Dobrý den,
mám asi čtyřměsíčního ručně dokrmeného agapornise strakatého. Vzali jsme si ho od chovatele asi týden před vylétunutím z budky. Od začátku se nás nebál, a tak jsem nikdy nepocítila, že by se lidí bál. Je velmi krotký a mazlivý. Ovšem někdy pořádně zlobí, zakousává se a umí na sbe upozornit. Mám pocit, že je na nás někdy až moc závislý a mrzí mě, když někdy musí být sám doma, což mě přivedlo k myšlence mít agapornise dva. Druhého bych měla izolovaně, dokud by si na nás nezvykl. Ale mám obavy, jestli by si nás všímali a nevěnovali čas jen sobě. Jedna paní mi napsala, že původní agapornis vždy doletí pro pamlsek a naučí to i druhého. Ale co se týče mazlení, spinkání na prstíku, šimrání... tohle si ti dva mohou třeba vynahradit a ode mě by se už nenechali? Máte někdo zkušenosti s dvěa ochočenými papouchy? Moc prosím o radu.
Ráda byc se ještě zeptala na divné zvuky. Není to pípání, ani chčení.... Jako byste paličkama rychle bouchali do pneumatiky. Poslední dobou to dělává a nemám z toho dobrý pocit. Má vše potřebné. Někdy ale nejde uhlídat, aby si nezobl lidské stravy. Možná je to tím.
Děkuji,
Šárka
