AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Vznik dědičných vlastností záleží vždy na vlohách.

Modrá a žlutá barva dává zelenou, nemá-li pták vlohu pro modrou barvu, je žlutý, nemá-li pro žlutou barvu, je modrý, a nemá-li ani jednu vlohu, je bílý.

 Abychom nauce o dědičnosti porozuměli,musíme si ujasnit některé základní pojmy.

Při pohlavním rozmnožování vzniká nový organismus z oplozeného vajíčka, tedy jediné buňky, která vzniká spojením zárodečných buněk rodičů.

Je tedy zřejmé, že vlastnosti nového organismu musí být uloženy v těchto zárodečných buňkách. Zárodečná buňka každého pohlaví obsahuje mnoho malých tělísek, které

nazýváme CHROMOZÓMY.    

Splynutím samčí a samičí buňky se počet chromozómů zdvojnásobí, a tak se budoucímu tvoru předávají vlastnosti obou rodičů. Při tomto aktu se chromozómy nesoucí

stejné vlivy spojují ( velikost k velikosti,barva k barvě atd.).

   Semenná buňka samce i vaječná buňka samice nesou pouze dočasně polovinu skladby chromozómového páru rodičů. V oplozené vaječné buňce se tedy vytvoří úplně nová skladba Chromozómů.

  Chromozómy jsou sídlem genů (dědičný faktor,vloha apod.). Gen je schopnost určitých částí  Chromozómů vytvořit konkrétní vlastnost. K jejímu vzniku a vývoji jsou však třeba příznivé vnější podmínky (např.teplo,světlo,výživa atd.), v nepříznivém prostředí se vlastnost vyvine pouze částečně anebo se nevyvine vůbec, i když vloha pro ni v organismu je.

Je důležité vytvořit optimální podmínky pro dokonalé vyvinutí určité vlastnosti (zbarvení,velikost apod.). Dědičné jsou tedy pouze vlohy (geny), nikoli znaky ( vlastnosti ) organismu, které se na jejich základě vytvářejí teprve za příznivých okolností.

  Dědičný faktor se vyskytuje vždy dvojnásobně, jeden od otce a jeden od matky.

V chromozómech jsou otcovské a mateřské geny vždy proti sobě, každá živá bytost má tedy pro každou vlastnost dva dědičné faktory.

  Souhrn genů, tj.dědičných vlastností určitého jedince, nazýváme genotyp, přitom nepřihlížíme k tomu, zda se všechny tyto vlohy vyvinuly ve vlastnosti či nikoli.

  Souhrn zjevných (viditelných) vlastností nazýváme fenotyp. Je výsledkem vzájemného působení genů a vnějších činitelů.

  Soubor jedinců stejného genotypu se nazývá čistá linie.

  Zcela jiná je dědičnost smíšená, která spočívá v tom,že potomci v první generaci nemají barvu ani jednoho z rodičů, nýbrž novou,smíšenou. Příkladem je spojení andulek světle modré se šedomodrou, kdy všechna mláďata jsou tmavomodrá, avšak štěpí na barvy obou rodičů.

  Dnešní počet barevných variací andulek umožňuje obrovský počet možných kombinací. Abychom si mohli při každém spojení dvou jedinců předem vypočítat výsledek hnízdění (který bude vzhledem k počtu oplozených vajíček vždy pouze teoretický), musíme se seznámit s faktory, které nám to umožní a počítat s tím, že chceme-li křížením dosáhnout určité barvy andulek bude to běh na dlouhou trať.