AGAPORNIS - PAPOUŠCI - PT��CI

Agapornis Fischerův

Agapornis fischeri byl objeven v roce 1887 v severní Tanzanii Dr. Fischerem. Tento malý papoušek žije v nevelkých skupinkách jižně od Viktoriina jezera a jeho nejbližším sousedem je agapornis škraboškový (Agapornis personata). Původním domovem jsou převážně suché savany, kde se živí travními semeny. Dnes patří k nejoblíbenějším a nejčastěji chovaným druhům agapornise u nás.

Agapornis fischeri měří cca 15cm. Patří mezi druhy s bílým okružím a ve vzhledu mezi samcem a samicí není rozdíl. Má červenooranžovou masku na hlavě, která pod zobákem přechází do světlejšího odstínu. Na zátylku pak přechází v olivově zelený bronz. Zobák je červený, kostřec fialový. Nohy šedé a drápky tmavošedé.

Hnízdění a chov

Agapornis fischeri si, stejně jako ostatní druhy s bílým okružím, staví hnízdo v budce z malých větviček. Nejčastěji se použávají větvičky z vrby a čím více větviček jim poskytneme, tím lépe. Samička je zpracovává na malé kousky a během několika dní z nich postaví kulovité hnízdo. Vajíčka snáší obden a mláďata se obvykle líhnou po inkubační době 24 až 25 dní. Z hnízda vylétají okolo padesátého dne. Pro líhnutí je velmi důležité aby měli zajištěnou dostatečnou vlhkost v hnízdě. Je nezbytné jim zajistit dostatek čerstvé vody, ve které si při stavbě hnízda větvičky namáčí. Agapornis fischeri se velmi dobře odchovává a bývá obvykle dobrým rodičem, výjimkou není odchov pěti nebo šesti mláďat v jednom hnízdě. Mladí ptáci mívají často na masce a na zobáku tmavý matný odstín, který po cca několika měsících zmizí. Pohlavně dospívají mezi devátým měsícem a jedním rokem. Agapornis fischeri se u chovatelů vyskytuje v mnoha barevných mutacích.