AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Tohle video je docela nevšední zážitek, doporučuji - zvětšete si to na celou obrazovku ať si to užijete. Jinak se jaksi omlouvám, že jsem nedokázal najít a zjistit normální url adresu a zneužil jsem tedy odkaz na facebook kolegy.

https://www.facebook.com/FaunaEuropeia/videos/1439569769387345/

.

    Vlastně v návaznosti na předcházející příspěvek i na jiný už starší na předchozí stránce o nevyjasněné terminologii čečetek si konečně mohu dovolit oznámit svoje praktické zjištění. Opravdu ani u chovatele mého formátu to není úplně bez problémů, provést kontrolní páření achátového jedince s hnědým. Ačkoliv se připouští i příznivá okolnost možné záměny pohlaví, tři roky se mě to nedařilo, ač jsem si je chystával už od podzimu, uhynul dříve či později jeden nebo druhý, anebo nakonec se ze samičky vybarvil sameček. Teprve v letošní sezóně jsem úspěšně pářil hnědého samečka s achátovou samičkou. I to bylo o fous, on se ten sameček ještě na podzim zachytil v tom čtveratém pozinkovaném pletivu tak šikovně, že jsem mu musel nožku odstřihnout. Vyrovnal se s tím obdivuhodně.
    No a k věci - odchoval jsem nejprve dva ptáky bílé, jakým u nás říkáme isabela, ale to v důsledku štěpitelnosti toho hnědého samečka. Jeden z potomků je přírodní a tři jsou achátoví.
   Prostě a jednoduše česky, sameček je štěpitelný na isabel, mladí bílí ptáci jsou taky isabeloví a jsou to samičky, achátoví jsou všichni tři samečci štěpící na isabel a i ten přírodní je sameček a ten je passepartout, tedy štěpitelný na achátové a hnědé. To je ta lepší varianta passepartout, i v tomto případě se nevylučuje v případě crossing over potomstvo isabelové. Pro skutečného chovatele v závislosti na těchto skrytých vlastnostech má pták větší cenu, nebo spíše - raději se vůbec neprodává.
   Je asi zbytečné se zmiňovat, že tihle ptáci jsou pro mne zajímaví a cenní pro praktické prověření uvedeného, nicméně, jsem si jist, že je to tutovka.
   Tedy nechci slyšet o žádném hnědém pastelu ani o mutaci nero-bruno. Prostě to funguje naprosto obdobně jako u zvonků nebo u klasického melaninu kanárů. Nechápu, proć tak vyspělý chovatelský národ, který na stránkách  http://www.ilclubitalianodelcardellino.it/
má velmi podrobnou a přesnou genetiku mutací stehlíků a zároveň není schopen zaujmout nějaké vysvětlující stanovisko ohledně tady těch mutací čečetek.






Na fotky jsem si tentokrát moc času neudělal, tak zas třeba příště budou lepší.

Pokud to neste schopni přešrotovat bez pomoci, tedy skutečnosti o určení pohlaví narozených ptáků ještě před jejich vybarvením či přepeřením, hledejte zde. (V levém sloupci dole - hnědý štěpitelný na isabel, nahoře na vodorovném řádku pak achát samička. No a ve výsledku vidíte, že achátoví a přírodní mohou být jen samci, zatímco isabelové jen samičky.




   No jako zajímavost uvedu ještě, že se mi podařilo evidentně a u čečetek vlastně poprvé odchovat mladého ptáka podle crossing over, tedy v jiné barvě než disponují rodiče běžně. Konkrétně od samce přírodního štěpitelného na isabel a isabelové samičky se narodilo hnědé mládě. V tomto případě není možné rovnou určit pohlaví, ale i tak je to pro mne zajímavé. Ostatně ani tento pokus se mě nepodařil napoprvé ale čekám na takový nebo podobný výsledek už tři roky. Pomíjím podobné výsledky u zvonků, kterým jsem se věnoval mnoho let a vlastně u každého odchovaného ptáka jsem znal jeho genotyp, což u mutačních čečetek kterými disponují zatím chovatelé v Čechách bude ještě chvilku trochu problém.
   Dalším zajímavým pářením, kde se rovněž nemohu zatím dočkat úspěchu je páření ptáka dominantní kobaltové mutace s ostaními běžnými mutacemi. Přenos té dominantní mutace by neměl činit nějaké problémy, přesto jsou z praxe známy většinou jen v hnědém kobaltu, Takové jsem odchoval také. Ty další, achát a isabel se nějak nedaří, nebo tam něco brání, že poměr těch požadovaných je nějak nízký. Navíc, i když se něco vylíhne, není to ještě jistota, že to také vyskočí z hnízda. Chce to trpělivost.

Vyhrabal jsem na webu opět novější informace o genetice čečetek, jednak z toho lze snadno poznat, že crossing over nastává i mezi dalšími (ovšem méně dostupnými) mutacemi než jsou jen achát x hnědá (nebo naopak). Nerozumím však ani tomu proč potomstvo passepartout ptáků štěpících na achát + hnědou, tedy u odchovaných samiček, kde u kanárů nebo zvonků bych jednoznačně použil termín isabela, je uvedeno achát - hnědý. Termín italských chovatelů pro isabelu (hnědý pastel) zůstává nadále zastřený a mnou nepochopený, navíc už po tři roky se mě samotnému nepodařilo provést kontrolní odchov páru, kde by jeden partner byl hnědý a druhý achátový, vždycky do toho něco vleze a buď jeden vůbec uhyne nebo se mu nechce.
Jinak ze vzorečků jednoznačně plyne také skutečnost, že tmavá mutace, tedy kobalt (donkerfactor) je se samozřejmostí uvažována ve dvou podobách, jak jednofaktorová, tak i dvoufaktorová. Samozřejmě v kombinacích s jinými mutacemi běžnými. Až na výjimku - isabel. Už jsem se sám prakticky pokoušel odchovat také kobaltově isabelovou, bohužel všechny isabely (samičky) vypadaly naprosto stejně, jak jsem zvyklý. Přesto po jedné z těchto isabel samiček, kterou pářil kolega s normální hnědou, mi přenechal odchovaný pár hnědých sourozenců, jsem si jist, že jsou kobaltoví, a zase je zkusím tnějak testovat, aby to bylo zřejmější, tedy udělat po nich přírodně kobaltového.

http://www.bec-info.com/Leden/Artikel/PageRender?PageName=BarmsijsSuikerbuik&PageController=a1f97ea1-392d-43fe-ad20-96243cd20640

Mutace čečetky sice nejsou tak pestré jako mutace stehlíka, ale ještě hodně dlouho bude asi co se o jejich dědičnostech dozvídat nového a přicházet u toho na přesná vysvětlení, nemluvě o samotném rozlišování fenotypů.

Obvykle fotografové doplňují vedle fotografovaného objektu také údaje o typu fotoaparátu a případně objektivu. Musím se skromně přiznat, že moje optika byla jen umouněné okno z kuchyně . Přesto dobře vím, že tohle se běžně nenaskytne a vyfotit bez teleobjektivu - v mém případě nebudu daleko od pravdy a ani se za to nestydím, když řeknu, možná jednou za život.



Blik jednou, podruhé  - druhá fotka je skoro stejná ale trochu horší. Možná ani ne 30 vteřin a najednou jsou pryč.

Jen jednou v životě jsem zažil skutečnou invazi čečetek v zimě asi před 35 lety, sněhu ani tolik nebylo. Na lokalitě za městem (Turnov), kde se vyvážela nějaká přebytečná zemina a stavební suť, vyrostla lebeda, ale jen tak do výše kolen. Procházel jsem v tom jak v Jiříkově vidění, čečetky byly kolem všude nespočitatelně a byly naprosto krotké, zvedaly se tak na dva metry přede mnou.

jasne ma to byt df kobalt teda dvojfakorovy kobalt na fotke je poznat ze vasa cecetka je tiez tmavsia ako hnedy kobalt ! skoda ze to nezvladla mohol to byt krasny vtak ! 

Pavle zvětšil jsem to a je to v pohodě, sám nemohu říct nic jiného, než že zřejmě dvojitý kobalt, ačkoliv se traduje, že vlastně neexistuje, asi se občas podařit může, myslím dokonce, že letos jsem sám jednoho podobného nešťastníka v hnědé barvě měl, dokud byl v hnízdě, bylo to v pohodě ale bylo k rozlišení, že je trochu jiný. Po vylétnutí se nestihal vyrovnat ve vývoji se sourozenci, rodiče ho krmili ještě měsíc a protože to pak už vylétli mladí z dalšího hnízda, nechali jej být a já jsem k nějakému dokrmování neviděl dost optimismu.



Může se Vám zdát, že obrázek není dost průkazný, asi bych musel vedle pro srovnání přidat obrázek ještě třeba dospělé kobaltově hnědé čečetky, jenže se mě až zas tak moc nechce. Prostě věřte, sám jsem to určitě porovnával a kdyby to bylo normální nebo běžné, nepsal bych o tom ani bych neměl důvod si to fotit. Podle mne se letální faktor projevil zpomaleným vývojem končícím pak úhynem. Ne vždy musejí odumírat zárodky nebo vylíhlá mláďata, či jako v případě mých žlutých čížků být postiženi slepotou, záleží zřejmě na tom, o co se kdy jedná.

zdravim vas pred nedavnom mi znamy v nemecku poslal fotku mutacnej cecetky uhadnete mutaciu?? myslim tym vtaka ktory je v popredi zial je to fotene na hniezde takze prezentacia nic moc ale kazdopadne je tam rozdiel poznat !!

Moc děkuji - poslední dobou už jsem si odvykl na to, že se někdo utrhne nějak aktivně spolupracovat, ještě jednou díky. Chvilku to tu nechám tak jak to chronologicky proběhlo, brzy ale obrázky i link smažu coby duplicitní a bezpředmětné.

Skvelý dokument.   dali si na ňom záležať.

Zmenšil som ho a je tu k dispozícii. Ak by ste mali problém ho otvoriť a pod. dajte mi vedieť.

 

Našel jsem jinou stránku týkající se příkladů dědičnosti při chovu mutačních čečetek, ne že by to bylo nové, dědičnost a genetika se němění, jen jsou tu navíc mutace KOBALT a PHAEO, zohledněn je i efekt crossing-ower označením passepartout ptáků, nenacházím zde ale zadání s přírodním ptákem štěpitelným na ISABEL, což by při crossing-ower mělo dávat rovněž zajímavější nestandartní výsledky (viz téma - Dědičnost recesívní vázaná na pohlaví, tabulka dědičnosti klasických melaninů u kanárů). Kdo tomu rozumí, nemusí mu to tady už tak chybět, mne samotného zajímá spíše proč to tu není, jestli snad to není spojeno s nějakými problémy nebo je to jen nedopatření technického rázu.

Celý soubor je k dispozici v PDF podobě ale je opět příliš velký na to, abyse nám sem vešel a já sám to nezvládám jej zmenšit, víte-li si s tím kdo rady, pomozte a učiňte tak za mne. Určitě pro podobné údaje je vhodnější formát PDF než obrázky  jpg. Najdete jej zde:

http://www.wevbelgie.be/BroeduitkomstBarmsijs.pdf

Slíbil jsem následné vyjádření k pokusu o prokázání teorie nevyjasněné terminologie mutací čečetek. Jako obvykle, podařilo se mi toho málo. Tedy s ohledem na plánovaný záměr. Samozřejmě, jsem na to zvyklý a podle možností to budu opakovat až se to povede. Pářením normálního, respektive přírodně kobaltového samečka s isabelovou samičkou jsem získal normální samečky štěpitelné na isabelu, (jsou tedy passepartout). Současně jsem ale chtěl získat i druhý typ passepartout ptáků pářením achátového samečka s hnědou samičkou, ale mladý achátový sameček mi uhynul už na začátku zimy, druhý přivezený ze Zwolle neměl o hnízdění vůbec zájem, hnědá partnerka nanesla jednu snůšku čistých vajec, nakonec během léta i tenhle sameček uhynul. Hlavní část prokazovacího pokusu mělo být páření isabelového samečka čečetky s isabelovou samičkou zvonka, k tomu určené ptáky jsem přezimoval společně v malé kleci. Po vypuštění do velké voliéry s dalším osazenstvem mezi nimi zvláštní přátelství nebylo patrné, nicméně přesto jsem páření osobně viděl. Vylíhla se 4 mláďata, ale od prvního dne mi bylo celkem jasné, že táta bude někdo jiný. Přinejmenším tu měly být červené oči. Podezříval jsem Phaeo mexického hýla, ačkoliv náklonost zvončici taky zjevně neprojevoval.




Tady jsou ještě čtyři, byť se to s obrázku rozeznává obtížně.



Zůstaly jen tři, svou vizáž dost změnily.


Jednoho z nich už po vylétnutí si můžete prohlédnout ve vláknu o křivkách.

Pár č. 3, první hnízdo



Není to poprvé, že se setkávám se sedmi vejci ve snůšce čečetek, ale běžné to určitě není.






Vlevo kobalt, napravo 3x přírodní


druhé hnízdo





Přírodní + kobalt


Rodiče


Kontrolní otázky:

1.) Proč jsou v prvním hnízdě ze sedmi vajec jen čtyři mláďata?
2.) Který z rodičů je matka a který je otec? A proč?
2.) Proč není žádné z mladých isabelové (bílé) ?
3.) Proč je v prvním hnízdě ze čtyř jen jedno z mláďat kobaltové?
4.) Proč jsou ve druhém hnízdě mláďata jen dvě?
5.) Přírodní ptáci nejsou tak atraktivní, je o ně měnší zájem, cena je nižší a obtížněji se odbývají. Musel jsem dopředu pochopitelně předpokládat, že jiný odchov nebude. Je to určitě jenom řešení z nouze, aby se něco vůbec dělo?  Mebo může být takové křížení i záměrné s konkrétním nějak zajímavým cílem? A tušíte jakým?

Děkuji za pozitivní reakci, kříženci čečetky s kanárem jsou náročná disciplina, ačkoli se to na první pohled nezdá. Sám nějaké zajímavé mám, snad je ukážu také - po přepeření.

Krásne foto, tiež sa pokúšam krížiť s kanármi