrně obsáhlý a sofistikovaný, k jeho přesnému překladu vedle znalosti italštiny by bylo zapotřebí též erudovanosti v oboru genetiky kanárů. Tohle oboje u nás myslím nikdo v dostatečné míře nemá, máme tedy smůlu.
S tím achátem (nebo pastel nero bruno) mě to uniklo naprosto, k tomu si netroufám říct ani větu. myslím, že to bude taky nějaká kulišárna, možná se k tomu časem ještě vrátím.

http://carduelis.xoom.it/i_index.html
 (kliknout v menu na Articoli a následně kliknout znovu na první odkaz: I Miei Articoli)

Zase nevím přesně proč, ale už kdysi hodně dávno Italové pojali podezření a nedůvěru k pojmenování isabelové mutace čečetky.  Známý chovatel, specialista ohledně genetiky mutací a organizátor každoroční známé výstavy FRINGILIA Bruno Zamagni v r. 1993 v Ceseně u příležitosti zmíněné tradiční výstavy shromáždil nějakou diskusi a zaúkoloval chovatele k praktickému testu zmíněné isabelové mutace hybridizací s kanárem. Protože jak známo, z takového křížení zůstává hodně čistých vajec nebo odumírají v zárodcích, bylo třeba kvůli statisticky přesvědčivému výsledku co nejvíce výsledků od více chovatelů. Údajně se prokázala zásadní skutečnost, že při páření:

      tzv. isabel (Pastello Bruno) samec čečetky x isabel kanářice potomstvo mužského pohlaví bylo hnědé. Z této skutečnosti pak je zřejmé, že otec samec takového páření vlastně musí být nějak hnědý. (nebo nositelem hnědého faktoru, řečeno trochu lépe)

Toť asi vše. Nevím, proč to západoevropské společenství chovatelů nerespektuje, nevládnu italštinou tak dobře abych rozuměl přesně všem souvislostem textu a dokonce ani nerozumím genetickým vzorečkům, které jsou v textu v souvislosti tohoto páření uvedeny. Takže pokud jste někdo schopen to upřesnit - bude vítáno s radostí.

V našem chovatelském prostředí, kde nejen málokdo chová mutace našich ptáků ale i v barvách či mutacích kanárů je poměrně hodně nejasností, (ne každý vůbec identifikuje kdy je kanár opravdu isabelový a kdy jen světle hnědý nebo třeba hnědý satén, začátečníci si pořizují chovy např. topas kanárů aniž by znali souvislosti nebo konkrétní popis či standard takové mutace a vlastně ji nejsou schopni ve většině případů identifikovat od achátu) se mohou zdát takové problémy zbytečné. Ale tak jako tak, i k nám úroveň chovatelství postupuje a některé nejasnosti začnou být na obtíž dalšímu postupu.
Pro mne to je zajímavé. Nemyslím sice ani, že se mě takovou teorii potvrdí vyvrátit nebo potvrdit, spíše použiji termín vyzkoušet. I když jak tuším, asi budu dělat něco, co už není originální ale udělal to někdo přede mnou. Je -li pravda, co je výše napsáno, mělo by to u mne platit i v případě, že budu pářit isabelového (hnědý pastel) samce čečetky s isabel zvončicí. U obou partnerů jsem o jejich genetické výbavě přesvědčen, jsou z mého chovu. Také potomstva by se mělo líhnout standartně více než při poměru čečetky s kanářicí. Dočkám-li se samečka v hnědé barvě a nezhroutí se nám do té doby diskuse jako vloni, dodám jeho fotografii na toto místo.
Zajímavé bude vyzkoušet i kontrolní páření týkající se isabel mutace v případech obou možností vzniku crossing over a obou typů passepartout ptáků, zda vzorce budou platit stejně jako v případě páření kanárů klasického melaninu.

V třetím příspěvku tohoto vlákna, pod odkazem na genetickou tabulku Davora Skejiče jsou dva různé holandské odkazy s rozpisy příkladů páření základních (achát, hnědá, isabel) mutací čečetek. V obou případech jsou výsledky stejné, jakoby se čečetky chovaly stejně jako kanáři a tudíž teorii Italů popírají. Jde o to, což se často na podobných internetových prezentacích stává, jak autoři k těmto tabulkám nebo informacím došli. Respektive, zda to nebylo jen dosazením jiného druhu do nalinkovaných okének pro kanáry bez ověření v praxi.



pastelo bruno nebo isabel?




pastelo nero bruno nebo achát?



P.S.: pro „on Marek”- Marku, tohle jsem po Tobě chtěl, můžeš-li to nějak doplnit, sem s tím.
 

Pavle tenhle odkaz mne příliš nenadchl, z toho se nedá moc dozvědět, navíc s ohledem na kvalitu se docela divím, že takové weby vůbec vznikají. Mám pochopitelně uloženy obrázky ještě dalších mutací čečetek (perlové hnědé, perlové achátové, šedokřídlé, pastelové a jánevím jaké, obzvlášť v případech, kdy se jedná o ptáky evidentně sotva vyskočené z hnízda ještě s krátkými ocásky. Je potřeba ze všech těch informací si trochu něco přebrat, snažím se tu vytvořit seriózní komlexní zdroj, ale vše je potřeba přijímat s rezervou. Asi se nikdy celá Evropa od západu k jihu nedohodne na souhlasném pojmenování stejně vypadajících ptáků. O Phaeo mutaci se v Itálii mluví obvykle jako o Ino, případně Rubino, a stejně pro náš jazyk je málo platná nomenklatura ptáků třeba španělská. Ono i v našem poměrně malém Česku máme dost problémů s jednotným názvoslovím, zkusím nejmenovat ale je to asi málo platné, většina zasvěcených automaticky vnímá koho mám na mysli. Jeden z našich odborníků donedávna uznávaný jako snad jediný nebo nejlepší posuzovatel kříženců a evropského ptactva silně inklinující ke snaze vypracovat české názvosloví exotických pěnkav snad celého světa si před lety na západě asi přece jen trochu z plezíru zakoupil bílou čečetku. Tedy tu, o níž se vyjadřuji jako o isabelové, případně uvádím italské dilema o hnědém pastelu. Dotyčný mimo jiného i s nezanedbatelnou praxí fotografa obrázek ptáka publikoval ve Fauně s popisem - čečetka saténová. Je to naprostý nesmysl. Nikde ve světě nikdo z chovatelů nezná žádnou saténovou mutaci čečetky. Přesto s umíněností sobě vlastní autor tuto informaci opakuje i v dalších zmínkách a není problém se o tom přesvědčit po zadání do Google vyhledavače. Přesto je to informace zavádějící. Nejde mi zdaleka o to, abych se s dotyčným přel, ale spíše o to, abych uvedl, že důležité je abychom našli společný slovník alespoň pro pro to základní. To pak lze považovat skoro za nějaké dogma podle nějž se můžem domlouvat a na něm stavět. Pak takové ty méně ověřené nebo ojedinělé informace včetně obrázků mohou být přílležitostně předkládány jako zajímavosti.



údajná saténová mutace
Pokud byste sami tento obrázek s pomocí vyhledavače nenašli, je i v následujícím textu a to i s komentářem.

http://www.ifauna.cz/clanek/okrasne-ptactvo/cecetka-zimni-carduelis-flammea-linnaeus-1758/2257/




přírodní pastel
Myslím, že tahle mutace za zmínku stojí, ptáka (samičku) na fotografii jsem získal myslím v Holandsku ale uhynula mi hned v témže roce při sedění na snůšce.




phaeo mutace
Tohle je nepopiratelně velmi zdařilá nebo líbivá mutace. Příznačně jak jsem už shora zmínil, v italské diskusi jsem ji našel pojmenovanou jako INO, zatímco na dikusi Eurobird chovatel samotný (Jean Eric Adam - Belgie) předvádí tentýž obrázek jako PHAEO. S ohledem na cenovou relaci, o níž mne informoval Pavel (Carduelis) si na živou verzi u nás asi ještě dlouho budeme muset počkat.